Putin špatně spí. Ví, že zašel moc daleko, míní Juščenko

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 21. 3. 2014 15:49
Západ přitvrzuje protiruské sankce. Terčem jsou lidé a firmy z Putinova nejbližšího okolí
Foto: Reuters

Moskva/Praha – Na Rusko se z Evropy a Spojených států začínají valit hospodářské sankce kvůli anexi Krymu. Sami ruští představitelé tvrdí, že se ničeho neobávají.

"V tuto chvíli nevidím vážná nebezpečí pro ruský finanční sektor," prohlásil v pátek ráno náměstek ruského ministra financí Alexej Mojsejev.

Bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko se ovšem domnívá, že za úsměvy a silnými slovy, určenými veřejnosti, se skrývá nervozita a obavy.

"Jsem přesvědčen o tom, že Vladimir Putin už několik nocí spal špatně, nebo nespal vůbec. Otevřel skříňku, která se bude špatně zavírat. Tentokrát se proti němu postavil skoro celý svět," řekl.

Viktor Juščenko
Viktor Juščenko | Foto: Reuters

Ruského prezidenta dobře zná. Jako ukrajinský prezident v letech 2005 až 2010 s ním jednal, ačkoliv rádi se neměli (Juščenko vyhrál opakované prezidentské volby díky oranžové revoluci, kterou Kreml neschvaloval - pozn. red.).

Ratingové agentury S&P a Fitch zhoršily výhled ratingu Ruska ze stabilního na negativní.

A sankce Západu  - hlavně zákaz udělování víz a zmražení bankovních účtů - se už týkají osob blízkých Putinovi a klíčových pro ruskou ekonomiku. Zkrátka elity současného ruského byznysu, který je v zemi do značné míry propojen s politikou. Bez Putina a jeho souhlasu nemůže v Rusku nikdo ani rychle, ani příliš zbohatnout.

Putinův bankéř

Sankce se týkají například podnikatele Gennadije Timčenka, spojeného se společností Gunvor Group. Ta se zabývá hlavně obchodem s ropou a sídlí v Ženevě. Podle Američanů má Putin v této firmě investice i přístup k jejím kontům.

Vedení Gunvoru na sankce zareagovalo prohlášením, že Timčenko svůj třiačtyřicetiprocentní podíl ve společnosti nedávno prodal švédskému obchodníkovi s ropou Torbjörnu Tornqvistovi. Timčenka a Putina spojuje záliba v judu.

Na americkém seznamu vysoko figurují další dva miliardáři, velice blízcí ruskému prezidentovi. Bratři Arkadij a Boris Rotenbergové. Ti získali velké zakázky na výstavbu olympijských sportovišť v Soči.

USA také vyhlásily embargo na finanční operace banky Rossija, v jejímž čele stojí další Putinův přítel Jurij Kovalčuk (přezdívá se mu "Putinův bankéř") a v níž mají podíl realitní magnáti Nikolaj Šamalov a Dmitrij Gorelov.

Vladimir Putin v Soči.
Vladimir Putin v Soči. | Foto: Reuters

Banka má podíly v televizních stanicích, které jsou v Rusku nejsledovanější a zároveň jsou ve vysílání stoprocentně loajální Kremlu. V prvním kanálu ruské televize a v NTV.

VISA a MasterCard dnes už přestaly zpracovávat  transakce klientů banky a dalších čtyř ruských bank. 

Dalším na seznamu je ředitel státních Ruských drah Vladimir Jakunin, který má rozsáhlé podnikatelské aktivity a ve druhé polovině osmdesátých let byl sovětským diplomatem v Organizaci spojených národů

Rudé náměstí a Kreml.
Rudé náměstí a Kreml. | Foto: Martin Novák

Radioaktivní Kiseljov

Do Spojených států nesmí ani poradce ruského prezidenta Vladislav Surkov, považovaný za typického představitele takzvaných technologů moci. Lidí, kteří se snaží přes média ovládat veřejné mínění a organizují například pseudoopoziční strany, které vytvářejí stafáž tak, aby volby vypadaly jako demokratické a pluralitní.

Surkov se nachází i na seznamu, který přijala v noci na pátek Evropská unie. Na něm jsou kromě jiných Putinův poradce Sergej Glazjov, kterého prezident používá jako jakéhosi zlého muže. Je to obvykle Glazjov, kdo tlumočí ostrá prohlášení Kremlu na adresu Západu, Ukrajiny nebo Gruzie.

Kuriozitou je zpráva o tom, že se na seznamu možná objeví i televizní moderátor Dmitrij Kiseljov. Ten minulý týden divákům tvrdil, že Rusko může proměnit Spojené státy v radioaktivní popel. V minulosti se „proslavil“ například výrokem, že těla homosexuálů by měla být po smrti spálena.

Foto: Aktuálně.cz

A co Abramovič, ptá se Navalnyj

Ruský opoziční aktivista Alexej Navalnyj po Západu žádá, aby seznam ještě rozšířil. Čím více oligarchů a šéfů velkých firem na něm bude, tím lépe, soudí známý bloger a bývalý kandidát na starostu Moskvy.

Navrhuje tam přidat šéfa státní ropné společnosti Rosněftu Igora Sečina, šéfa plynárenského gigantu Gazprom Alexeje Millera nebo jednoho z nejbohatších Rusů Ališera Usmanova. Jeho investice sahají od médií přes chemický průmysl až k ocelárnám. Majetek Usmanova, který má samozřejmě výborné vztahy s Putinem, je odhadován na sedmnáct miliard dolarů.

Navalnyj dokonce žádá také postih v Londýně žijícího Romana Abramoviče, pátého nejbohatšího Rusa.

Pokud bude vyslyšen, otřese to kromě jiného anglickým fotbalem. Usmanov je spoluvlastníkem Arsenalu Londýn, Abramovičovi patří konkurenční Chelsea.

Je budoucnost londýnské Chelsea nejistá?
Je budoucnost londýnské Chelsea nejistá? | Foto: Reuters

"Pokud ještě v pondělí byly USA a Evropa v Moskvě k smíchu, teď už to tam taková legrace asi není," řekl deníku Wall Street Journal expert na ruskou a ukrajinskou ekonomiku Anders Aslund, autor uznávané knihy o politickém a hospodářském vývoji Ukrajiny od devadesátých let do současnosti.

Do smíchu ale není leckomu ani v Německu. Šéf německé asociace exportérů BGA Anton Börner řekl, že embargo vůči Rusku může mít na německé firmy negativní dopad.

"S Ruskem je svázáno na šest tisíc německých firem. Mnohé z nich velmi silně. Pro ně budou protiruské sankce katastrofální," řekl Börner listu Dortmunder Ruhr Nachrichten.

Zároveň ale potvrdil, že přímo pro ruskou ekonomiku mohou mít společné evropsko-americké sankce smrtící účinek.

Německé ministerstvo obrany v pátek už pozastavilo veškeré zbrojní kontrakty s Ruskem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 38 minutami

Premiér Babiš se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po schůzce se Zemanem řekl, že se bude snažit, aby o tom jednala EU.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy