Jeho odpůrci to považují za hrozbu pro staroegyptské památky.
Imám Alí Gomá patří ke špičkám al-Azharu, který je prestižní a uznávanou institucí v islámském světě. Je také jednou z nejstarších muslimských univerzit.
Fatva (náboženský výnos) radikálního duchovního šokovala liberální Egypťany. Výslovně věřící vyzval, že vystavovat doma sochy je proti islámu a je třeba skulptury naopak zničit. Kritizoval také sochaře za to, že zobrazují živé bytosti, což Korán nepovoluje.
Výzvu lze vykládat všelijak
Egyptští historici, část novinářů a někteří intelektuálové se začali bouřit. Podle nich totiž klerik vystavil nebezpečí i veškeré sochy a památky pocházející ze starého Egypta. Fanatici a islámští extremisté si fatvu mohou vyložit tak, že i taková díla je nutné zlikvidovat.
Extremistické skupiny ostatně už dávno brojí proti opravám a udržování památek, stejně tak jako proti turistice. Jeden z nejkravějších teroristických útoků v Egyptě se odehrál v roce 1997 v Luxoru před chrámem bohyně Hatšepsut. Fanatici z organizace Gamá Islamíja tam povraždili 58 zahraničních turistů, především Švýcarů.
Když teď vysoce postavený duchovní posvětil boj proti sochám a sochařům, hrozí památkám z dob faraonů nebezpečí. I přesto, že Alí Gomá se ve fatvě výslovně o pyramidách nebo muzeích nezmiňoval.
Infobox
PŘEČTĚTE SI
"Nemůžeme teď vyloučit, že nějaký fanatik přijde do chrámů v Karnaku nebo Luxoru a vyhodí je do vzduchu s odvoláním na tuto fatvu," napsal Gamál Ghitání, šéfeditor kulturního časopisu Achbár al-Adáb.
Univerzitu ovládli radikálové
Univerzita al-Azhar je v Egyptě bojištěm mezi umírněnými muslimy a fundamentalisty. Do čela slavné instituce se v posledních letech dostali radikální klerikové, kteří pronásledují sekulární spisovatele, umělce nebo lidi odsuzující militantní islamismus.
Několik intelektuálů bylo v posledních deseti letech souzeno za odpadnutí od islámu na popud al-Azharu. Známý kritik fundamentalismu Farag Foda byl islamisty zavražděn za své názory.
Sekulární Egypťané obviňují z nastalé situace prezidenta Husního Mubaraka. Tvrdí následující: Aby zajistil klid pro svůj režim, povolil fundamentalistům ovládnutí univerzity výměnou za to, že ho nebudou kritizovat a usilovat o jeho svržení.
Volby varováním pro Mubaraka
Přesto je islamismus v egyptské politice na vzestupu. V nedávných parlamentních volbách zaznamenalo fundamentalistické Muslimské bratrstvo velký úspěch, přestože režim zatýkal jeho aktivisty a nepovolil mu kandidovat ve všech obvodech.
Muslimské bratrstvo odmítá terorismus i násilí a tvrdí, že chce islámský stát vytvořit jen přesvědčováním a agitací mezi egyptským obyvatelstvem. Zároveň chce omezit turistický ruch, zrušit mírovou dohodu s Izraelem a oslabit vazby Egypta na USA.
To by mělo vážné ekonomické dopady. Egypt dostává od Spojených států ročně pomoc ve výši zhruba dvou miliard dolarů a jeho příjmy z turistiky - založené hlavně na návštěvách staroegyptských památek - se ročně pohybují kolem pěti až šesti miliard dolarů.
Většina Egypťanů má k památkám z předislámské doby chladný vztah, řadu pyramid a staveb místní lidé v minulosti částečně rozebrali na stavby svých domů. Kvůli příjmům z turistiky se je však v posledních desetiletích snaží udržovat v dobrém stavu.
Extremisté s tím nesouhlasí a pokračující existenci hrobek a pyramid považují za toleranci pohanských kultů, neslučitelnou s islámem.
Dosud nejznámějším případem zničení památek extremisty je likvidace dvou obřích, téměř dva tisíce let starých soch Buddhů v afghánském Bamjánu. Před pěti lety je odstřelilo tehdy vládnoucí hnutí Taliban.
