Nové opatření představilo tento týden čínské ministerstvo státní bezpečnosti. V něm uvedlo, že společně s dalšími vládními úřady připraví seznam firem a skupin, o kterých se domnívá, že by na ně mohli kvůli jejich aktivitám zacílit zahraniční agenti. Poskytne jim návody, školení a následné inspekce, zda a jak se brání vlivu špionážních sil.
Na seznamu bude například čínská komunistická strana, státní orgány, veřejné instituce a také komerční společnosti, které se zabývají národní bezpečností, diplomacií, ekonomikou, financemi nebo technologiemi. "Existuje mnoho případů Číňanů pracujících v rozdílných odvětvích, kteří byli nalákáni penězi nebo jim bylo vyhrožováno, aby se zapojili do špionážních aktivit a stali se pěšci zahraničních špionážních agentur," cituje britský deník The Guardian Li Weje, experta na národní bezpečnost a terorismus v Čínském institutu pro současné mezinárodní vztahy.
Firmy, které stát označí jako "ohrožené", budou muset prověřovat jednotlivce, požadovat po uchazečích o práci podepsání smlouvy o mlčenlivosti, trénovat zaměstnance před cestou do zahraničí a tyto cesty také monitorovat a po návratu pracovníky vyslechnout. Pokud dojde k podezřelé události, budou ji muset nahlásit úřadům.
"Opatření je velmi důležité pro zlepšení legálního systému v ochraně národní bezpečnosti tím, že přenese odpovědnost na společnosti a instituce. Ty musí mít předběžná opatření proti zahraniční špionáži," doplňuje pro čínský státní propagandistický deník Global Times Li Wej.
Analytik čínské zahraniční politiky Malcolm Davis se domnívá, že Peking chce těmito kroky dostat komerční firmy, univerzity, média a think-thanky pod větší kontrolu. "Pro zahraniční firmy bude ještě složitější než nyní v Číně podnikat," uvedl pro americkou stanici CNN. Zároveň dodal, že se teprve ukáže, jak moc budou tímto pravidlem vázané firmy a jednotlivci, kteří operují za hranicemi země.
Videa i letáky, jak se agentům bránit
Nejde však o první případ toho, jak se čínské firmy brání před zahraničními zpravodajskými službami. Nejmenovaný zaměstnanec jedné ze státních společností čínskému deníku popisuje, že podobná nařízení u něj v zaměstnání platí již od roku 2019.
"Zaměstnanci, kteří jedou na pracovní cestu do zahraničí, například do zemí aliance Five Eyes - aliance zpravodajských služeb Spojených států, Velké Británie, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu -, musí podat hlášení o cíli své cesty, agendě, setkání s cizinci a musí požádat o schválení nadřízeného, než cestu potvrdí vedení společnosti," vysvětluje.
Po odsouhlasení cesty se ještě zaměstnanci musí zúčastnit seminářů a podívat se na krátké filmy s příklady toho, jak špionáž funguje. Dále si na cesty údajně berou nová elektronická zařízení, která nenesou žádná data, která by mohla být zneužita. "Pro návštěvy do zemí, které jsou označeny jako velmi rizikové z důvodu špionážních aktivit, zhodnotíme, zda je cesta nezbytná, a pokud není, doporučíme, aby se na ni nejezdilo," dodává nejmenovaný zaměstnanec.
Podobný příběh čínskému deníku vylíčila také dcera státního úředníka, která na žádost otce absolvovala před cestou za studiem do Velké Británie protišpionské cvičení. "Koukala jsem na videa o tom, jak se cizí síly infiltrují do každodenního života člověka. Špionáž může být ukrytá v běžné konverzaci," uvádí.
Na aktivity zahraničních agentů si mají dávat pozor i jednotlivci, kterým opatrnost od roku 2014 připomíná protišpionážní zákon a také speciální akce, které mají veřejnost, včetně dětí školního věku, vzdělávat. Na začátku měsíce média také publikovala speciální leták, ve kterém popisovala, jak se mohou agenti do života lidí vetřít a jaké nástroje k tomu mohou používat.
