Ankara - Pouhý den poté, co turecký ministr zahraničí Abdullah Gül potvrdil, že se bude podruhé ucházet o post prezidenta, se proti němu zvedla vlna odporu.
Proti šéfdiplomatovi a výrazné osobnosti Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) premiéra Recepa Tayyip Erdoğana se ostře postavila jak republikánská opozice, tak armáda. Ta přitom stála za dubnovou krizí kolem nezdařené první Gülovy kandidatury, která vedla k předčasným volbám.
Exnáčelník generálního štábu vojska Hilmi Özkök se opřel nejen do Güla, který podle něj představuje riziko pro sekulární stát, ale také do jeho manželky Hayrünnisy. "Bylo by chybné mít v čele státu někoho, jehož žena nosí šátek," řekl generál ve výslužbě v deníku Hürriyet.
Šátek? Ohrožuje sekularismus
Nošení šátku na veřejnosti je totiž v rozporu s kemalistickou politikou sekularismu a státním dozorem nad náboženskými institucemi. "Prezident reprezentuje Turecko ve světě. Zpolitizovaný úřad by byl špatný," dodal Özkök.
Penzionovaný generál má přitom velký vliv na svého nástupce Yaşara Büyükanita. "Jsme spolu v kontaktu a smýšlíme stejně," řekl Özkök.
A byl to právě Büyükanit, který podle médií v dubnu premiérovi pohrozil protiúderem, pokud Gül nestáhne svoji kandidaturu.
S Gülem nesouhlasí ani Republikánská lidová strana (CHP), pokračovatelka politiky zakladatele státu Kemala Atatürka. "Není vhodné, aby byl prezidentem muž, který má problémy se základní ideou Turecké republiky," řekl šéf republikánů Deniz Baykal.
Volba by mohla projít hladce
Ačkoliv na politické úrovni čeká Güla stejný boj jako v dubnu, v parlamentu by jeho volba - jejíž první kolo proběhne příští pondělí - nemusela znamenat problém. Šéf ultranacionalistů ze Strany národnostní akce (MHP) Devlet Bahçeli totiž již Gülovi slíbil, že jeho sedmdesát poslanců v sále zůstane.
AKP tak chybí pro zvolení Güla pouhých 26 hlasů. S dvacítkou hlasů kurdských poslanců přitom podle všeho může počítat.
