Atény - Jedny z nejvyrovnanějších a nejdramatičtějších voleb v dějinách Řecka skončily.
Po sečtení tří čtvrtin hlasů drží vládnoucí pravicová Nová demokracie 43 procent hlasů, zatímco opoziční levicové Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) jen 38,5 procent.
Tento výsledek dává pravici 154 křesel v třísetčlenném parlamentu - o 11 méně, než měla původně, avšak dost na udržení většiny.
"Vzkaz od voličů je jasný. Pokud tomu dobře rozumím, jde o zvýšnou zodpovědnost," prohlásil po oznámení výsledků voleb premiér a lídr konzervativců Kostas Karamanlis.
"PASOK vedl bitvu, ale prohrál ji," pžiznal vůdce socialistů Jorgos Papandreu.
Pravice tak nakonec těsně ustála kritiku opozice a části veřejnosti za způsob, jakým zvládla nedávné ničivé požáry v Řecku.
Podle posledních předvolebních průzkumů měl opoziční PASOK před pravicovou Novou demokracií náskok, avšak pouhé procento. Do poslední chvíle nerozhodnutých voličů bylo před víkendem údajně více než deset procent.
V hlavní roli oheň
Řekové šli k volbám krátce po požárech, které si vyžádaly životy 65 lidí a sežehly téměř 300 tisíc hektarů půdy.
A oheň kampani samozřejmě dominoval.
Opozice obviňuje vládu z neschopnosti, vláda opozici z hyenismu. Malé strany kritizují velké strany a velká část voličů kritizuje politiky obecně.
V části Peloponéského poloostrova, kde požáry zuřily nejsilněji, se vůbec nevolilo. Politici tam ani nedělali předvolební kampaň. Místní lidé stále truchlí za oběti.
"Byli jsme tady vypáleni do základů. Nad volbami vůbec nepřemýšlím. Ani mě to nezajímá," řekl agentuře Reuters Dimos Vlachos z postižené vesnice Machistos.
Řecko ale schytalo kritiku také z Bruselu. Stále se mu totiž nedaří dokončit nový katastr pozemků a nemovistostí. Velké plochy tak nemají jasného majitele, což podle odborníků vede spekulanty k zakládání požárů. Spálenou zemi lze totiž snadno vyjmout z registru a přeměnit ji na často lukrativní stavební parcelu.
Nedávné rozsáhlé požáry si přitom vyžádaly škody ve výši až 4 miliardy eur.
Zisky extremistů
Experti tvrdili, že lidé jsou kvůli nedávným požárům velkými stranami znechuceni, a proto dopředu avizovali úspěch menších stran.
Řecko na Aktuálně.cz
Nejen Řecké komunistické strany, ale i krajně pravicová a populistická formace Laos (Lidová pravoslavná výzva), obviňované z propagování rasismu a antisemitismu.
Podle prvních odhadů získali komunisté sedm procent hlasů a Laos necelá čtyři procenta. Pro vstup do parlamentu stačí v Řecku překonat tříprocentní hranici.
Pravicoví extremisté se tak do parlamentu dostali poprvé od roku 1974, kdy byla v zemi obnovena demokracie po pádu vojenské diktatury.
Potřeba reforem
Obě velké strany, Nová demokracie a PASOK, slibují řešení nejpalčivějších ekonomických problémů.
Řecko, které se potýká se stejným demografickým problémem jako většina Evropy, stojí především před nutností reformovat penzijní systém.
Vláda v kampani zdůrazňuje, že se jí podařilo snížit nezaměstnanost (z 9,2 procenta na 7,7 procenta) a že vloni země prodělala slušný hospodářský růst ve výši 4,2 procenta.
Vůdce socialistů Jorgos Papandreu, jehož otec Andreas byl dlouholetým premiérem v osmdesátých a devadesátých letech, naopak tvrdí, že za vlády Nové demokracie se od roku 2004 neúnosně zvětšila propast mezi bohatými a chudými Řeky.
