Raketoplán přistál. Opět to nešlo hladce

lem, ČTK, Reuters
22. 12. 2006 23:35
Cape Canaveral - Opět v napjatě sledovaném přímém přenosu a opět se šťastným koncem. Další raketoplán se komplikovaně vrátil na Zemi. Uvnitř: VIDEO

V posledních okamžicích před přistáním nebylo jasné, jak to s Discovery vlastně dopadne. Nejprve NASA začala kvůli počasí rychle hledat nové místo pro návrat, o pár hodin později se však vrátila k původnímu plánu: přistání ve 23:32 na Floridě.

Už předtím musela NASA kvůli špatnému počasí odložit přistání svého raketoplánu, který se podle předchozího plánu měl vrátit na Floridu ve 21:56 SEČ. Místo floridského střediska se uvažovalo o tom, že by stroj zamířil na opačnou stranu USA na záložní přistávací plochu na Edwardsově letecké základně v Kalifornii nebo dokonce na základnu White Sands v Novém Mexiku.

Návrat ve 21:56 středoevropského času byl přitom odložen na poslední chvíli.

Ani na záložním letišti však nebylo počasí příznivé, vane tu silný vítr. Třetí možností byla základna White Sands, na níž již NASA začal přesouvat potřebné vybavení a personál. V reálu tu však raketoplán přistával dosud pouze jednou. Letiště je totiž v oblasti s výskytem jemného písku, který může přistávající stroj vážně poškodit.

Posledním dnem, kdy se posádka mohla vrátit na Zemi, byla sobota. Důvodem je vyčerpání zásob kyslíku a energie na palubě raketoplánu.

Raketoplán měl původně přistát na Floridě ve čtvrtek 21. prosince, nyní se počítá s jeho přistáním v pátek těsně před devátou hodinou večerní.
Raketoplán měl původně přistát na Floridě ve čtvrtek 21. prosince, nyní se počítá s jeho přistáním v pátek těsně před devátou hodinou večerní. | Foto: NASA

Hlavní cíl splněn

Během mise se posádce Discovery podařilo splnit zejména hlavní cíl - nainstalovat na Mezinárodní vesmírné stanici nové solární baterie, jež budou zásobovat energií přídavné moduly, které budou ke komplexu připojeny v příštím roce. Astronauti také přepojili elektrické vedení ISS na nový zdroj.

K dokončení vesmírné stanice v celkové hodnotě kolem 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun) je zapotřebí ještě nejméně 13 dalších misí, uvedla agentura Reuters. Hotova by měla být do roku 2010, kdy půjde do výslužby flotila amerických raketoplánů. Ty jsou v současnosti jedinými plavidly schopnými.

Rekord padl: čtyři výstupu do vesmíru

Astronaut Fuglesang zažil v průběhu akce tři výstupy do kosmu od připojení Discovery na ISS před necelým týdnem. Jeho kolega Curbeam vystoupil do volného vesmíru čtyřikrát a vytvořil tak rekord vesmírných vycházek během jedné mise raketoplánu.

Kvůli čtvrtému výstupu do vesmíru se o den proti původnímu plánu opozdí návrat Discovery.

Raketoplán měl původně přistát na Floridě ve čtvrtek 21. prosince, nyní se počítá s jeho přistáním v pátek těsně před devátou hodinou večerní. Kvůli zbývající jednodenní rezervě kyslíku musí stroj bezpodmínečně přistát nejpozději v sobotu.

V plánu je 14 cest

Zapojení nových solárních kolektorů, znamenajících zdvojnásobení příkonu, je dalším krokem k dokončení stanice, které NASA s ruskými a dalšími evropskými partnery plánuje do roku 2010, kdy vyprší životnost amerických raketoplánů.

Do té doby by se jimi mělo ke komplexu vydat ještě nejméně 14 misí. ISS se má stát nezbytným předsunutým postem pro cesty s lidskou posádkou k Marsu a dále.

 

Právě se děje

Další zprávy