Proč jsme pozadu? Brusel odráží kritiku za nedostatek vakcín, Macron bušil do stolu

Helena Truchlá Helena Truchlá
5. 1. 2021 5:30
"Je to pomalé, jako když se procházíte s rodinou," postěžoval si soukromě během svátků Emmanuel Macron na tempo očkování proti nemoci covid-19. Podle médií přitom rozhořčený francouzský prezident dokonce bouchal pěstí do stolu. A kritikou, i když mírnější, Macron nešetří ani na veřejnosti. Stížnosti na příliš pomalý rozjezd očkování se množí i v dalších evropských zemích.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

V Německu začali s očkováním stejně jako ve Francii nebo Česku ještě před koncem minulého roku. Teď se ale ukazuje, že k ochránění aspoň 60 nebo 70 procent populace, což by šíření nákazy zastavilo, může chybět to nejzásadnější: dostatek očkovací látky. 

Například Markus Söder, vlivný bavorský premiér, v té souvislosti kritizuje, že Němci s očkováním začali až tři týdny po Velké Británii, a to navzdory tomu, že firma BioNTech (která společně s americkým Pfizerem vyvinula zatím jedinou v EU uplatňovanou vakcínu) je německá. Spojené království v tuto chvíli naočkovalo už bezmála 950 tisíc lidí, zatímco o čtvrtinu větší Německo jen necelých 265 tisíc osob. Čísla navíc odpovídají okamžiku, kdy Britové teprve začínali s nasazením domácí, výrazně levnější vakcíny od firmy AstraZeneca. Ta v EU zatím není povolená. 

Příčinou zpoždění je podle kritiků fakt, že Němci vakcínu objednávali společně s dalšími členskými státy evropské sedmadvacítky, ne sami za sebe jako Británie nebo USA. O dávky vakcíny se tedy země musely podělit, EU navíc zatím k použití schválila jediný preparát. 

Unii teď kritizují i němečtí sociální demokraté (SPD). Podle nich Brusel selhal, když projevil zájem o objednávku jen 60 procent z celkového počtu dávek, který jim vědci původně nabízeli. A nespokojení jsou i jinde. "Mluvilo se o stovkách tisíc dávek, ne o desítkách tisíc. Je to podstatně pomalejší, než se očekávalo," vyjádřila se například Kirsi Varhilaová z finského ministerstva zdravotnictví.

Její země měla do konce loňského roku obdržet až 300 tisíc dávek vakcíny, nakonec jich podle Varhilaové bylo šestkrát méně. "Zdá se, že Spojené státy nakupovaly rychleji. A teď se na trh přidávají i další (zájemci), země s mnoha obyvateli, třeba Indie," varuje. 

Špatná taktika

Příčinou současného nedostatku vakcín je podle kritiků fakt, že Evropská unie od počátku spoléhala spíše na dohody o menším objemu dávek s více výrobci. Snažila se tak rozložit riziko vyplývající z toho, že nebylo možné dopředu odhadnout, který z vyvíjených preparátů bude nakonec úspěšný, účinný a včas k dispozici. Že to nebyl ideální postup, je přesvědčený i Uğur Şahin, jeden z šéfů německé firmy BioNTech. "Je zřejmé, že převládal dojem, že vakcín bude dost a že to EU bude mít pod kontrolou," řekl v rozhovoru pro týdeník Spiegel. 

Brusel se jako první dohodl s firmami Sanofi a AstraZeneca, a to na dodávkách násobně větších než s ostatními výrobci. Podle zdrojů německých médií hlavně kvůli příliš vysoké ceně, kterou za svůj preparát žádaly BioNTech/Pfizer a americká Moderna. Jenže zrovna tyto dvě firmy nakonec s vakcínou přišly nejdřív. Druhou jmenovanou by EU měla schválit jako další v pořadí v nejbližších dnech. 

Dopady počátečního zaváhání budou ale podle kritiků dlouhodobé. EU má od BioNTech/Pfizer předobjednáno celkem 300 milionů dávek vakcíny (každý člověk potřebuje dvě), prvních 200 milionů z nich ale podle Evropské komise firmy kompletně dodají až na začátku září. Američané, kteří objednali o třetinu méně, budou mít celou objednávku k dispozici už v létě, všímá si deník Politico.

Kde EU nakupuje vakcíny?

Od koho EU objednala vakcíny? Kolik dávek (v milionech)?* Od kdy jsou (budou nejdříve) k použití?
BioNTech / Pfizer 300  prosinec 2020
Moderna 160 leden 2021
AstraZeneca 400 1. čtvrtletí 2021
Sanofi / GSK 300 nejdříve na konci roku 2021
Johnson & Johnson 400 (jednomu člověku stačí jedna dávka) ?
Curevac 405 ?

*na jednoho člověka jsou potřeba dvě dávky, pokud není řečeno jinak
Zdroj: Evropská komise, Evropská léková agentura, Sanofi

Kromě toho očekává EU dalších 160 milionů dávek od americké Moderny a další stovky milionů od firem AstraZeneca, Sanofi, Johnson & Johnson a CureVac. Tyto preparáty ale zatím nebyly v unii schváleny a s výjimkou toho od AstraZenecy ještě fakticky neexistují. 

Problém jsou výrobní kapacity

Evropská komise kritiku strategie objednávání odmítá. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je potíž v nedostatečných výrobních kapacitách firem BioNTech/Pfizer a Moderna. "Loni na podzim nikdo netušil, která z vyvíjených látek bude účinná. A jde především o toto: Evropa je propojená a my řešíme tuto krizi nejrychleji ze všech," míní Kyriakidisová.  

S tím souhlasí přední německý epidemiolog a expert na koronaviry Christian Drosten. "Očkování se objednávalo s předstihem několika měsíců, zpětně je prakticky nemožné postup hodnotit," řekl listu Berliner Morgenpost. A za EU se nyní staví i spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn, který v minulosti Evropskou komisi naopak kritizoval za pomalost. Sám podle svých slov doufá v co nejrychlejší schválení vakcíny AstraZeneca z Británie.

Podle vyjádření Evropské lékové agentury ale s něčím takovým není v nejbližších týdnech možné počítat, a Evropa tak nyní musí spoléhat na to, co má. Komise proto začala v pondělí vyjednávat o dodatečných dávkách od BioNTechu a Pfizeru a podle Kyriakidisové chce podpořit i rozšíření evropské výrobní kapacity firem. Podle německých médií by se mělo jednat o továrnu u města Marburg. O jejím urychleném uvedení do provozu s firmou jednala přímo kancléřka Merkelová. 

Jenže o víc dávek, než si původně objednali, stojí také Američané, kteří vedou jednání s Pfizerem. Ten Washingtonu rovněž přislíbil výrobu zrychlit - výměnou za to, že jim americká vláda slíbí od zahraničních dodavatelů zajistit přednostní právo na dodávky surovin, ze kterých se vakcína vyrábí. "Ukazuje to, co nás čeká v následujících měsících: ošklivý globální závod o dostatek vakcín, který nebude vždycky fér. A kdo v něm prohraje, tomu zůstane cesta ven z pandemie prozatím uzavřená," komentuje situaci týdeník Spiegel.

Video: Jak funguje vakcína společnosti Pfizer a BioNTech:

Jak fungují mRNA vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderny | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 35 minutami

Rychlobruslařka Hrůzová Sejpalová byla pátá na ME na krátké dráze

Nejlepší česká rychlobruslařka na krátké dráze Michaela Hrůzová Sejpalová obsadila na mistrovství Evropy v Gdaňsku páté místo v závodu na 1500 metrů a zaznamenala nejlepší individuální výsledek v kariéře. Zvítězila Suzanne Schultingová z Nizozemska.

Hrůzová Sejpalová postoupila do finále z druhého místa v semifinálové jízdě, v níž jí k úspěchu pomohl i pád tří soupeřek. V boji o medaile ji od bronzu dělila sekunda.

Mezi muži se Zdeněk Sejpal probojoval do finále B, ve kterém skončil šestý, a celkově obsadil 13. místo.

před 1 hodinou

Sáblíková byla na SP v Heerenveenu devátá v závodu na 1500 metrů

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila 9. místo v závodu na 1500 metrů na Světovém poháru v Heerenveenu. Z vítězství se radovala Brittany Boweová z USA. Druhá Češka na startu Nikola Zdráhalová zajela šestnáctý čas.

Třiatřicetiletá Sáblíková se v premiérovém SP v této sezoně představila v páté rozjížďce společně s Isabelle Weidemannovou z Kanady, porazila ji a zároveň vylepšila své letošní maximum z minulého týdne z vícebojařského ME. Svěřenkyně trenéra Petra Nováka zajela čas 1:55,48 minuty.

"Je to nejrychlejší čas, který jsem v Heerenveenu kdy jela. I když těsně. Druhé kolo jsem mohla jet rychleji, ale je to dobré," řekla Sáblíková v nahrávce pro média. Čas byl pro ni důležitější než umístění. "Odstup od třetího místa byl osm desetin sekundy, což není tak hrozné. V minulosti jsem občas dostala i dvě vteřiny," podotkla trojnásobná olympijská vítězka.

SP v rychlobruslení v Heerenveenu (Nizozemsko):

Muži:

1500 m: 1. Krol 1:43,243, 2. Roest 1:44,457, 3. Nuis (všichni Niz.) 1:44,662.

Ženy:

1500 m: 1. Boweová (USA) 1:53,881, 2. Wüstová 1:54,575, 3. De Jongová (obě Niz.) 1:54,710, …9. Sáblíková 1:55,483, 16. Zdráhalová (obě ČR) 1:57,760.

před 1 hodinou

Český dvojbob skončil v závodě SP v Königssee čtrnáctý

Dominik Dvořák s Dominikem Suchým v závodě Světového poháru dvojbobů v Königssee obsadili 14. místo a v novém roce stále čekají na umístění v nejlepší desítce. Pro desáté vítězství v sezoně si dojel Francesco Friedrich z Německa.

Dvořák ve dvou jízdách zaznamenal celkový čas 1:40,27 a na vítěze ztratil přes sekundu a půl. Od desátého místa osmadvacetiletého pilota dělilo 13 setin sekundy. Český dvojbob potřetí za sebou skončil mimo nejlepší desítku, ve které naopak v prosinci nechyběl ve čtyřech závodech za sebou. Jeho maximem v ročníku je čtvrté místo.

Nadvládu v dosavadním průběhu Světového poháru potvrdil Friedrich, který si v Königssee dojel pro desáté vítězství v jedenácti závodech. Dnes vyhrál o dvě desetiny před krajanem Johannesem Lochnerem, třetí říčku obsadil už s téměř sekundovou ztrátou Benjamin Maier z Rakouska.

SP v jízdě na bobech v Königssee (Německo):

Muži - dvojboby: 1. Friedrich, Margis 1:38,69 (49,40+49,29), 2. Lochner, Franke (všichni Něm.) -0,20 (49,45+49,44), 3. Maier, Hubar (Rak.) -0,96 (49,81+49,84), …14. Dvořák, Suchý (ČR) -1,59 (50,31+49,97).

Průběžné pořadí SP (po 11 z 12 závodů): 1. Friedrich 2460 b., 2. Lochner 2269, 3. Vogt (Švýc.) 1794, 4. Dvořák 1688.

před 1 hodinou

Norové při návratu do SP získali ve skiatlonu všech šest medailí

Norská reprezentace v běhu na lyžích při návratu do Světového poháru po téměř dvou měsících zcela ovládla skiatlon v Lahti. V závodě žen na 2×7,5 km zvítězila Therese Johaugová před Helene Marií Fossesholmovou a Heidi Wengovou. Jejich týmoví kolegové na dvojnásobné trati si rozebrali medaile v pořadí Emil Iversen, Sjur Röthe, Paal Golberg.

Závody SP v běhu na lyžích v Lahti (Finsko) - skiatlon:

Muži (2×15 km):

1. Iversen 1:10:18,4, 2. Röthe -0,4, 3. Golberg -6,6, 4. Krüger (všichni Nor.) -9,5, 5. Bolšunov (Rus.) -20,9, 6. Holund (Nor.) -28,7, 7. Cologna (Švýc.) -32,8, 8. Niskanen (Fin.) -33,0, 9. Burman (Švéd.) -35,8, 10. Moch (Něm.) -41,8.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Bolšunov 1391, 2. Jakimuškin (Rus.) 660, 3. Manificat (Fr.) 588, 4. Melničenko 571, 5. Bělov 562, 6. Malcev (všichni Rus.) 525, …42. Novák 105, 77. Šeller 24, 91. Pechoušek 10, 94. Černý 10, 95. Kalivoda 8, 102. Fellner 5, 103. Knop (všichni ČR) 5.

Ženy (2×7,5 km):

1. Johaugová 37:45,1, 2. Fossesholmová -28,1, 3. H. Wengová (všechny Nor.) -29,6, 4. Anderssonová (Švéd.) 29,7, 5. Digginsová (USA) -30,1, 6. Něprjajevová (Rus.) -1:02,5, 7. Kallaová (Švéd.) -1:02,8, 8. Stadloberová (Rak.) -1:02,8, 9. Pärmäkoskiová (Fin.) -1:02,8, 10. Kalvaaová (Nor.) -1:07,4.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Digginsová 991, 2. Brennanová (USA) 824, 3. Stupaková 802, 4. Sorinová (obě Rus.) 780, 5. Anderssonová 743, 6. Něprjajevová 715, …16. Razýmová 310, 38. Janatová 92, 46. Beranová 53, 65. Hynčicová 20, 73. P. Nováková (všechny ČR) 12.

Další zprávy