Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dva zákony, které slovy agentur "vyvolávají obavy u liberální části ruské veřejnosti". Jedna z nich má chránit - údajně především děti - před vulgarismy, druhá pak zakazuje zpochybňovat zásluhy Rudé armády na porážce německých vojsk za druhé světové války.

Před čím má být napříště chráněno ruské publikum? Schválený zákon "zakazuje používání vulgárních výrazů v literárních a výtvarných dílech, sdělovacích prostředcích a divadelních a zábavních podnicích".

Kontroverzní právní úprava v ruských uměleckých kruzích vyvolává obavy z dalšího zesílení cenzury, neblaze se podle kritiků může projevit zejména ve filmové a televizní tvorbě. Na dodržení zákona bude dohlížet cenzurní úřad Roskomnadzor.

Vysoké pokuty a zákaz činnosti až na tři měsíce hrozí každému, kdo připustí šíření vulgarit, jejichž seznam dal podle agentury ITAR-TASS dohromady nezávislý panel odborníků. Podle některých ruských médií seznam takových slov Roskomnadzor rozeslal ruským filmovým a televizním studiím, divadlům, vydavatelům a médiím. Nový zákon, který má chránit hlavně děti, vstoupí v platnost 1. června.

Stigma zakázané podívané se dostalo i některým dílům kresleného filmu "Jen počkej, zajíci" ruského režiséra Gennadije Sokolského, které znají i čeští diváci. Zajíc, který je dodnes zřejmě nejpopulárnější kreslenou postavou ruských dětí, si totiž v některých dílech nespisovně uleví a jeho věčný soupeř vlk kouří či dokonce pije pivo.

Až pět let pro historiky?

Druhá z norem, na kterou v pondělí přibyl Putinův podpis, dělá vrásky na čele nejen kvůli posilování cenzury, ale i kvůli možné kriminalizace historiků.

Za odmítání faktů prokázaných poválečným tribunálem v Norimberku a za šíření vědomě lživých informací o válečných dějinách Sovětského svazu může být uložen až pětiletý trest vězení a pokuta do půl milionu rublů (téměř 280.000 korun). Zákon netrestá jen odmítání státem posvěcené verze o průběhu a výsledcích války, ale i šíření "neuctivých informací" o válečných výročích a akcích s nimi spojených.

Podle kritiků tak bude napříště možné trestně stíhat kohokoli, kdo dá například veřejně najevo nelibost nad průběhem vojenské přehlídky k výročí konce války na Rudém náměstí v Moskvě. Odborné kruhy se obávají, že kriminalizován bude i případný alternativní pohled na moderní ruské dějiny.

Podle renomovaného ruského komentátora Vladimira Poznera má nový zákon "zavřít ústa novinářům, historikům a spisovatelům" a prakticky znemožnit kritiku bolševického diktátora Josifa Stalina, který v Sovětském svazu za války vládl.

Druhá světová válka a vítězství Rudé armády ani 69 let po dobytí Berlína ze stránek ruských státních médií nemizí. Odkaz historického vítězství je dodnes základem ruské oficiální ideologie, těžištěm státní propagandy a pilířem národní hrdosti. Novináři či občanští aktivisté, kteří se vychýlí od oficiální verze dějin, se do problémů dostávali už v době, kdy dnes podepsaný zákon čekal na projednání v parlamentu.

Televizní kanál Dožď se například ocitl pod palbou kritiky, když koncem ledna vysílal anketu spojenou se 70. výročím ukončení nacistické blokády Leningradu. Nezávislá stanice se zeptala diváků, zda nebylo lepší kapitulovat a ušetřit statisíce životů. V blokádě, která trvala 872 dnů, zahynul podle odhadů hladem a vyčerpáním až milion lidí. Televizi pro podezření z extremismu vyšetřuje generální prokuratura.

V Rusku známý satirik a spisovatel Viktor Šenderovič si vysloužil kritiku Kremlu, když v únoru přirovnal probíhající zimní olympijské hry v Soči k hrám z roku 1936 v Berlíně, které diktátor Adolf Hitler zneužil k propagaci nacistické ideologie. Poslanecká frakce vládní strany Jednotné Rusko žádala omluvu a komunisté posílení cenzury.