Blokování příspěvků, snížení dosahu, dočasné či úplné odstranění ze sítě za údajně nenávistný obsah, dezinformace či jiné porušování "zásad komunity". To byla realita, s níž se setkávali uživatelé Facebooku, často zcela nahodile. Umělá inteligence, jež příspěvky vyhodnocovala, totiž často chybovala. Blokování kvůli nahotě se nevyhnulo ani Botticelliho Venuši či Michelangelovu Davidovi, na zákaz zobrazování násilí doplatil svého času i legendární snímek Winstona Churchilla se samopalem v ruce.

Ve jménu boje s nenávistí se předmětem mazání staly nejen opravdu nenávistné příspěvky či hoaxy, ale i legitimní názory na migraci, gender či jiná kontroverzní témata. V době pandemie covidu-19 se také mnohdy odstraňovaly některé relevantní informace. S tím vším má být teď konec. Majitel společnosti Meta (provozovatel mj. platforem Facebook a Instagram) Mark Zuckerberg nečekaně otočil o 180 stupňů.

"Příliš mnoho chyb a příliš mnoho cenzury," shrnul důvody tohoto obratu. "Je čas vrátit se ke kořenům a ke svobodě projevu," dodal Zuckerberg. Připustil také, že Meta se v minulosti podřídila tlaku vlád a médií, jež požadovaly boj s dezinformacemi. Tento přístup podle něj vedl k přehnané cenzuře, mazání legitimních názorů a ztrátě důvěry. Problém navíc podle něj prohloubili tzv. fact-checkeři, tedy kontroloři obsahu. Podle Zuckerberga byli politicky zaujatí a jejich zásahy přispěly k vnímání sociálních sítí jako nástroje jednostranné kontroly obsahu.

Zuckerberg tak následuje Elona Muska, který rozvolnil moderaci obsahu na jím vlastněné platformě X. Na Muska přímo odkazuje, když se plánuje zbavit fact-checkerů a zavést decentralizovaný systém uživatelského hodnocení, tzv. komunitní poznámky. Ty umožňují lidem, aby sami upozornili na případné chyby a manipulace v textu s tím, že jen pokud poznámka dostane určité množství souhlasných reakcí z různých názorových táborů, stane se viditelnou. Zároveň chce Zuckerberg snížit míru automatického filtrování obsahu, které podle něj vedlo k častým chybám a přehnanému mazání.

Filtry mají zůstat pouze u nejzávažnějších a nezákonných přečinů, jako je šíření dětské pornografie, podněcování násilí či podpora terorismu. Explicitně také zmínil, že rozvolní pravidla u témat imigrace a genderu. "Co začalo jako snaha být inkluzivnější, bylo stále více používáno k umlčení názorů a vylučování lidí s odlišnými pohledy. Zašlo to příliš daleko," soudí Zuckerberg.

Foto: Aktuálně.cz

Toto tvrzení podporuje i výzkum z loňského roku zveřejněný think-tankem Future of Free Speech při Vanderbilt University v Tennessee. Ten se zaměřil na moderaci obsahu na platformách Facebook a YouTube ve Francii, Německu a Švédsku a analyzoval charakter mazaných komentářů. Právní odborníci klasifikovali komentáře a zjistili, že více než 90 procent odstraněného tvořil legální obsah, přičemž většina spadala do kategorie "obecné vyjádření názoru". 

Zuckerbergova poznámka o boji s dezinformacemi, který ovlivňoval politiku moderování obsahu, otevírá i otázku objektivity a politické zaujatosti odborníků na dezinformace. Minulý rok vyvolala vášnivou diskusi studie v časopisu Harvard Kennedy School zaměřeném na problematiku dezinformací.

Za tímto účelem bylo osloveno 150 odborníků na dezinformace. Studie rozpoutala debatu, když vyšlo najevo, že politická orientace expertů se výrazně nakláněla doleva. Mezi respondenty nebyl nikdo, kdo by svou orientaci označil za "velmi pravicovou" či "poměrně pravicovou". Pouze sedm respondentů uvedlo, že jsou "mírně napravo od středu", zatímco 15 se identifikovalo jako středoví. Většina spadala do kategorií "mírně nalevo od středu" (43), "poměrně levicoví" (62) nebo "velmi levicoví" (21). "Odborníci na dezinformace asi nejsou úplně nezaujatí," komentoval na síti X studii politolog a statistik Bjorn Lomborg.

Zuckerberg se rozhodl jít cestou, která se odvrací od aktivního boje s dezinformacemi a místo toho sází na minimální zásahy do obsahu. Plánuje zcela odstranit fact-checkery, odmítá jakoukoliv pozici "arbitra pravdy" a zastává široké pojetí svobody projevu po vzoru americké ústavy. Jenže jak se s tím vypořádá Evropa? S novým nařízením o digitálních službách (DSA) má Evropská unie v rukou nástroje, jak neposlušné platformy krotit a svá pravidla vynucovat. Jedním z klíčových mechanismů jsou pokuty, které mohou dosahovat až šesti procent globálních příjmů dané platformy. A už loni v říjnu hrozila těmito pokutami Evropská komise Muskově síti X, pokud se nepodřídí pravidlům DSA. 

Foto: Aktuálně.cz

Evropa to nicméně bude mít mnohem těžší nyní, kdy se k Muskovi jako spojenec otevřeně přidal také Zuckeberg. Ten navíc předeslal, že bude tlak na větší rozvolňování internetu vést i v tandemu s nastupující administrativou Donalda Trumpa. "Budeme spolupracovat s prezidentem Trumpem, abychom zatlačili na vlády po celém světě. Jdou po amerických společnostech a tlačí na větší cenzuru," dodal Zuckeberg.