Řecko volí. Národní banky se chystají na nejhorší

Radim Klekner Radim Klekner
17. 6. 2012 11:39
Britská vláda napumpuje do bank sto miliard liber
Volební mítink socialistické strany PASOK z 13. června 2012.
Volební mítink socialistické strany PASOK z 13. června 2012. | Foto: Reuters

Atény, Londýn - O tom, jaký význam přikládá EU nedělním volbám v Řecku, nejlépe svědčí fakt, že ministři financí eurozóny budou nad jejich výsledkem debatovat v rámci telefonické konference ještě dnes večer. Výsledek voleb má být znám ve 22:30 SELČ.

Německá kancléřka Angela Merkelová dokonce posunula o dvanáct hodin odlet na summit skupiny dvaceti hlavních ekonomik světa G20, který začíná v pondělí v mexickém Los Cabos. A představitelé skupiny G7, tedy sedmi nejrozvinutějších zemí, jsou připraveni uspořádat krizovou schůzku, jen co budou známy definitivní výsledky voleb.

Záleží na tom, jak volební klání dopadne. Na ten nejhorší z možných scénářů, tedy vítězství Koalice radikální levice (SYRIZA), která odmítá úsporný program předchozích řeckých vlád, se připravují centrální banky v EU již řadu týdnů a shromažďují likviditu, kterou v případě potřeby vrhnou na finanční trhy.

Ty totiž představa, že by ti, kdo na nich obchodují, mohli přijít o další miliardy eur a dolarů, náležitě znervózňuje.

Na zmatky po řeckých volbách se připravila i Evropská centrální banka.
Na zmatky po řeckých volbách se připravila i Evropská centrální banka. | Foto: Archiv Evropské centrální banky

Znervózňovala je ostatně po celé tři roky, co se řecká krize vleče. Natolik, že investoři vyhnali úroky z řeckých dluhopisů v případě dvouletých bondů na sekundárním trhu na stonásobek původní hodnoty. Vládě v Aténách tak znemožnili, aby si na trhu primárním půjčovala peníze za alespoň trochu přijatelných podmínek.

Nejsme bezmocní

Britská centrální banka se na pád akcií i eura začala společně s vládou připravovat už loni v prosinci, kdy vytvořila zvláštní finanční nástroje umožňující bleskurychle uvolnit peníze na nízkoúročené úvěry s maximálně čtyřletou dobou splatnosti v hodnotě až sto miliard liber.

"Eurozóna by měla  proti krizi konečně něco podniknout," rozčiloval se ministr financí George Osborne, citovaný deníkem The Guardian. "Vůči dluhové spirále v eurozóně nejsme bezmocní."

Totéž co Bank of England ale činí Bundesbanka a její ekvivalenty v dalších zemích, a to i v těch, jež stojí mimo eurozónu, včetně České republiky.

Britský premiér Cameron odmítá, aby londýnská City trpěla krizí v eurozóně.
Britský premiér Cameron odmítá, aby londýnská City trpěla krizí v eurozóně. | Foto: Reuters

Na turbulence na trzích s dluhopisy se připravuje i švýcarská centrální banka. Její šéf Thomas Jordan již naznačil, že pokud by hromadný nákup franků i nadále zvyšoval jeho kurz, nebude váhat a zásobí trh "jakýmkoli" množstvím likvidity, aby švýcarskou národní měnu zase stabilizoval.

Podobně se hodlají v případě jenu zachovat také japonští centrální bankéři.

Největší obavy nevzbuzuje ovšem Řecko samotné, nýbrž přízrak, že by se v podobných potížích mohly ocitnout také Španělsko a Itálie, byť s notným přispěním nervózních finančních trhů.  

ECB zůstává v klidu

Zklidnit situaci a zabránit burzovní panice se snaží prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Ten připustil, že eurozóna čelí vážným problémům, ECB má ale podle něj dostatek prostředků, aby bankovnímu sektoru v Evropě pomohla, a Unie tak krizi přestála.

"Eurosystém bude bankám s dostatečnou kapitálovou přiměřeností nadále poskytovat peníze za náležitý kolaterál (záruky, zpravidla ve formě cenných papírů, pozn. redakce), pokud to bude zapotřebí," prohlásil Draghi a odmítl, že by další levné tříleté úvěry bankovnímu sektoru, k jakým se v objemu přes jeden bilion eur ECB odhodlala v prosinci a únoru, mohly vést ke zvýšení inflace.

Naznačil ale, že se banka chystá snížit základní úrokovou sazbu, která v současnosti činí jedno procento.

Nervozita před řeckými volbami je všeobecně veliká. Francouzský řetězec Carrefour, druhý největší na světě, v pátek kupříkladu oznámil, že se stahuje z řeckého trhu.

Řecko v současnosti dluží vládám řady zemí EU přibližně 250 miliard eur. Pokud nedostane v nejbližších týdnech další tranši z úvěru od EU, nebude mít podle všeho již v létě na výplaty státních zaměstnanců. Uvolnění peněz unie podmiňuje bezpodmínečným dodržením memoranda podepsaného s úřednickou vládou Lukase Papadimose letos v březnu.

SYRIZA již před květnovými volbami označila memorandum za neplatné. Nové podmínky splácení řeckého dluhu chce ale sjednat také socialistický PASOK a konzervativní Nová demokracie.  

Brusel proto v posledních dnech naznačil, že je ochoten s Aténami znovu jednat. Za předpokladu, že volby v Řecku vyhrají strany nakloněné kompromisu s EU.

 

Právě se děje

Další zprávy