Putin nařídil stažení ruských vojsk ze Sýrie, svůj základní úkol podle něj splnila

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 14. 3. 2016 20:58
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil stažení „podstatné části“ ruských vojenských sil ze Sýrie. Zásah podle něj do značné míry dosáhl svých cílů. Stahování by mělo začít v úterý, Rusko by zároveň mělo posílit svou roli v mírovém procesu. Putin to prohlásil při setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šojguem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že hlava státu už telefonicky informovala syrského prezidenta Bašára Asada. Putinovo rozhodnutí přišlo uprostřed mírových rozhovorů probíhajících v Ženevě. Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura řekl, že tyto rozhovory jsou „okamžikem pravdy".
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na pondělním jednání s prezidentem Vladimirem Putinem.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na pondělním jednání s prezidentem Vladimirem Putinem. | Foto: Reuters

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil zahájit v úterý 15. března stahování hlavních ruských sil ze Sýrie, protože podle něj svůj základní úkol splnily. Podle agentury TASS to Putin řekl při setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šojguem. Odhaduje se, že Rusko v Sýrii asi 4000 mužů a asi 80 letadel a vrtulníků.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že hlava státu už telefonicky informovala syrského prezidenta Bašára Asada.

"Myslím, že úkoly uložené ministerstvu obrany byly zcela splněny. Proto nařizuji zahájit od zítřka (úterý) stahování hlavní části našeho vojenského uskupení ze Syrské arabské republiky," citoval TASS z Putinova prohlášení.

Podle šéfa Kremlu ale dál mají "v dosavadním režimu fungovat ruské body" v Tartúsu, kde je námořní základna, a v Hmímímu, kde se nachází letecká základna. Část vojáků, kteří v Sýrii zůstanou, bude mít za úkol kontrolovat dodržování příměří, dodal prezident, který je z titulu funkce hlavy státu zároveň vrchním velitelem ruských ozbrojených sil.

Zahájení odsunu ruských sil ze Sýrie má být podle Putina "dobrým impulsem pro proces jednání syrských politických sil". "Doufám, že dnešní rozhodnutí bude dobrým signálem pro všechny strany konfliktu," uvedl ruský prezident.

Ženevský okamžik pravdy

Putinovo rozhodnutí přišlo uprostřed mírových rozhovorů probíhajících v Ženevě. Právě v pondělí začalo jejich další kolo.

Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura řekl, že rozhovory jsou „okamžikem pravdy“ a že neexistuje žádný „plán B“, pokud by selhaly. Jedinou alternativou k diplomatickému řešení syrské krize je podle zmocněnce další válka, která by ale byla ještě horší než ta dosavadní. Za vůbec nejdůležitější teď považuje dospět k dohodě o politickém předání moci.

De Mistura současně uvedl, že OSN je pouze prostředníkem a že hlavní slovo má mezinárodní skupina, která se na přípravě podílela. Jde o 18 zemí, jež zastupují různé strany konfliktu. "Jestliže v těchto rozhovorech ani v dalších kolech neuvidíme ochotu jednat, pak věc vrátíme těm, kdo mají vliv, to je Ruská federace, USA a Rada bezpečnosti OSN," řekl de Mistura.

Zmocněnec OSN se v pondělí setkal s delegací syrské vlády vedenou hlavním vyjednávačem a velvyslancem při OSN Bašárem Džaafarím. Džaafarí před novináři řekl, že předal de Misturovi názory Damašku na způsob politického řešení krize. De Mistura řekl, že se syrskou delegací probíral procedurální záležitosti a že další kolo se bude konat ve středu a zaměří se na témata obsažená v prosincové rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Podle ní se má dohodnout příměří, přechodná vláda, nová ústava a parlamentní a prezidentské volby.

Desetidenní rozhovory

Toto kolo rozhovorů, které je od ledna už druhé, má podle de Mistury trvat maximálně deset dní a vyjádřit se v něm prý budou moci zástupci "všech Syřanů". De Mistura také počítá ještě s třetím kolem rozhovorů, které by se mohlo konat po určité pauze. Očekává, že se podaří dospět když ne k dohodě, tak alespoň k orientačním bodům dalšího postupu v Sýrii.

Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim v sobotu vyloučil možnost jednat v Ženevě o odstoupení prezidenta Bašára Asada. Spojené státy obvinily Mualima z ohrožování rozhovorů a opozice z podkopávání jednání předem. Opoziční vyjednávač Muhammad Allúš v rozhovoru v Ženevě řekl, že mají-li být jednání úspěšná, musí Asad odejít, mrtvý nebo živý. "Přechodné období může začít jedině s pádem nebo smrtí Bašára Asada. Nelze ho zahájit za přítomnosti režimu nebo v době, kdy je jeho hlava stále u moci," řekl Allúš.

Sám Asad v pondělí v telefonátu s Putinem podle tiskového prohlášení Kremlu uvedl, že doufá v konkrétní výsledky ženevských jednání. Zdůraznil prý potřebu politického procesu v zemi.

Přes 2000 "banditů"

Rusko zahájilo letecké útoky podporující syrskou vládu loni v září.

Ministr obrany Šojgu podle agentury TASS Putinovi řekl, že ruské jednotky v Sýrii zlikvidovaly přes 2000 "banditů" pocházejících z Ruska, včetně 17 polních velitelů. Od 30. září podle něj ruské letectvo provedlo přes 9000 letů a byly provedeny údery velmi přesnými zbraněmi na vzdálenost více než půldruhého tisíce kilometrů.

Rusové od začátku náletů tvrdili, že útočí na cíle organizace Islámský stát. Ze západních zemí ale byli kritizováni, že bojují i proti takzvané umírněné opozici. Mnohé opoziční ozbrojence bojující proti Asadovu režimu však Moskva považuje za teroristy.

Mezi úspěchy ministr Šojgu také zařadil zničení 209 objektů spojených s těžbou ropy a přečerpávání paliva a na 2000 prostředků pro přepravu ropných produktů. Díky ruské letecké podpoře podle ministra syrští vojáci osvobodili na 400 měst a obcí a přes 10 tisíc kilometrů čtverečních území.

 

Právě se děje

Další zprávy