Putinovo poselství: Nechceme být supervelmocí

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 12. 12. 2013 13:30
Prezident kritizoval, že v Evropě zůstávají rozmístěny strategické obranné rakety.
Foto: REUTERS/Sergei Ilnitsky/Pool

Moskva - Rusko neusiluje o to, aby se stalo globální či regionální supervelmocí. V každoročním poselství o stavu země to ve čtvrtek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň kritizoval, že v Evropě zůstávají rozmístěny strategické obranné rakety.

"Neusilujeme o to, abychom byli označováni za supervelmoc... ani se nesnažíme nikoho učit, jak má žít," prohlásil Putin.

Agentura Reuters označila tento výrok za skrytou kritiku Spojených států. Putin zdůraznil, že jeho země "netouží po globální či regionální hegemonii".

Rusko prý usiluje o to, být vůdcem, který hájí mezinárodní právo a respektuje suverenitu a nezávislost národů. "To je naprosto pochopitelné pro stát, jako je Rusko s jeho bohatou historií a kulturou," dodal prezident.

Rakety v Evropě zůstaly

Před zákonodárci, ministry, soudci, duchovními a dalšími představiteli ruské společnosti Putin v Kremlu připomněl otázku Íránu, který nedávno podepsal dohodu se západními státy, v níž slíbil zastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění sankcí.

Prezident v této souvislosti kritizoval protiraketový štít západních zemí, když řekl, že ačkoli problém Íránu byl vyřešen, zůstávají v Evropě rozmístěné rakety.

Foto: REUTERS/Dmitry Astakhov/RIA Novosti/Pool

"Jsme si dobře vědomi toho, že tyto raketové obranné systémy jsou obranné jen podle jména. Ve skutečnosti jsou důležitou součástí strategického útočného potenciálu," řekl Putin.

Bez toho, že by jmenoval Spojené státy, prezident rovněž varoval, že vývoj protiraketových štítů a střel dlouhého doletu by mohl zcela "vynulovat" dosavadní úmluvy o kontrole jaderných zbraní a narušit strategickou rovnováhu po skončení studené války. "Nikdo by si neměl dělat nějaké iluze o tom, že získá vojenskou převahu nad Ruskem. To nikdy nedopustíme," dodal Putin.

Na domácí scéně označil Putin za jeden z největších problémů země etnické napětí, které vyvolávají zločinecké skupiny ze separatistických jižních oblastí Ruska a takzvaní ruští nacionalisté.

Ekonomické problémy Ruska

Většinu svého více než hodinového projevu ale Putin věnoval ekonomice.

Poprvé připustil, že ekonomické problémy Ruska jsou především domácího původu. Ujistil však, že dostojí svým slibům, které dal loni, na začátku svého třetího prezidentského období.

Foto: REUTERS/Sergei Ilnitsky/Pool

"Hlavní důvody zpomalení ekonomiky nejsou vnější, ale vnitřní," řekl Putin s tím, že důvodem je hlavně nízká produktivita práce. Mluvil o vytváření nových pracovních míst, rozvoji firem, postihu korupčního jednání či zajištění návratnosti státních investic a dotací.

Na Putinův projev ihned reagoval bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin, který prezidenta zkritizoval za to, že nic nepodnikl již dříve. "Je ostudou, že toho dosud bylo vykonáno tak málo. Prezidentovy návrhy pro nastartování ekonomiky jsou taktickou odpovědí na problémy. My potřebujeme strategický plán, jak se dostat ze stagnace," uvedl Kudrin na komunitní síti Twitter.

Otázka Ukrajiny

V projevu se dotkl i situace na Ukrajině. A také celní unie, do které chce Rusko zemi zmítanou revolučními náladami zahrnout. Ta se podle něj zakládá na rovnoprávnosti všech členů a přinese Kyjevu hospodářské výhody.

Hlava Ruska zároveň vyjádřila naději, že se krize na Ukrajině vyřeší politicky.

"Doufám, že všechny politické síly v zemi (na Ukrajině) dosáhnou dohody v zájmu ukrajinského lidu a naleznou řešení všech problémů, které se nahromadily," uvedl Putin k pokračujícím masovým demonstracím v Kyjevě, které vyvolalo rozhodnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat připravenou dohodu s Evropskou unií.

 

Právě se děje

Další zprávy