Uprchlíci ano, nebo ne? Rakousko čekají nejzajímavější volby za několik desetiletí

Martin Ehl Martin Ehl
23. 4. 2016 15:33
Rakousko čekají v neděli zřejmě nejzajímavější volby za několik desítek let. Obyvatelé alpské země budou volit prezidenta. A favority jsou představitelé okrajových proudů rakouské politiky - ať už za Zelené, nebo populistické Svobodné. Vše se točí kolem hospodářství i uprchlíků.
Foto: Reuters

Vídeň - Rakouské prezidentské volby, které se konají tuto neděli, mohou zahájit radikální změnu celého politického systému v zemi, která je unavená stagnací, rostoucí nezaměstnaností a přílivem uprchlíků.

"Vždy byly nejnudnější politickou událostí, ale teď jsou ty nejzajímavější za desítky let," tvrdí Franz Schellhorn, ředitel think-tanku Agenda Austria.

Rakousko sužuje na místní poměry vysoká nezaměstnanost devět procent, vzrostl dluh, hospodářský růst stagnuje a nechystají se žádné reformy, které by situaci měly změnit.

"Vláda tvrdí, že je všechno v pořádku, a lidé ji nevěří a jsou čím dál více naštvaní," vysvětluje napětí ve společnosti Schellhorn. "Třeba půl milionu nezaměstnaných je na Rakousko, které vždy v žebříčcích EU bylo první s nejnižší nezaměstnaností, velké číslo."

Uprchlické téma není tím hlavním, podle něhož se Rakušané budou rozhodovat, ale debatu a preference voličů vyostřuje. Přes Rakousko prošly statisíce běženců do Německa a sto tisíc jich v alpské zemi požádalo o azyl.

Mnoho lidí klade vládě za vinu, že nikdo neví, kdo v zemi je a kdo jí prochází. Vídeň se začátkem letošního roku rozhodla radikálně omezit počty žadatelů o azyl i těch, jimž umožní průchod. Tím zásadně přispěla k uzavření takzvané západobalkánské cesty do Německa a Švédska. A k tlaku na Řecko a Turecko, aby uprchlíky dále nepouštěly.

Dvaasedmdesátiletý ekonom Alexander van der Bellen chce být prezidentem za Zelené.
Dvaasedmdesátiletý ekonom Alexander van der Bellen chce být prezidentem za Zelené. | Foto: Reuters

V hlavní roli uprchlíci

Hlavními favority jsou představitelé tří okrajových proudů rakouské politiky, zatímco dvě hlavní strany - sociální demokraté a lidovci, kteří zároveň tvoří vládní koalici - volební souboj drasticky prohrávají.

O něco větší šanci na výhru má podle průzkumů dvaasedmdesátiletý ekonom a představitel strany Zelených Alexander van der Bellen. Průzkumy mu přisuzují podporu kolem pětadvaceti procent. Vládu kritizuje za tvrdý postup vůči uprchlíkům.

"Není to ale typický levicový kandidát, má hodně konzervativních stoupenců, ale ne mezi Svobodnými, protože řekl, že nikdy nejmenuje kancléře z této strany, i kdyby dostal padesát procent hlasů," vysvětlil Schellhorn.

Na druhém místě v průzkumech je právě kandidát pravicové populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer, který naopak tvrdí, že vláda je vůči uprchlíkům příliš měkká. Má podporu kolem čtyřiadvaceti procent voličů.

Norbert Hofer se o post rakouského prezidenta uchází coby kandidát Svobodných.
Norbert Hofer se o post rakouského prezidenta uchází coby kandidát Svobodných. | Foto: Reuters

Nečekaně populární je s dvaceti procenty třetí v pořadí, nezávislá kandidátka Irmgard Grissová.

Bývalá soudkyně Nejvyššího soudu vstoupila do širšího povědomí jako šéfka komise vyšetřující největší bankovní skandál v Rakousku, krach banky Hypo Alpe Adria. Je jedinou kandidující ženou a také jediný na jakékoli straně nezávislý kandidát.

Není pravděpodobné, že by některý z kandidátů vyhrál v prvním kole, kdy je třeba získat více než padesát procent hlasů, takže o novém prezidentovi Rakouska rozhodne až druhé kolo za dva týdny. Ale už jen fakt, že do něj nepostoupí nikdo z kandidátů tradičních stran, je na rakouské poměry revoluční.

Irmgard Grissová se do povědomí veřejnosti dostala díky vyšetřování skandálu kolem banky Hypo Alpe Adria.
Irmgard Grissová se do povědomí veřejnosti dostala díky vyšetřování skandálu kolem banky Hypo Alpe Adria. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 13 minutami

iRozhlas: dotace na linku na toastový chleba pro Penam byla v pořádku, píše rezort průmyslu do Bruselu

"Podle nejnovější expertizy, kterou si resort zadal po auditu ke střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) … projekt byl inovativní," píše server iRozhlas. Spor vede Česko s unijními institucemi ohledně příspěvku na stavbu nové výrobní linky na toastový chléb. Na ten získala firma Penam z koncernu Agrofert 100 milionů korun. Česko už firmě dotaci vyplatilo, naopak Evropská komise opakovaně říká, že do Prahy sumu nepošle. "Evropská komise posudek viděla, ale trvá na tom, že peníze nezaplatí. Podle ní o inovaci nešlo," dodává iRozhlas. 

Podle závěrečné zprávy auditu, kterou Evropská komise zveřejnila koncem dubna, Babiš ovládá svěřenské fondy, do kterých v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem. Premiér tak je podle auditu ve střetu zájmů a Agrofert nemá nárok na žádné dotace ze strukturálních fondů EU od 9. února 2017, kdy začala být účinná novela českého zákona o střetu zájmů.

Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari už dříve řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet unii žádné peníze. České úřady totiž nepožádaly o proplacení evropských dotací, které byly předmětem auditu. Dotace na některé z dotčených projektů už ale stát takzvaně předfinancoval ze státního rozpočtu. Jedná se kromě 100 milionů korun na stavbu linky firmy Penam také o 50 milionů pro firmu Lovochemie na vylepšení výroby hnojiv a dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů na výměny sušáren zrnin pro firmu Cerea. Informaci zveřejnil v dubnu server iRozhlas.

Zdroj: Domácí , ČTK
před 17 minutami

Pašinjan se prohlásil vítězem arménských voleb, počítá s většinou v parlamentu

Arménský premiér Nikol Pašinjan se prohlásil vítězem nedělních předčasných parlamentních voleb, ve kterých podle dílčích výsledků s velkým náskokem vede jeho strana Občanská smlouva. Její hlavní soupeř ve volbách, koalice Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana podle tiskových agentur zpochybnila důvěryhodnost těchto předběžných výsledků.

"Už víme, že jsme dosáhli přesvědčivého vítězství a že v parlamentu budeme mít přesvědčivou většinu, i když ještě nebyly sečteny všechny hlasy," prohlásil Pašinjan v projevu zveřejněném na facebooku. "Lid nám dal mandát, abychom nastolili diktaturu právního státu, a musíme jej hned uplatnit," uvedl podle agentury AFP. Vyzval své stoupence, aby dnes večer přišli do centra Jerevanu. "Lid dal naší straně Občanská smlouva mandát, aby spravovala zemi a mně osobně, abych ji řídil jako předseda vlády," dodal.

Pašinjanova strana vítězí ve volbách se ziskem 58 procent hlasů, zatímco Kočarjanovo uskupení získalo přibližně 19 procent hlasů, uvedl TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise po sečtení hlasů z téměř poloviny volebních místností. Ostatních strany a koalice podle těchto dílčích výsledků dosud zůstávají pod volebním prahem pro vstup do parlamentu. Účast ve volbách činila 49,4 procenta z 2,6 milionu oprávněných voličů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy