Vídeň - Odchod na vojnu patřil k nejméně příjemným datům života mladých Čechů, obzvláště v časech takzvané "lidově demokratické armády" do roku 1989.
Dnes už na odvody zbyly jen vzpomínky, stejně jako jiné armády NATO je i ta česká plně profesionální. Od 1. ledna 2005. Slovenská armáda se stala profesionální přesně o rok později, německý Bundeswehr předloni.
Rakousko v NATO není, trvá na své neutralitě. A jako jedna z posledních zemí Evropy Rakušané profesionální armádu stále nemají.
Nedělní referendum to mohlo změnit, ale nestalo se. Podle konečných výsledků se 60 procent účastníků vyslovilo proti plné profesionalizaci armády. Referendum je sice oficiálně nezávazné a má takříkajíc poradní charakter, ale obě vládní strany - lidovci a sociální demokraté - slíbily, že se výsledkem budou řídit.
Koaliční partneři se neshodují. Sociální demokracie (SPÖ) je pro profesionalizaci, Rakouská lidová strana (ÖVP) proti. Právě lidovci vedli v Rakousku frontu těch, kteří proti zrušení povinné vojenské služby - a tudíž i služby civilní - nejhlasitěji protestovali.
Lidovci argumentují, že po zavedení profesionální armády nebude dost pracovníků ve zdravotnictví. Mnoho mladých Rakušanů totiž dává před půlroční službou ve zbrani přednost náhradní službě, která se odbývá převážně ve zdravotnických zařízeních.
Základní služba trvá šest měsíců, náhradní devět měsíců. A bude tomu tak i nadále, pokud se odhad výsledků potvrdí.
Lidová strana zpochybňuje argumenty, že plnou profesionalizací stát ušetří. V rakouské armádě - Bundesheeru - už nyní ale slouží šestnáct tisíc profesionálů. Každoroční počet odvedených branců se pohybuje kolem pětadvaceti tisíc.
"Tradiční armáda je anachronismem v době terorismu, kyberterorismu a hrozeb vycházejících z rozpadlých států," kontruje sociálnědemokratický ministr obrany Norbert Darabos.
"Ruská ani turecká armáda před branami Vídně nestojí," říkal vídeňský starosta Michael Häupl, který je také zastáncem profesionální armády. Většinu Rakušanů tím ale nezviklal.
Bundesheer se stal terčem vtipů před třemi lety, když zveřejnil krajně nevydařený náborový videoklip, který měl mladíky přesvědčovat k práci v armádě.
V klipu přijede řidič tanku před tři dívky, stojící kolem muže s luxusním automobilem. Když tank odjíždí, dívky se za ním rozběhnou a křičí, že chtějí jezdit v něčem větším. Po protestech a posměchu části veřejnosti armáda klip brzy raději stáhla.
Kromě Rakouska mají stále "smíšené" ozbrojené síly s každoročním nástupem branců například Švýcarsko, Norsko, Finsko, Dánsko nebo Řecko. V Rusku se o profesionalizaci diskutuje, ale zatím základní vojenská služba stále existuje.
V Rakousku je samotné konání referenda nezvyklé. Bylo prvním po devatenácti letech. Naposledy Rakušané v roce 1994 takto rozhodovali o vstupu země do Evropské unie. Dvě třetiny z nich se tehdy vyslovily kladně.
