Většina Španělů tento krok uvítala, ale panují i obavy, že jde o další falešnou naději, protože ETA již dříve příměří vyhlásila, ale pak od nich odstoupila.
"Je to dobrá zpráva pro všechny Španěly," řekla v reakci první náměstkyně španělského premiéra María Fernándezová. Podle ní je však na hodnocení příliš brzy. Důležité bude, zda ETA dostojí svým slovům a skutečně skoncuje s násilím.
Baskové chtějí svá práva
"ETA se rozhodla pro příměří. Bude trvalé, časové neohraničené," uvádí se na internetové stránce listu gera.net.
"Cílem tohoto rozhodnutí je zahájit demokratický proces v Baskicku, aby byl vytvořen nový rámec, v němž budou uznána práva, která nám jako národu přísluší," uvedla ETA ve čtvrtek. Vyzvala také španělskou a francouzskou vládu, aby přestaly používat represivních prostředků.
Španělský premiér José Luis Zapatero se hodlá příští týden sejít s opozičními stranami a jednat s nimi o dalším postupu. Jeho socialistická vláda zatím neuvedla, zda a případně kdy začne jednat s ETA, která zůstává po mírovém procesu v Severním Irsku jednou z posledních ozbrojených povstaleckých skupin v Evropě.
Španělský parlament již loni schválil návrh na zahájení rozhovorů mezi socialistickou vládou a ETA, jestliže se tato organizace zaváže složit zbraně.
Téměř čtyřicet let teroru
ETA existuje už od roku 1968, původně stála v opozici proti režimu generála Francisca Franca. Od té doby zahynulo při explozích, útocích a přestřelkách s policií ve Španělsku 850 lidí. Od roku 2003 se její atentáty obešly bez obětí.
V roce 1995 se ETA pokusila zavraždit i pozdějšího premiéra Jose Maríu Aznara. Ten ETA označil v první reakci za pachatele masakru na madridském nádraží Atocha v březnu 2004. Až později vyšlo najevo, že za činem stáli stoupenci Al-Káidy.
ETA (v českém překladu Baskicko a jeho svoboda) ohlásila první příměří v roce 1998, ale vydrželo jen rok. Radikální křídlo organizace chce zahrnout do nezávislého baskického státu i část jihozápadní Francie.
Jak ve španělské, tak francouzské části Baskicka ale představují Baskové menšinu obyvatel. Většina Basků ETA nepodporuje a samostatnost Baskicka považuje za nereálnou a nesmyslnou.
Počet členů organizace se odhaduje na několik stovek. Jejím politickým křídlem je strana Herri Batasuna, která se účastní voleb.
Baskičtí separatisté utrpěli citelnou ztrátu v roce 2004, kdy policie zatkla ve Francii při dlouho plánované operaci předáka ETA Mikela Antzu.
