Společné manévry čtyř zemí začaly mezi Krétou a Kyprem a skončit mají v pátek. Řecko už v úterý v této oblasti zahájilo samostatné vojenské cvičení. Reagovalo tak na přítomnost turecké průzkumné lodi Oruç Reis, kterou doprovázejí válečná plavidla.
Francouzské ministerstvo obrany uvedlo, že Paříž na cvičení vysílá tři stíhačky Rafale a jednu fregatu s vrtulníkem. Ministryně obrany Florence Parlyová Turecku vzkázala, že východní Středomoří nemůže být hřištěm národních ambicí.
Průzkumnou loď do oblasti, kterou si nárokuje Řecko, vyslalo Turecko 10. srpna. To vyvolalo značné napětí mezi oběma členskými zeměmi NATO, které by podle pozorovatelů citovaných agenturou DPA mohlo přerůst v ozbrojený konflikt.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že jeho země udělá vše, co bude nutné, aby si zajistila svá práva ve Středozemním, Černém a Egejském moři. "Nebudeme dělat kompromisy ohledně věcí, které jsou naše… Jsme připraveni udělat vše, co je nutné, a to v oblasti politické, hospodářské i vojenské," řekl Erdogan na ceremonii k výročí bitvy u Manzikertu, která v 11. století seldžuckým Turkům otevřela cestu do srdce Byzantské říše. Turecký prezident zároveň varoval nepřátele své země, aby nedělali chyby, které by vedly k jejich zničení.
Řecko považuje postup Turecka za protiprávní. Chování Ankary odsoudila i Evropská unie, která Turky vyzvala, aby s průzkumy přestali. Turecko je ale přesvědčeno, že mořské dno, ve kterém podniká průzkum, patří k jeho pevninskému šelfu. Mezi oblastí průzkumných vrtů a tureckým pobřežím ovšem leží řecké ostrovy Rhodos a Kastelorizo, upozornila agentura DPA.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil, že využije svého práva a rozšíří řecké výsostné vody u západního pobřeží, kde má námořní hranici s Itálií. Místo šesti mají být nyní dvanáct námořních mil od řeckých břehů (22 místo 11 kilometrů). Rozhodnutí přímo neovlivní spor s Tureckem, Mitsotakis ale řekl, že Atény tímto opouštějí desítky let "pasivní" zahraniční politiky.
Agentura DPA připomněla, že turecký parlament v roce 1995 prohlásil případné rozšíření řeckých výsostných vod v Egejském moři za důvod k vyhlášení války.
V úterý se o zklidnění napětí pokusil německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země nyní předsedá Radě EU. V Aténách se setkal s ministrem zahraničí Nikosem Dendiasem a v Ankaře s šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavuşogluem. Po jednání, při nichž Maas vyzýval k dialogu, šéf německé diplomacie prohlásil, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
