Za normálních okolností by Putin mohl oslavovat své dvacáté výročí. Jenže mezitím ve 145milionovém Rusku přibývá kolem deseti tisíc nakažených koronavirem denně. Celkem jich je už přes 180 tisíc.
Kvůli pandemii Putin po dlouhém váhání zrušil i pompézní vojenskou přehlídku u příležitosti 75 let od konce druhé světové války a porážky nacistického Německa Sovětským svazem. Oslavy, kterých se měl zúčastnit také český prezident Miloš Zeman, by byly symbolickým vyvrcholením Putinova úspěšného jara roku 2020.
Nebýt pandemie, Putin by měl na začátku května za sebou celostátní referendum o změnách ruské ústavy. Novela, kterou prezident navrhl sám letos v lednu, by umožnila stávající hlavě státu zůstat u moci až do roku 2036. Tedy ještě o 12 let déle, než je nyní v plánu.
Při sečtení všech premiérských i prezidentských angažmá by tak Putin vládl 36 let. Překonal by tím komunistického diktátora Josifa Stalina i některé z absolutistických carů, kteří v Rusku panovali do první poloviny 20. století.
Jenže pandemie nemoci covid-19 hladký průběh přijetí reformy zabrzdila. Ještě 19. dubna přitom prezident tvrdil, že "situace je zcela pod kontrolou" a ruská ekonomika je "silná a zdravá". Nácviku květnové přehlídky se zúčastnily tisíce vojáků bez roušek. Referendum, ve kterém měli Rusové změny ústavy schválit, se mělo konat 22. dubna.
Popularita během pandemie neroste
V týdnech, kdy prezident hovořil takto sebevědomě, rostla mezi voliči i podpora pro reformy, a tedy Putinovo delší setrvání v úřadu. Jak ukazují v úterý zveřejněná data nezávislého institutu Levada, pro bylo na konci dubna 47 procent voličů, což je o sedm procent víc než na konci března.
Ruský list Vedomosti vysvětluje nárůst, který potvrzuje i souběžný výzkum státní agentury VCIOM, tím, že mezi oběma dotazováními vzrostl počet lidí, kteří se chtějí zúčastnit referenda. Právě ti, kdo chtějí hlasovat, totiž podle deníku spíše podporují změnu ústavy. Naopak mnoho Rusů, kteří by hlasovali proti, se zúčastnit neplánuje.
Jenže Putin mezitím konání celonárodního hlasování odložil a jeho podpora v časech pandemie trvale klesá.
Na dotaz, zda souhlasí s jeho způsobem řízení státu, odpovědělo pozitivně 59 procent dotázaných, nejméně za posledních sedm let. Třetina lidí s ním nesouhlasí a méně než polovina věří, že jejich prezident koronavirovou krizi zvládá dobře.
"Kreml to velmi pozorně sleduje. Protože z toho, co zatím vidíme, pandemie nevede k nárůstu obliby Putina jakožto vůdce, jako se to děje v jiných zemích," říká Ben Noble, expert na Rusko z britské University College London. "Rusové jsou velmi znepokojení tím, že jim stát neposkytuje tak velkou materiální podporu, jakou vidí v jiných státech," uvedl pro Aktuálně.cz.
Pandemická finanční pomoc v Rusku dosahuje zatím velikosti asi tří procent hrubého domácího produktu, což je mnohem méně než například v Německu, Británii nebo Spojených státech. Podpora směřuje především "systémově důležitým podnikům", což znamená, že řada menších a středně velkých na ni nedosáhne.
Referendum o koronaviru
Hodně firem, které nemohou podnikat, posílá své pracovníky na neplacenou dovolenou. Propadla se průmyslová výroba a v zemi roste nezaměstnanost. Ekonomika se poprvé za pět let znovu propadne do recese, mezinárodní měnový fond očekává, že se ruské hospodářství letos zmenší asi o 5,5 procenta.
Běžným Rusům se podle odhadů bankéřů a ekonomů výrazně sníží reálné příjmy, které jsou už nyní asi o 7,5 procenta nižší než v roce 2014. Tehdy Rusko napadlo východ Ukrajiny a Západ na Moskvu uvalil sankce. Dvě třetiny Rusů navíc nemají úspory.
"Pro Kreml je to nebezpečné, protože čím déle krize potrvá, tím pravděpodobněji to referendum nebude hlasováním o reformách, ale o tom, jak si Putin počíná v boji proti pandemii," vysvětluje analytik Noble.
Necelá pětina Rusů si podle průzkumu Levady myslí, že Putin to s opatřeními proti koronaviru přehání. Podle statistiků se tím projevuje fakt, že většina lidí se při hodnocení prezidenta neřídí pandemií samotnou, ale spíš ekonomickými dopady omezení.
Ruská opozice uspořádala naopak kvůli nedostatečné pomoci v druhé polovině dubna virtuální demonstraci. Někde se konala i skutečná protestní shromáždění, která rozháněla policie.
Největší krize
Podle Bena Noblea Putinovi hrozí, že reformy nakonec nepodpoří tolik lidí, kolik si představoval. Ještě na začátku letošního roku jeho okolí říkalo, že očekává účast 60 procent, z nichž sedm desetin by hlasovalo pro. "Současná čísla jsou ale velmi jinde," upozorňuje odborník. Pouze 44 procent dotázaných Rusů si je teď podle průzkumů jistých, že půjdou hlasovat.
"Neříkám, že Putin to hlasování prohraje, ale myslím si, že skutečně čelí největší krizi od doby, co se poprvé stal prezidentem," dodává Noble.
Vladimir Putin (67)
Narodil se 7. října 1952 v Petrohradě. Jeho otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Po studiích práv nastoupil do sovětské tajné služby KGB, kde byl až do začátku 90. let.
Později působil jako šéf prezidentské kanceláře Borise Jelcina a v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB - Federální bezpečnostní služby (FSB).
V srpnu roku 1999 se stal nejprve premiérem, v květnu roku 2000 Jelcina nahradil v úřadu prezidenta Ruské federace. Podle tehdy platné ústavy se nemohl ucházet třikrát o tento post, a tak se po osmi letech stal opět premiérem. Jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medveděva.
V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby a znovu se ocitl v čele státu. V roce 2018 byl opět zvolen a mandát by mu měl vypršet v roce 2024.
Od začátku května ruský prezident zásadně změnil tón. Rusy varoval, že je čeká "náročná a tvrdá cesta kupředu". Kromě karanténních opatření se totiž ruská ekonomika potýká také s nízkými cenami ropy, která je zdrojem zhruba poloviny příjmů státního rozpočtu.
Moskva se na začátku dubna dohodla s dalšími producenty této suroviny na omezení její těžby, což společně s postupným uvolňováním karanténních opatření po celém světě pomalu zvyšuje poptávku i cenu. Jestli to ale do ruského rozpočtu přinese dost peněz, není podle analytiků jisté.
"Kreml by samozřejmě mohl říct: Dobře, dáme teď lidem víc peněz. To by ale znamenalo, že za čtyři roky, kdy by se hypoteticky měl Putin ucházet o znovuzvolení, jich už nebude dost. A to je nebezpečné," vysvětluje Noble. Připomíná, že už letos na podzim by se v zemi měly konat také regionální volby a o rok později parlamentní. "Jak víme z minulosti, na obě hlasování bude Kreml potřebovat hodně peněz, nejen na samotnou organizaci, ale i na ovlivnění veřejného mínění, kampaně a propagandu," říká.
Putin zatím nepotvrdil, že by se po roce 2024 skutečně znovu ucházel o úřad. "Nechávat lidi v nejistotě je součást Putinovy taktiky. Akorát že koronavirová pandemie do toho teď přimíchala tak velkou dávku nejistoty, s jakou Kreml vůbec nepočítal," říká Noble.
Nejistota na druhou
Dvacet let a dva dny od svého nástupu k moci se bude sedmašedesátiletý prezident a někdejší agent KGB muset smířit jen s přeletem letadel přes Moskvu. Asi tisícovka členů armády, která před několika týdny trénovala na pompézní přehlídku, se navíc mezitím nakazila koronavirem. Nemocný je i šéf vlády Michail Mišustin.
Putin pak v sobotu položí ve vylidněném centru hlavního města květiny k památníku padlých a národ osloví prostřednictvím videa. "Drží ho stranou, aby někoho nemohlo napadnout, že by se nakazil a nemohl by zemi vést," říká k tomu Noble.
Referendum, které by Putinovi otevřelo cestu k dalšímu setrvání u moci, by se podle zákulisních informací z Kremlu mohlo konat už na začátku července. "Všechno záleží na vývoji pandemie, a co se toho týče, tak je celý svět na jedné lodi: nikdo neví, co přesně se stane. Jelikož ale situace v Rusku vypadá pořád velmi špatně, může se stát, že se hlasování zase odloží," uzavírá Noble.
