Vídeň - Rakouské prezidentské volby, které se konají tuto neděli, mohou zahájit radikální změnu celého politického systému v zemi, která je unavená stagnací, rostoucí nezaměstnaností a přílivem uprchlíků.
"Vždy byly nejnudnější politickou událostí, ale teď jsou ty nejzajímavější za desítky let," tvrdí Franz Schellhorn, ředitel think-tanku Agenda Austria.
Rakousko sužuje na místní poměry vysoká nezaměstnanost devět procent, vzrostl dluh, hospodářský růst stagnuje a nechystají se žádné reformy, které by situaci měly změnit.
"Vláda tvrdí, že je všechno v pořádku, a lidé ji nevěří a jsou čím dál více naštvaní," vysvětluje napětí ve společnosti Schellhorn. "Třeba půl milionu nezaměstnaných je na Rakousko, které vždy v žebříčcích EU bylo první s nejnižší nezaměstnaností, velké číslo."
Uprchlické téma není tím hlavním, podle něhož se Rakušané budou rozhodovat, ale debatu a preference voličů vyostřuje. Přes Rakousko prošly statisíce běženců do Německa a sto tisíc jich v alpské zemi požádalo o azyl.
Mnoho lidí klade vládě za vinu, že nikdo neví, kdo v zemi je a kdo jí prochází. Vídeň se začátkem letošního roku rozhodla radikálně omezit počty žadatelů o azyl i těch, jimž umožní průchod. Tím zásadně přispěla k uzavření takzvané západobalkánské cesty do Německa a Švédska. A k tlaku na Řecko a Turecko, aby uprchlíky dále nepouštěly.
V hlavní roli uprchlíci
Hlavními favority jsou představitelé tří okrajových proudů rakouské politiky, zatímco dvě hlavní strany - sociální demokraté a lidovci, kteří zároveň tvoří vládní koalici - volební souboj drasticky prohrávají.
O něco větší šanci na výhru má podle průzkumů dvaasedmdesátiletý ekonom a představitel strany Zelených Alexander van der Bellen. Průzkumy mu přisuzují podporu kolem pětadvaceti procent. Vládu kritizuje za tvrdý postup vůči uprchlíkům.
"Není to ale typický levicový kandidát, má hodně konzervativních stoupenců, ale ne mezi Svobodnými, protože řekl, že nikdy nejmenuje kancléře z této strany, i kdyby dostal padesát procent hlasů," vysvětlil Schellhorn.
Na druhém místě v průzkumech je právě kandidát pravicové populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer, který naopak tvrdí, že vláda je vůči uprchlíkům příliš měkká. Má podporu kolem čtyřiadvaceti procent voličů.
Nečekaně populární je s dvaceti procenty třetí v pořadí, nezávislá kandidátka Irmgard Grissová.
Bývalá soudkyně Nejvyššího soudu vstoupila do širšího povědomí jako šéfka komise vyšetřující největší bankovní skandál v Rakousku, krach banky Hypo Alpe Adria. Je jedinou kandidující ženou a také jediný na jakékoli straně nezávislý kandidát.
Není pravděpodobné, že by některý z kandidátů vyhrál v prvním kole, kdy je třeba získat více než padesát procent hlasů, takže o novém prezidentovi Rakouska rozhodne až druhé kolo za dva týdny. Ale už jen fakt, že do něj nepostoupí nikdo z kandidátů tradičních stran, je na rakouské poměry revoluční.
