Chystaná podzimní schůzka znesvářených prezidentů Ruska a Polska se zřejmě neuskuteční. Moskva totiž navrhla, aby se setkání konalo na půdě země, kde vládne autoritářský prezident a "poslední evropský diktátor" Alexandr Lukašenko, napsal dnešní polský list Gazeta Wyborcza.
O schůzku s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem usiluje polský prezident Lech Kaczyński. Rozhovorem na "neutrální" půdě chce prý zlepšit dosti chladné polsko-ruské vztahy.
Setkání se mělo uskutečnit na lodi
Jednání pod patronátem posledního evropského diktátora Alexandra Lukašenka ale Poláci podle listu zcela jistě nepřijmou. Mimo jiné proto, že spolu s dalšími zeměmi podporují protilukašenkovskou demokratickou opozici.
"Domnívám se, že Rusové, kteří dobře znají současné vztahy mezi Polskem a Běloruskem, učinili takový návrh, aby diplomaticky odmítli myšlenku na setkání. Pro nás je takový postoj nepřijatelný. Putin se nám snaží vlepit políček," řekl deníku nejmenovaný zdroj z kanceláře polského prezidenta.
Polská média před časem informovala o tom, že setkání polského a ruského prezidenta by se mohlo uskutečnit již v září na lodi ve vodách Baltského moře. Hlavy států prý měly zavítat rovněž do severopolského Gdaňsku a do ruského Kaliningradu.
Vztahy mezi Moskvou a Varšavou jsou již několik měsíců velmi chladné. Země se rozcházejí například v pohledu na poválečný vývoj ve střední a východní Evropě.
Polsko: Uznejte genocidu
Poláci se zase navíc snaží zabránit stavbě rusko-německého plynovodu po dně Baltského moře. Původně mělo potrubí vést přes polské území. Změna plánu Varšavu připraví o poplatky za tranzit plynu a posílí závislost Polska na ruských dodávkách.
Polský ministr obrany Radek Sikorski nedávno vyvolal pozdvižení, když projekt přirovnal k paktu Ribbentrop-Molotov, který za druhé světové války rozdělil zóny vlivu mezi Německem a Sovětským svazem.
Zatím nejvýrazněji rozpory vypluly na povrch loni při oslavách 60. výročí konce druhé světové války, který pro řadu zemí střední a východní Evropy znamenal začátek půl století trvající nadvlády Sovětského svazu.
Poláci také dosud marně požadují, aby Moskva uznala za genocidu takzvaný katyňský masakr, při kterém během druhé světové války stalinská policie NKVD zavraždila nejméně 22 000 polských válečných zajatců.
Rusko: Podporujete bandity
Moskva zase nelibě nesla polskou podporu prozápadní "oranžové" revoluce na Ukrajině a "růžové" revoluce v Gruzii. Moskvě se také nelíbí zasahování do "vnitřních záležitostí" Běloruska.
Uražena byla také poté, co současný prezident Lech Kaczyński nechal ještě coby primátor Varšavy pojmenovat jeden z městských kruhových objezdů po vůdci čečenského hnutí za nezávislost Džocharu Dudajevovi.
Další šrám oficiálním vztahům zasadily ruské úřady poté, co loni na podzim zakázaly dovoz polských potravin. Přestože to zdůvodnily tím, že polští dovozci opakovaně porušili veterinární a hygienické předpisy, Varšava za nařízením vidí opět vysokou politiku.
