Washington - Rusko, USA, Kanada i další země se letos na summitu shodli, že přibrzdí závod o Arktidu a pokusí se o dohodu, která by všechny uspokojila.
Hlavní příčinou sporů o to, co komu v Arktidě patří, jsou tamní předpokládané zásoby ropy.
Nikdo ale přesně neví, kolik černého zlata tato dosud neprozkoumaná končina skrývá.
S prvním odhadem nyní přišli američtí geologové z U.S. Geological Survey (USGS). V analýze došli k závěru, že na vytěžení a použití lidstvem čeká v Arktidě devadesát miliard barelů ropy a 1,67 bilionu kubíků zemního plynu.
Svět by vyžil tři roky
Znamená to, že kdyby svět hypoteticky bral ropu pouze z Arktidy a jiná naleziště by nechal odpočívat, vystačil by si na tři roky. Samozřejmě v případě, že by se spotřeba radikálně nezvýšila oproti současnosti.
Celosvětové známé zásoby ropy se odhadují na 1,24 bilionu barelů.
„Než přijmeme nezvratná rozhodnutí ohledně těžby v Arktidě a zásahu do tamní přírody, musíme vědět, kolik suroviny je tam vlastně ukryto," řekl ke zveřejnění analýzy ředitel USGS Mark Myers.
Arktida bude dostupnější
Díky oteplování a tání se Arktida stává přístupnější, a možnost těžby je tak jednodušší než v minulosti.
Spory odstartovala loni ruská expedice, která zabodla na dno moře ruskou vlajku a vznesla nárok Ruska na celou oblast. Proti tomu se okamžitě ohradila Kanada, stejně tak jako později USA, Dánsko a Norsko.
Na nedávném summitu se ale všechny zmíněné země dohodly na spolupráci a konzultaci při dalších krocích.
Podle USGS se zhruba 84 procent zásoby ropy v Arktidě nachází pod mořem.
Ekologické organizace se obávají, že příliv těžařů zničí v regionu životní prostředí. Zejména populaci ledních medvědů.
