Praha - Třiačtyřicátý americký prezident George W. Bush skončí ve funkci 20. ledna příštího roku. Dnes Američané vybírají jeho nástupce. Projděte si s námi fakta o volbách a jejich kandidátech.
Kdo kandiduje?
Demokratickým kandidátem je sedmačtyřicetiletý illinoiský senátor Barack Obama, který je v Senátu od roku 2004. Proti němu stojí jeho dvaasedmdesátiletý republikánský kolega z Arizony John McCain. Ten bude v lednu senátorem dvaadvacet let, předtím čtyři roky působil ve Sněmovně reprezentantů.
Oba se mohou zapsat do historie. Barack Obama by byl prvním černošským prezidentem USA, McCain v 72 letech a 144 dnech nejstarším prezidentem uvedeným do prvního funkčního období. Tím vůbec nejstarším inaugurovaným byl Ronald Reagan, kterému bylo na začátku jeho druhého funkčního období téměř 74 let.
Kdo kandiduje po jejich boku?
Obamovým viceprezidentským kandidátem je pětašedesátiletý delawarský senátor Joe Biden, jeden z nejdéle sloužících zákonodárců v Senátu. Působí tam od roku 1973.
Společně s McCainem kandiduje čtyřiačtyřicetiletá aljašská guvernérka Sarah Palinová, před dvěma lety nejmladší osoba, která byla do této funkce zvolena.
Čím jsou dále kandidáti zajímaví?
Volby jsou zvláštní i tím, že proti sobě vůbec poprvé v historii stojí dva aktivní senátoři - Američané totiž preferují, když se o funkci uchází někdo z exekutivy. Teprve potřetí v historii se aktivní senátor ujme funkce prezidenta. Předtím to byl Warren Gamaliel Harding roku 1921 a John Fitzgerald Kennedy roku 1960.
Jedná se také o první volby od roku 1928, ve kterých se o nominaci na prezidenta neuchází ani současný prezident, ani jeho viceprezident. George Bush už byl ve funkci dvě období a pokračovat nemůže, viceprezident Dick Cheney se rozhodl nekandidovat.
Jsou zde i další kandidáti?
Ano. Vedle Obamy a McCaina kandiduje i jedenáct zástupců menších stran a nezávislých kandidátů. Mezi nimi i nezávislý kandidát Ralph Nader, který se o prezidentskou funkci ucházel i v letech 2000 a 2004 a byl demokraty obviněn z toho, že přebral hlasy jejich Alu Goreovi a Johnu Kerrymu, a dopomohl tak k vítězství Georgi Bushovi.
Letos ke stažení kandidatury Nadera vyzval bývalý prezident Jimmy Carter, neočekává se však, že by jeho účast při nynějších volbách demokraty oslabila.
Dalšími zajímavými uchazeči o prezidentské křeslo jsou libertarián Bob Barr a kandidát za přísně konzervativní Konstituční stranu Chuck Baldwin. Zajímavou kandidátku sestavili zelení. Na prezidentku i viceprezidentku u nich kandidují ženy: Cynthia Ann McKinneyová a Rosa Alicia Clementová. Obě jsou to navíc afroameričanky.
Kdo má větší šanci na vítězství?
Průzkumy zřetelně favorizují Baracka Obamu. A to jak na celonárodní úrovni, tak na úrovni států, které budou letos klíčové. McCainovi škodí rekordní nepopularita prezidenta Bushe, kterého podporuje v průměru čtvrtina Američanů, pouze necelých deset procent občanů USA se navíc domnívá, že se země ubírá správným směrem.
Republikáni jsou také u moci již osm let a občané USA mají rádi, když se strany v Bílém domě střídají. Velkou ránu rovněž McCainovi zasadila nynější ekonomická krize, při jejímž řešení voliči více věří Obamovi.
Dalším faktorem může být rekordní množství voličů, kteří se registrovali jako demokraté.
Jakým způsobem Američané vlastně volí?
Voliči nehlasují pro kandidáty, ale vybírají takzvané volitele, kteří se pak v prosinci sejdou a zvolí prezidenta.
Volitelé sice obvykle hlasují pro toho kandidáta, kterého si občané jednotlivých států vybrali, ale činit tak nemusí. Volitele vybírají stranické orgány v každém z padesáti států plus hlavním městě Washingtonu. Zvažují přitom i věrnost straně a spolehlivost jednotlivých osob hlasovat v souladu s vůlí voličů.
Celkem je volitelů 538 a jejich počet je u každého státu součtem počtu jeho zástupců v dolní a horní komoře parlamentu. Velké státy mají tedy i větší počet volitelů. Nejvíce jich má Kalifornie (55), nejméně malé státy jako Aljaška nebo Montana (3). Nejmenším možným počtem jsou tři volitelé.
Co se stane s hlasy kandidáta, když stát jako celek volí jeho soupeře?
Američané se na úrovni států řídí pravidlem "vítěz bere všechno", takže není důležité, kolik hlasů některý z kandidátů získá, ale zda jich ve státě získá více než jeho konkurent. Když jeden z kandidátů obdrží ve státě s 13 voliteli 51 procent hlasů a jeho konkurent 49 procent, všichni volitelé připadnou prvnímu z nich.
Výjimkou jsou Maine a Nebraska, kde jsou dva volitelé vybráni většinou hlasů na státní úrovni a zbylí v jednotlivých okrscích.
Kdo získá celkem 270 nebo více volitelských hlasů, stává se novým prezidentem USA.
Je možné získat většinu hlasů, a přitom prohrát boj o křeslo v Bílém domě?
Ano, je to možné, i když se to stává jen zřídka, konkrétně v letech 1876, 1888 a 2000, kdy sice demokrat Al Gore získal 50 999 897 hlasů (48,4 procenta) a George Bush 50 456 002 (47,9 procenta), prezidentem se nicméně stal nakonec Bush.
O výsledku voleb tehdy rozhodla Florida, kde republikán vyhrál rozdílem 537 hlasů, a tento výsledek navíc musel posvětit Nejvyšší soud.
Stalo se už někdy, že by některý z volitelů nehlasoval pro kandidáta, kterého vybrali voliči?
Ano, stává se to poměrně často, ať už omylem, či úmyslně. Až na jeden případ, kdy roku 1836 změnilo své preference 23 volitelů z Virginie, jednají tito takzvaní "nevěrní volitelé" sami a jejich konání tak nemá na výsledek voleb vliv.
Z celkem 158 případů, kdy volitelé nehlasovali tak, jak bylo původně zamýšleno, se to 71krát stalo kvůli smrti některého z kandidátů.
Vše o volbách v USA:
Nevěrní volitelé figurovali i při posledních dvou prezidentských hlasováních. Roku 2000 se volitelka Barbara Lett-Simmonsová, která měla hlasovat pro demokrata Ala Gora, nevyslovila pro nikoho na protest proti tomu, že její okrsek Washington DC nepožívá práv státu.
Roku 2004 neznámý volitel v Minnesotě vhodil hlas nikoli pro demokratického prezidentského kandidáta Johna Kerryho, ale pro jeho viceprezidentského kandidáta Johna Edwardse. Nepřiznal se, ale šlo zřejmě o omyl.
Které státy mají nejvíce volitelských hlasů?
Nejvíce volitelských hlasů má Kalifornie (55 volitelů), následuje Texas (34), New York (31), Florida (27), Pensylvánie a Illinois (21), Ohio (20), Michigan (17), Severní Karolína, New Jersey a Georgie (15), Virginie (13), Massachusetts (12), Indiana, Washington, Tennessee a Missouri (11), Arizona, Wisconsin, Minnesota a Maryland (10). Ostatní státy mají menší počet než deset volitelů.
Které státy jsou pro výsledek letos nejdůležitější?
Ačkoliv jsou Kalifornie, Texas a New York největší státy, v nynějších prezidentských volbách nehrají takovou roli jako některé menší. Důvodem je americký volební systém, který je na úrovni států většinový.
Kaliforňané stabilně hlasují pro demokrata, Texasané pro republikána, o výsledku tak rozhodují státy na vážkách. Nejdůležitější z nich jsou Pensylvánie, Ohio a Florida.
Na letošní volby může mít velký dopad i hlasování ve Virginii, Missouri a v Severní Karolíně. To jsou státy, které stojí za to sledovat.
Volí Američané pouze prezidenta?
Nikoliv. Vybírají také všech 435 členů Sněmovny reprezentantů, třetinu stohlavého Senátu, jedenáct guvernérů a zákonodárce do 44 z 50 státních parlamentů. Demokraté mají nyní ve sněmovně 235 zástupců a republikáni 199.
V Senátu to je 49 ku 49, dva nezávislí senátoři jsou však na straně demokratů. Sledovány jsou dnes především výsledky voleb do Senátu, kde mohou demokraté po třiceti letech získat 60 křesel, což by znemožnilo republikánům procedurálně blokovat zákony.
Kdy se začne volit?
Otevření většiny volebních místností na východním pobřeží lze očekávat okolo poledne našeho času, "volební vlna" bude poté postupovat směrem na západ a skončí na Havaji, kde se volit začne v pět hodin odpoledne SEČ.
Očekává se účast kolem 64 procent voličů, což by mělo být nejvíce za uplynulých 40 let. Mnoho Američanů však už má odvoleno. V předčasných a korespondenčních volbách letos už totiž hlasovalo kolem 30 procent voličů.
Kdy se dozvíme výsledky?
S jistotou během středy, pravděpodobně však mnohem dříve. První předběžné výsledky vypočtené na základě průzkumů na místě americké televizní stanice oznámí po uzavření volebních místností.
Volební místnosti se budou zavírat od půlnoci našeho času v Indianě a Kentucky. Nejvíce sledovanými státy však jsou Virginia (od dvou hodin SEČ), Severní Karolína, Ohio (2.30 SEČ), Florida (od dvou hodin do tří hodin SEČ) a Pensylvánie (od tří hodin SEČ).
Pokud v nich vyhraje Barack Obama, je prakticky rozhodnuto.
