New York - Viktor Bout, známý celému světu jako "Obchodník se smrtí", jde konečně před soud.
V úterý má v New Yorku začít proces se zřejmě nejslavnějším pašerákem zbraní posledních dvaceti let, o němž se říkalo, že je schopen dodat "cokoli komukoli a kamkoli".
Tím "cokoli" byly především zbraně. "Komukoli" už tak úplně neplatilo. Jeho klienty mohli být jen ti, kdo měli čím platit.
Hlavní líčení odstartuje poté, co budou vybráni členové poroty. Viktor Bout je Rus a bývalý důstojník sovětské tajné služby GRU. Mluví údajně plynně čtyřmi jazyky a prohlašuje, že je nevinný.
Proces bude sledován s mimořádným zájmem, protože Bout měl v dobách své největší slávy kontrakty i s americkou vládou. Dodával zbraně americkým vojákům v Iráku a údajně také v Afghánistánu.
Byli to ale právě Američané, kteří mu v roce 2008 v Thajsku spolu s thajskými agenty nastražili past, do níž se chytil. Thajská vláda se pak ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny.
Washington vyvíjel na Bangkok mimořádný tlak, aby byl Bout vydán z Thajska do USA. Moskva, jíž Bout zřejmě poskytoval obrovské množství mimořádně cenných informací - výměnou za ochranu a další protislužby, usilovala ze všech sil o pravý opak.
Z tichého, ale urputného souboje vyšli nakonec vítězně Američané. Bout v listopadu roku 2010 putoval z thajské věznice v neprůstřelné vestě na letiště, kde ho převzali agenti americké DEA.
Specialista na dopravu do oblastí konfliktů
Bout tvrdí, že je nevinný a že nikdy neměl být vydán do USA, protože není americký občan. Hájí se tím, že měl pouze leteckou dopravní firmu, která se specializovala na dodávky do oblastí vojenských konfliktů.
Hlavní líčení začíná až letos, protože státní žalobci k obviněním z nezákonného obchodu se zbraněmi a dalších věcí přidali ještě praní špinavých peněz.
Bout dal záhy po rozpadu Sovětského svazu dohromady letku asi 50 nebo 60 dopravních letounů včetně obřích antonovů a dodával zbraně africkým diktátorům, středoasijským islamistům i jihoamerickým levicovým gerilám a drogovým kartelům.
Jeho klienty byli také libyjský vůdce Muammar Kaddáfí nebo liberijský prezident Charles Taylor, který je nyní souzen mezinárodním tribunálem v Haagu.
Kvůli jeho zbrojním dodávkám trvaly konflikty v Libérii, Kongu, Súdánu či Angole mnohem delší dobu, než by jinak bylo možné.
"Hlavní obchodník se smrtí v Africe" si totiž dával záležet na tom, aby dodával pokud možno vždy oběma válčícím stranám.
Nechával si platit hotovými penězi, krvavými diamanty nebo - jako v případě Demokratické republiky Kongo - třeba vzácnými minerály, například kolumbitem-tantalitem, který je strategickou surovinou pro výrobu elektroniky.
Past
Obchodník se smrtí Bout, o kterém natočil Hollywood v roce 2005 dokonce film s Nicolasem Cagem v hlavní roli, se nakonec chytil do pasti Američanů, kteří na něj vydali mezinárodní zatykač, ač sami nedlouho předtím intenzivně využívali jeho služeb.
Bout odletěl v roce 2008 z Moskvy do Bangkoku na jednání s údajnými členy kolumbijské levicové gerily FARC, která se angažuje i v pašování drog.
Tito "Kolumbijci" tvrdili Boutovi, že od něj chtějí koupit zbraně. Byli to však nastrčení agenti z americké DEA, služby pro potírání obchodu s narkotiky, a Bout byl pak v Thajsku zatčen.
Washington potom déle než dva roky přesvědčoval Bangkok, aby mu Obchodníka se smrtí vydal. Svůj požadavek odůvodňoval tím, že Bout chtěl prodat údajným kolumbijským rebelům "zbraně, jež měly sloužit k zabíjení amerických občanů".
Bout disponuje údajně majetkem ve výši šest miliard dolarů, nyní mu hrozí trest odnětí svobody až na doživotí.
