Berlín - Pokaždé když jde na schůzku probrat s kolegy něco citlivého, uloží si Andreas Blume telefon do malé plechové krabičky. Osmatřicetiletý expert na ochranu duševního vlastnictví pracuje pro německou společnost Evonik. Plechovky rozmístil ve všech zasedačkách hlavního výzkumného centra.
"Stačí obyčejná plechovka na sušenky, abyste zamezili odposlechům. Polovina dostupných plechovek se na to hodí - fungují jako Faradayova klec," vysvětluje Blume. "Nikdo pak nesvede aktivovat mikrofon v telefonu a poslouchat, o čem se bavíte."
Ne každá společnost v Německu se chová takto opatrně. Zatímco Evonik a ostatní firmy s drahými R&D laboratořemi si dávají na korporátní a průmyslovou špionáž pozor, většina ostatních nikoliv.
Opatrnost je vlastní společnostem od Detroitu po Dijon. Nikoliv ale v takové malé míře jako v Německu. Podle odborníků na bezpečnost za to může doslova fyzická nedůvěra k tajným službám. Nacistické gestapo a komunistická Stasi zapříčinily, že málokterý podezíravý Němec by nahlásil případ sledování úřadům.
A to vystavuje německé společnosti ekonomické špionáži, tvrdí Spolkový úřad pro vyšetřování (BfV) - obdoba americké FBI. Panuje obava, že ruské a čínské tajné služby se v posledních letech zaměřují právě na německé firmy. Podle ministerstva vnitra tak nejsilnější evropská ekonomika přichází ročně o 20 až 50 miliard eur.
Čína v akci
Rozdíl mezi americkými a německými byznysmeny se dá popsat následovně: pokud by Američan ztratil v Číně paměťovou kartu, s největší pravděpodobností by vše nahlásil úřadům. Němec by si vše nechal pro sebe. "Takové jednání není součástí našeho hodnotového systému," říká Berthold Stoppelkamp z Pracovní skupiny pro ekonomickou bezpečnost (ASW), což je think tank spadající pod Federaci německého průmyslu (BDI).
Pro srovnání je směrodatný i další údaj z roku 2009, který uvádí PriceWaterhouseCoopers (PWC). Zatímco jen třetina německých firem interně podporuje tzv. whistle-blowery, celých 61 % amerických poboček v Německu takový systém má.
Proč se tomu německé firmy tolik brání? Podle PWC za to může obava z rozvoje kultury strachu a špiclování.
Stoppelkampova pracovní skupina začala německé společnosti učit o rizicích, která jim hrozí. Můžou jimi být špióni, kteří se tváří jako zaměstnanci-nováčci, nebo nezabezpečené přenosné disky. Zatím je zájem o taková školení malý. Jen loňského semináře pro high-tech firmy se zúčastnilo ani ne deset procent pozvaných.
Kdo přišel, často nevěřil svým uším. Dozvěděl se o praktikách ruských a čínských tajných služeb. Dostali tipy, jak se chovat na služebních cestách. Dvě pravidla za všechny: vždy si do zahraničí berte jen záložní laptop a nikdy se nenechte nikým svést.
Opatrnost samozřejmě platí i v případě partnerů ze Západu, Rusové a Číňané jsou nicméně při sběru informací agresivnější. Zatímco první jmenovaní mají zájem hlavně o strategické informace, zajímají se Číňané o vyráběné produkty. Německá policie zasahovala v minulých letech hned v několika případech, kdy Číňané zaměstnaní v německých továrnách sbírali důležitá know-how a posílali je poté do Číny.
"Když mluvíme s německými společnostmi a popíšeme jim metody, jaké tito vyzvědači používají, často se pak diví a říkají 'Ano - to přesně se stalo nám'," svěřil se agentuře Reuters nejmenovaný příslušník tajné služby.
Skandál Eurocopter
Čína je možná agresivnější, Moskva si ale dává při výzvědné práci víc záležet. Důkazem je případ z loňského roku, jenž se stal největší průmyslovou špionážní aférou od konce druhé světové války.
Hlavní postavou celého příběhu byl rakouský armádní mechanik Harald S., obviněný z práce pro ruskou tajnou službu v letech 1997 a 2002. Německá prokuratura tvrdí, že předával dokumenty ruské rozvědce SVR. Týkaly se Eurocopteru, helikoptéry, již vyrábí Evropská vesmírná skupina EADS.
S. byl v kontaktu s ruským obchodním atašé ve Vídni Vladimirem Woschshowem a Wernerem G., německým inženýrem z továrny v Ottobrunnu, kde se Eurocoptery vyrábějí.
První setkání v roce 1997 působilo nevinně. Oba odborníci měli společnou zábavu: létání a záchranářské psy. Pak se ale Rakušan začal G. vyptávat a požadoval po něm dokumenty. Nejdřív takové, které jsou dostupné na internetu. Poté ale přitvrdil. Zajímal se o detailní informace týkající se NH90, víceúčelové vojenské helikoptéry navržené pro spojenecké armády NATO, stejně tak ho zajímala protitanková helikoptéra Tiger, jedna z nejmodernějších bojových helikoptér.
Podezřívavý G. zkontaktoval BfV a později se zúčastnil akce, na jejímž konci byli S. a ruský diplomat zadrženi. Oba inženýři dostali podmíněný trest, S. ještě k tomu pokutu. Woschshowema zachránila diplomatická imunita. Tajné služby totiž zasáhly včas - z Eurocopteru žádné citlivé informace neunikly.
Zátahy
Podobné zátahy není ale v Německu lehké provést. Tajné služby jsou totiž uspořádané tak, aby nefungovaly jako jednolitá agentura. Tak jak tomu bylo v případě nacistického Gestapa nebo komunistické Stasi.
"Je to kvůli dějinám... Neexistuje silné centralizované velení," připomíná Stoppelkamp.
Znamená to, že BfV musí spolupracovat se 16 agenturami. Každý federální stát má svou vlastní. Spolupracují spolu, ale každá si hlídá své vlastní hřiště. Státy na západě Německa tradičně výměnu informací mezi společnostmi, průmyslem a agenturami podporují. Na východě je ochota ke spolupráci už menší.
BfV před třemi lety rozšířilo jednotku, která se ekonomickou špionáží zabývá. Převládá názor, že chytání průmyslových vyzvědačů je stejně důležité jako chytání teroristů.
Jedna z mála firem, které se obrátily na policii kvůli podezření ze špionáže, byla Mueller Wingarten z Ravensburgu. Vyrábí lisovací a brusné technologie pro automobilový průmysl. Nejmenovaného čínského zaměstnance vyhodili poté, co byl několikrát přistižen, jak stahuje detailní plány výroby. Vyšetřování bylo ale podle mluvčí prokurátora Christine Weissové zastaveno, protože "není známo, kde se teď podezřelý nachází".
Podobnou zkušenost má i berlínské architektonické studio, které vyhrálo několik veřejných zakázek vypsaných vládními úřady na stavbu budov, jež jsou v zájmu cizích tajných služeb. Loni firma přistihla čínského stážistu, jak krade stavební plány.
"Bylo by lepší, kdyby se obrátili hned na nás," varuje nejmenovaný zdroj Reuters v tajných službách. "Mohli jsme využít našich zdrojů a zjistit, zda stážista pracoval pro některou ze zahraničních špionážních sítí," dodal.
