Proč jsme pozadu? Brusel odráží kritiku za nedostatek vakcín, Macron bušil do stolu

Helena Truchlá Helena Truchlá
5. 1. 2021 5:30
"Je to pomalé, jako když se procházíte s rodinou," postěžoval si soukromě během svátků Emmanuel Macron na tempo očkování proti nemoci covid-19. Podle médií přitom rozhořčený francouzský prezident dokonce bouchal pěstí do stolu. A kritikou, i když mírnější, Macron nešetří ani na veřejnosti. Stížnosti na příliš pomalý rozjezd očkování se množí i v dalších evropských zemích.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

V Německu začali s očkováním stejně jako ve Francii nebo Česku ještě před koncem minulého roku. Teď se ale ukazuje, že k ochránění aspoň 60 nebo 70 procent populace, což by šíření nákazy zastavilo, může chybět to nejzásadnější: dostatek očkovací látky. 

Například Markus Söder, vlivný bavorský premiér, v té souvislosti kritizuje, že Němci s očkováním začali až tři týdny po Velké Británii, a to navzdory tomu, že firma BioNTech (která společně s americkým Pfizerem vyvinula zatím jedinou v EU uplatňovanou vakcínu) je německá. Spojené království v tuto chvíli naočkovalo už bezmála 950 tisíc lidí, zatímco o čtvrtinu větší Německo jen necelých 265 tisíc osob. Čísla navíc odpovídají okamžiku, kdy Britové teprve začínali s nasazením domácí, výrazně levnější vakcíny od firmy AstraZeneca. Ta v EU zatím není povolená. 

Příčinou zpoždění je podle kritiků fakt, že Němci vakcínu objednávali společně s dalšími členskými státy evropské sedmadvacítky, ne sami za sebe jako Británie nebo USA. O dávky vakcíny se tedy země musely podělit, EU navíc zatím k použití schválila jediný preparát. 

Unii teď kritizují i němečtí sociální demokraté (SPD). Podle nich Brusel selhal, když projevil zájem o objednávku jen 60 procent z celkového počtu dávek, který jim vědci původně nabízeli. A nespokojení jsou i jinde. "Mluvilo se o stovkách tisíc dávek, ne o desítkách tisíc. Je to podstatně pomalejší, než se očekávalo," vyjádřila se například Kirsi Varhilaová z finského ministerstva zdravotnictví.

Její země měla do konce loňského roku obdržet až 300 tisíc dávek vakcíny, nakonec jich podle Varhilaové bylo šestkrát méně. "Zdá se, že Spojené státy nakupovaly rychleji. A teď se na trh přidávají i další (zájemci), země s mnoha obyvateli, třeba Indie," varuje. 

Špatná taktika

Příčinou současného nedostatku vakcín je podle kritiků fakt, že Evropská unie od počátku spoléhala spíše na dohody o menším objemu dávek s více výrobci. Snažila se tak rozložit riziko vyplývající z toho, že nebylo možné dopředu odhadnout, který z vyvíjených preparátů bude nakonec úspěšný, účinný a včas k dispozici. Že to nebyl ideální postup, je přesvědčený i Uğur Şahin, jeden z šéfů německé firmy BioNTech. "Je zřejmé, že převládal dojem, že vakcín bude dost a že to EU bude mít pod kontrolou," řekl v rozhovoru pro týdeník Spiegel. 

Brusel se jako první dohodl s firmami Sanofi a AstraZeneca, a to na dodávkách násobně větších než s ostatními výrobci. Podle zdrojů německých médií hlavně kvůli příliš vysoké ceně, kterou za svůj preparát žádaly BioNTech/Pfizer a americká Moderna. Jenže zrovna tyto dvě firmy nakonec s vakcínou přišly nejdřív. Druhou jmenovanou by EU měla schválit jako další v pořadí v nejbližších dnech. 

Dopady počátečního zaváhání budou ale podle kritiků dlouhodobé. EU má od BioNTech/Pfizer předobjednáno celkem 300 milionů dávek vakcíny (každý člověk potřebuje dvě), prvních 200 milionů z nich ale podle Evropské komise firmy kompletně dodají až na začátku září. Američané, kteří objednali o třetinu méně, budou mít celou objednávku k dispozici už v létě, všímá si deník Politico.

Kde EU nakupuje vakcíny?

Od koho EU objednala vakcíny? Kolik dávek (v milionech)?* Od kdy jsou (budou nejdříve) k použití?
BioNTech / Pfizer 300  prosinec 2020
Moderna 160 leden 2021
AstraZeneca 400 1. čtvrtletí 2021
Sanofi / GSK 300 nejdříve na konci roku 2021
Johnson & Johnson 400 (jednomu člověku stačí jedna dávka) ?
Curevac 405 ?

*na jednoho člověka jsou potřeba dvě dávky, pokud není řečeno jinak
Zdroj: Evropská komise, Evropská léková agentura, Sanofi

Kromě toho očekává EU dalších 160 milionů dávek od americké Moderny a další stovky milionů od firem AstraZeneca, Sanofi, Johnson & Johnson a CureVac. Tyto preparáty ale zatím nebyly v unii schváleny a s výjimkou toho od AstraZenecy ještě fakticky neexistují. 

Problém jsou výrobní kapacity

Evropská komise kritiku strategie objednávání odmítá. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je potíž v nedostatečných výrobních kapacitách firem BioNTech/Pfizer a Moderna. "Loni na podzim nikdo netušil, která z vyvíjených látek bude účinná. A jde především o toto: Evropa je propojená a my řešíme tuto krizi nejrychleji ze všech," míní Kyriakidisová.  

S tím souhlasí přední německý epidemiolog a expert na koronaviry Christian Drosten. "Očkování se objednávalo s předstihem několika měsíců, zpětně je prakticky nemožné postup hodnotit," řekl listu Berliner Morgenpost. A za EU se nyní staví i spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn, který v minulosti Evropskou komisi naopak kritizoval za pomalost. Sám podle svých slov doufá v co nejrychlejší schválení vakcíny AstraZeneca z Británie.

Podle vyjádření Evropské lékové agentury ale s něčím takovým není v nejbližších týdnech možné počítat, a Evropa tak nyní musí spoléhat na to, co má. Komise proto začala v pondělí vyjednávat o dodatečných dávkách od BioNTechu a Pfizeru a podle Kyriakidisové chce podpořit i rozšíření evropské výrobní kapacity firem. Podle německých médií by se mělo jednat o továrnu u města Marburg. O jejím urychleném uvedení do provozu s firmou jednala přímo kancléřka Merkelová. 

Jenže o víc dávek, než si původně objednali, stojí také Američané, kteří vedou jednání s Pfizerem. Ten Washingtonu rovněž přislíbil výrobu zrychlit - výměnou za to, že jim americká vláda slíbí od zahraničních dodavatelů zajistit přednostní právo na dodávky surovin, ze kterých se vakcína vyrábí. "Ukazuje to, co nás čeká v následujících měsících: ošklivý globální závod o dostatek vakcín, který nebude vždycky fér. A kdo v něm prohraje, tomu zůstane cesta ven z pandemie prozatím uzavřená," komentuje situaci týdeník Spiegel.

Video: Jak funguje vakcína společnosti Pfizer a BioNTech:

Jak fungují mRNA vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderny | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Atlético si poradilo se San Sebastianem a kráčí za titulem

Atlético Madrid v 35. kole španělské ligy porazilo San Sebastián 2:1 a už jen dvě utkání ho dělí od triumfu ve španělské lize. O branky Atlética se postarali Yannick Carrasco a Angel Correa, za Real Sociedad snížil Igor Zubeldia. 

Svěřenci Diega Simeoneho nyní vedou tabulku La ligy o čtyři body před Barcelonou, třetí Real Madrid ztrácí bodů pět, ale má zápas k dobru. Ve zbývajících dvou utkáních narazí Atleti na Osasunu a Valladolid.

Pokud Atlético oba zápasy vyhraje stane se mistrem po šesti letech a celkově pojedenácté v historii. 

Španělská fotbalová liga - 36. kolo:

FC Sevilla - Valencie 1:0 (66. Nasjrí), Huesca - Bilbao 1:0 (61. Sandro Ramírez), Vigo - Getafe 1:0 (24. Nolito), Atlético Madrid - San Sebastian 2:1 (16. Carrasco, 28. Á. Correa - 83. Zubeldia).

Tabulka:

1. Atlético Madrid 36 24 8 4 63:23 80
2. FC Barcelona 36 23 7 6 83:36 76
3. Real Madrid 35 22 9 4 60:26 75
4. FC Sevilla 36 23 5 8 52:29 74
5. San Sebastian 36 15 11 10 54:37 56
6. Betis Sevilla 35 15 9 11 45:47 54
7. Villarreal 35 13 13 9 53:42 52
8. Vigo 36 13 11 12 51:53 50
9. Bilbao 36 11 13 12 46:39 46
10. Granada 35 13 6 16 44:57 45
11. Pamplona 36 11 11 14 36:45 44
12. Cádiz 36 11 10 15 33:53 43
13. Levante 36 9 13 14 43:53 40
14. Valencie 36 9 12 15 46:52 39
15. Alavés 36 8 11 17 32:54 35
16. Getafe 36 8 10 18 26:42 34
17. Huesca 36 7 12 17 34:52 33
18. Valladolid 35 5 16 14 32:49 31
19. Elche 36 6 12 18 29:54 30
20. Eibar 35 6 11 18 27:46 29
Aktualizováno před 4 hodinami

Izraelská armáda znásobí údery na Pásmo Gazy, USA vyšlou na Blízký východ diplomata

Izraelský bezpečnostní kabinet rozhodl na večerním zasedání, že armáda znásobí údery na Pásmo Gazy. Zaměří se na symboly tamního vládního hnutí Hamás. Podle televize Kanál 12 se zřejmě armáda zaměří na symboly Hamásu, které Pásmu Gazy vládne. Jedním z těchto cílů by mohla být podle televize budova ministerstva financí.

Izrael tvrdí, že se zaměřuje hlavně na vůdce obou skupin, ve středu ohlásil, že zabil šest členů vedení Hamásu. Izraelská armáda podle svého vyjádření zabila celkem 30 radikálů bojujících proti Izraeli. Hamás ve večerní zprávě upřesňující počet obětí v Pásmu Gazy oznámil, že o život tam přišlo 65 lidí, mezi nimiž je 16 dětí a pět žen. Izrael má sedm mrtvých včetně vojáka a dvou dětí.

Spojené státy vyšlou na Blízký východ vysoce postaveného diplomata ve snaze utišit eskalující násilí mezi Izraelem a Palestinci. Podle médií to oznámil ministr zahraničí USA Antony Blinken, který zároveň označil za "trýznivé" záběry, jež v posledních dnech přichází z regionu. Americký ministr obrany Lloyd Austin podle vyjádření Pentagonu hovořil se svým izraelským protějškem a potvrdil mu, že USA Izrael nadále jednoznačně podporují.

"Obrázky, které k nám přes noc dorazily, jsou trýznivé. A ztráta jediného civilního života je tragédií. Požádal jsem zástupce náměstka ministra zahraničí Hadyho Amra, aby ihned odjel do regionu a setkal se s Izraelci a Palestinci (…) a jménem mým a prezidenta Joea Bidena na ně naléhal, aby zmírnili násilnosti," řekl Blinken.

Zdroj: ČTK
Další zprávy