Moskva - Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov si stále váží ikony sovětských komunistů Lenina, ale v nynější ruské společnosti vidí spíš prvky stalinismu.
Pronesl to na tiskové konferenci v Moskvě, kterou svolal při příležitosti 20. výročí nezdařeného puče ortodoxních sovětských komunistů proti reformní perestrojce v roce 1991.
"Kdybychom se z Lenina poučili, byla by dnes jiná situace," poznamenal bývalý šéf sovětské komunistické strany, jehož se v srpnu 1991 skupina vysokých stranických funkcionářů pokusila odstranit od moci.
Nepovedený pokus o převrat odstartoval sérii dramatických událostí, které vyzvedly do nejvyšší státní funkce Gorbačovova stranického soupeře Borise Jelcina a nakonec vedly i k rozpadu SSSR.
Za sovětský marasmus, přežívající do dnešní doby, může podle Gorbačova Stalin. "Stále do jisté míry žijeme s prvky Stalinova administrativního systému," řekl bývalý sovětský prezident.
Ruská média v této souvislosti připomínají Gorbačovův výrok v nedávném rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel, v němž otec perestrojky přirovnal nynější ruskou vládní stranu Jednotné Rusko k bývalé sovětské komunistické straně.
Podle Gorbačova Jednotné Rusko, v jehož čele stojí premiér Vladimir Putin, stahuje ruskou společnost do minulosti. Všechny ostatní politické strany jsou podle něj loutkami vládnoucího režimu.
Medvěděv se nechal obalamutit
Premiéra Putina letos Gorbačov už několikrát nevybíravě kritizoval. Právě on je podle něj hlavní překážkou na cestě Ruska k demokratické modernizaci. I možnosti liberálnějšího prezidenta Dmitrije Medveděva jsou podle Gorbačova omezené, protože ho Putin "obelstil".
K dramatickým srpnovým dnům v roce 1991 se osmdesátiletý Gorbačov vrátil i v nedávném rozhovoru pro britský Daily Mail. Britským novinářům řekl, že několik týdnů před pokusem o převrat ho o úmyslu pučistů tajně informoval tehdejší americký prezident George Bush starší.
Varování jsem nevěřil, říkal jsem si, že by ti lidé museli být idioti," uvedl Gorbačov. "Bohužel se ukázalo, že to skutečně idioti jsou."
Gorbačov se po krátké internaci na Krymu koncem srpna 1991 vrátil do Moskvy zbavené pučistů. Rozhodující mocenské páky ale už držel v ruce radikální reformátor Jelcin, který se později stal prvním ruským prezidentem.
