Byl tam už před čtrnácti lety na zahájení letních olympijských her, ale tehdy se neusmíval - 8. srpen 2008 byl zároveň dnem, kdy začala rusko-gruzínská válka. I letos obchází začátek pekingské olympiády hrozba války, Rusko přesunulo přes sto tisíc vojáků k hranicím s Ukrajinou.
V Pekingu se ale Putin věnuje hlavně Číně. V pátek se sešel samostatně s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Oznámil, že vzájemný obchod obou zemí brzy překročí částku 200 miliard dolarů ročně a že se připravují nové kontrakty na export ruské ropy a ruského plynu do Číny. Ruští a čínští prezidenti uvedli, že jsou proti rozšiřování NATO, odsoudili také vojenské aliance USA v Tichomoří a Indickém oceánu. Putin dodal, že Rusko je kategoricky proti nezávislosti Tchaj-wanu.
"Vyzýváme NATO, aby upustilo od myšlení z dob studené války," uvedli lídři ve společném prohlášení.
Moskva i Peking dopředu avizovaly, že půjde o vyjádření vzájemné solidarity: čínská vláda podpořila bezpečnostní požadavky Ruska ohledně Ukrajiny a NATO, ruští politici označují Čínu za svého spolehlivého a důležitého strategického partnera.
Pro Rusko je v době zhoršení vztahů s Evropou Čína důležitá jako odběratel ropy a plynu. Proto je v Putinově delegaci v Pekingu také šéf ruské státní ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin. "Prezidenti spolu poobědvají a podepíší patnáct dohod. Mnoho z nich se týká exportu ruského plynu do Číny," řekl novinářům v Kremlu Putinův poradce Jurij Ušakov.
"Vytváříme něco jako alianci", pochvaloval si v říjnu 2019 Putin poté, co poprvé přiznal, že Rusko pomáhá Číně s vývojem systému protivzdušné obrany. Jeho čínský protějšek Si Ťin-pching ruského prezidenta označil za svého "nejlepšího přítele a kolegu".
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov loni prohlásil, že Rusko a Čína budují speciální vztah. Tedy "special relationship", což je výraz, kterým se označuje unikátní pouto mezi Velkou Británií a Spojenými státy.
Přátelství, které nevydrželo
Čína se stala největším obchodním partnerem Ruska a růst je strmý. Ještě v roce 2006 činil vzájemný obchod mezi nejlidnatější a největší zemí světa v přepočtu 34 miliard dolarů, v roce 2019 už těsně překročil hranici sto miliard dolarů.
Rusové před dvěma lety otevřeli kohoutky nového plynovodu Síla Sibiře, který vede z velkých nalezišť na severovýchodě země na čínskou hranici. Rusko tak posílilo svoji pozici na světovém trhu.
Mezi analytiky a experty, kteří se vývojem v Rusku a Číně zabývají, získal velkou popularitu slovní obrat šéfky Rakouského institutu evropské a bezpečnostní politiky Veliny Tchakarovové. Ta použila označení "drakomedvěd", vycházející ze spojení sloganů ruský medvěd a čínský drak. Natolik se podle ní Moskva a Peking za vlády Putina a Siho staly spojenci.
Vztahy mezi Moskvou a Pekingem přitom idylické v minulosti nebyly. Původně velké přátelství a spolupráce dvou komunistických režimů - Josifa Stalina a Mao Ce-tunga - vzala zasvé po smrti prvně jmenovaného. Sovětský vůdce Nikita Chruščov se od stalinismu distancoval, což jeho čínský protějšek označil za zradu.
Mao se toužil stát hlavním představitelem komunismu ve světě, jakýmsi nástupcem Stalina, což se Moskvě nelíbilo. Spor přerostl dokonce v ozbrojený konflikt.
Číňané zaútočili 14. března 1969 na ostrov Damanskij s podporou dělostřelectva. Sovětská strana použila tanky T-62 a raketomety BM-21 Grad, pro které to bylo vůbec první nasazení v boji. Čínská armáda přišla v bitvě o stovky mužů, sovětská o desítky.
Konflikt vedl ke globálnímu přeskupení sil: Mao se sblížil se Spojenými státy a v roce 1972 uvítal v Pekingu prezidenta USA Richarda Nixona. Definitivním usmířením byla až návštěva Michaila Gorbačova v čínské metropoli, paradoxně však v době, kdy na jaře 1989 propukly protesty proti komunistickému režimu. Ty na náměstí Nebeského klidu byly ale 4. června krvavě potlačené.
Rusko jako přívěsek Číny?
Ještě v polovině devadesátých let bylo velkým tématem, že na nerostné suroviny bohatá oblast ruského Dálného východu se vylidňuje a chátrá, zatímco ve třech čínských provinciích sousedících s Ruskem potřebuje skoro 80 milionů lidí půdu a práci. Čínská ekonomika prudce rostla, naopak Rusko procházelo hlubokou krizí.
Putin krátce po svém zvolení prezidentem přijel na Dálný východ a varoval: "Když nebudeme oblast rozvíjet, budou tady brzy všichni mluvit čínsky, japonsky a korejsky."
Vlivný zahraničněpolitický poradce Putina i jeho předchůdce Borise Jelcina Sergej Karaganov tehdy řekl: "Pokud potrvají nebo se dokonce prohloubí hospodářské rozdíly mezi námi a Čínou, Rusko na východ od Uralu se změní v pouhý přívěsek Číny. Nejdříve jako zásobárna zdrojů, pak i ekonomicky a politicky. A stane se tak bez nějaké agrese, bude to samovolné."
Dnes vítězí na obou stranách pragmatismus. Současné čínské vedení odmítá, že by mělo jakékoliv revizionistické tendence ve smyslu překreslení hranic s Ruskem. Čínská hrozba jako téma v Rusku není už tolik aktuální a akutní.
Svědčí o tom dokončení prvního silničního mostu přes hranici mezi městy Blagověščensk a Chejche na řece Amur. Přechod urychlil kamionovou dopravu, i když provoz na čas "zabrzdila" pandemie koronaviru.
Společný zájem
Některé problémy ale stále existují. Rusům vadí čínské kopírování jejich zbraní a v médiích neustávají spekulace, nakolik například Moskva souhlasila s tím, že čínský letoun J-11 je v podstatě předělávkou ruského Suchoje Su-27.
Rusko-čínské zájmy se střetávají i v Arktidě ve hře o přístup k možným nalezištím surovin a částečně v Africe. Čína tam už dvě desítky let investuje v řadě zemí především do těžby surovin, Rusko se ji snaží dohnat. V říjnu 2019 uspořádal Vladimir Putin v Soči první rusko-africký summit, kde sliboval obrovské investice. Čína taková fóra na nejvyšší úrovni pořádá už dlouho.
Oboustranné výhody nicméně podle odborníků jasně převažují. "Obě země spojuje společný zájem, kterým je oslabení globální role Spojených států," cituje americký deník Wall Street Journal Daniela Russela, bývalého šéfa poradců pro Asii v administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy.
