Moskva - Odsouzení tří aktivistek z ruské punkové skupiny Pussy Riot by se mělo stát diplomatickým tématem.
Nejde totiž o první případ porušení lidských práv a Rusko nebude respektovat země, které budou ke skandálnímu rozsudku mlčet, napsala na serveru CNN Rachel Denberová, zástupkyně ředitele Human Right Watch (HRW) pro Evropu a Střední Asii.
Dvouletý nepodmíněný trest, který mladé ženy v pátek dostaly za to, že v pravoslavném kostele zpívala "Bohorodičko, vyžeň Putina", je jen dalším z dlouhé řady.
Víc než předchozí - a často mnohem otřesnější případy - však podle ní proces celému světu ukázal obrázek ruské justice jako "surrealistické" instituce, která je stále více podřízená politické vůli.
"Je na čase začít o lidských právech v Rusku mluvit na té nejvyšší mezinárodní úrovni," je přesvědčena.
Tři uvězněné připomněly řadu mrtvých
"Obrázek tří mladých žen, čelících neúprosnému systému nespravedlivé justice a utiskovatelského státu, ukázal mnoha lidem na Západě, co je v Rusku s lidskými právy špatně," napsala Denberová, která se problematikou v Rusku zabývá přes dvacet let.
"Pro mě ale byly ještě více šokující obrázky lidsko-právního advokáta Stanislava Markelova, jak v roce 2009 ležel na chodníku s ustřeleným temenem hlavy. Nebo Sergeje Mgnitského, který v témže roce zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlé vládní vyděračské praktiky," vypočítává některé případy.
Známá je i vražda ruské novinářky Anny Politkovské z roku 2006. Vláda v nedávné době zasáhla i proti bloggerům Alexeji Navalnému či Ludmile Alexejevové.
Parlamentem před pár týdny prošel zákon, podle kterého se nevládní organizace financované ze zahraničí musejí označovat za "zahraniční agenty".
SOVA na stopě zneužití justice
Denberová upozorňuje, že je obtížné najít spojení mezi vraždami a útoky na lidsko-právní aktivisty a novináře. Vláda totiž tyto skupiny nekonfrontuje přímo, ale spíš se je snaží marginalizovat, ponížit a zdiskreditovat.
"Ruský think-tank SOVA zdokumentoval v posledních letech desítky případů, kdy úřady použily hrozbu obviněním z extremismu, aby umlčely kritiky," píše Denberová.
"Není to také poprvé, co ruské úřady zneužily kriminální legislativu k potlačení kritického uměleckého výrazu. Moskevský obvodní soud roku 2010 shledal organizátory kontroverzní umělecké výstavy vinnými z vágního obvinění z podněcování náboženské nenávisti," uvádí dále vysoká představitelka HRW.
Pokud jde o samotné směřování Ruska, zahraniční vlády se podle ní příliš často uchylují k úvahám ve stylu "přání otcem myšlenky".
"Pokud tři ženy v kleci pro obžalované mají odvahu promluvit o tom, kam Rusko směřuje, určitě by ji měli najít i představitelé mezinárodní komunity. Ti alespoň neskončí ve vězení."
