Atény - Řekové nemají sebemenšího pochopení pro rozpočtové škrty prováděné socialistickou vládou premiéra Jorgose Papandrea.
V zemi se ve středu zastavila veřejná doprava, nemocnice pracují v úsporném režimu, desetitisíce demonstrantů zaplavily centrální athénské náměstí Syntagma. K protestům se připojila i veřejnoprávní média.
Policie musela proti rozlíceným občanům použít slzný plyn. Skupiny maskovaných mladíků házely na policisty kamení a zápalné lahve. Čtyři desítky z nich byly zatčeny.
Na patnáct set příslušníků pořádkových sil vytvořilo kolem budovy parlamentu zátarasy, aby poslance chránilo před radikály. Když k sídlu legislativního sboru příjížděl Papandreu, zasypali protestující jeho limuzínu pomeranči.
"Zloději! Zrádci!" křičeli. "Kam se poděly naše peníze?"
Tohle nás z krize nevytáhne
Odborům se nelíbí další navýšení daňové zátěže a krácení státních výdajů, které postihne především středně a nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.
"Cítím jen zlost a znechucení," řekla agentuře Reuters pětačtyřicetiletá úřednice a matka dvou dětí Maria Georgilaová. "Tohle jsou velmi tvrdá opatření a z krize nás nedostanou. Nevěřím, že k nim neexistuje žádná alternativa."
Vláda chce škrty a novým zdaněním letos získat dodatečných 6,5 miliardy eur. Je to předpoklad pro to, aby Řecko obdrželo příští měsíc další, dvanáctimiliardovou tranši z mezinárodního úvěru v hodnotě 110 miliard eur.
"Svádíme boj ve prospěch celé společnosti," hájí vládní plán mluvčí Papandreova kabinetu Jorgos Petalotis. "Toto je nejosudovější okamžik naší nové demokracie."
Nejsem krutý jako tygr
Státní dluh Řecka se loni podle odhadů ekonomů vyšplhal na 144 procent hrubého domácího produktu. V příštím roce by mohl být ještě o dalších 22 procent vyšší.
Navzdory předchozím opatřením a finanční pomoci Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu však země i letos vykáže nejméně tříprocentní hospodářský propad. Bez práce je už nyní přes šestnáct procent práceschopného obyvatelstva.
Vláda chce zdanit nejenom luxusní zboží a reality, ale také nealkoholické nápoje a automobily. Pětina ze 750 tisíc státních zaměstnanců má navíc přijít o práci.
"Člověk by musel být krutý jako tygr, aby hlasoval pro, a to já nejsem," zdůvodnil poslanec Jorgos Lianis fakt, že před klíčovým parlamentním hlasováním opustil řady vládního Panhelénského socialistického hnutí (PASOK).
Vláda tak má nyní ve třísetčlenném parlamentu většinu pouhých pěti hlasů. Další socialističtí poslanci navíc zvažují, že pro vládní plán nezvednou ruku.
Opozice předstihla v průzkumech PASOK
Pravicová Nová demokracie, která má na obrovském zadlužení země přinejmenším stejný podíl jako socialisté, opatření Papandreova kabinetu ostře kritizuje. V jejích návrzích však figurují ještě drastičtější škrty ve veřejných výdajích, než s jakými přišel vládní kabinet.
V průzkumech veřejného mínění se nyní Nová demokracie přesto dostala před PASOK. A to vůbec poprvé od roku 2009, kdy krize na Řecko udeřila plnou silou.
V pondělí snížila agentura Standard and Poor's rating země z hodnoty B na CCC. V úterý se na podmínkách další pomoci Řecku nedokázala shodnout Evropská unie.
Řadě členských států se nelíbí, že by do plánu, v jehož rámci by splatnost řeckých dluhopisů byla prodloužena ze dvou na tři a půl až sedm let, měli být zapojeni také soukromí investoři.
