"Plivli nám do tváře." Příběhy sexuálně zneužitých žen, které pobouřila Ficova novela

Barbora Plávalová/deník SME
20. 2. 2024 15:46
Slovenská vládní koalice premiéra Roberta Fica (Směr-SD) v únoru prosadila zkrácení promlčecí lhůty u znásilnění a sexuálního násilí o deset let. Příběhy obětí, které shromáždil slovenský deník SME, ukazují, že pro některé z traumatizovaných žen nebylo ani deset let dost času na to, aby si uvědomily, že byly v dětství sexuálně zneužívány. Mají pocit, že poslanci jim přijetím změn plivli do tváře.

"Nevím, jak bych to dnes vnímala, kdyby gynekolog, který mě zneužil, ještě žil, ale strašně mě štve, jak to poslanci komentují. A proč by vůbec mělo být něco promlčeno? Já s tím žiji každý den," říká Jana Geralská, jedna z devatenácti obětí, s nimiž list SME mluvil. Více než polovina z nich byla zneužita v dětství.

Ženy se rozhodly promluvit poté, co poslanci vládní koalice na začátku února schválili novelu trestního zákoníku, která snižuje promlčecí lhůty mimo jiné u znásilnění a sexuálního násilí. Až na výjimky počítá také se snížením trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu nebo zrušením elitního ústavu prokuratury. Vláda obhajuje změny snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích.

Novelu minulý týden podepsala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Současně oznámila, že zákon nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jeho platnosti. Nevyužití práva veta, k jehož prolomení má koalice ve sněmovně dostatek hlasů, Čaputová zdůvodnila tím, že ústavní soud bude mít více času na prozkoumaní novely.

Obětí se zvláště dotkl výrok poslance Richarda Glücka (Směr-SD), který řekl, že by si snad žena všimla, kdyby byla znásilněna. "Představte si, že si toho nevšimne," reagovala pro deník SME Alexandra Stanová, další z žen, která se slovenskému listu svěřila.

Příběhy podle SME ukazují, že zkrácení promlčecí lhůty u znásilnění nemotivuje lidi k tomu, aby ho dříve nahlásili na policii. Některé oběti stále nejsou schopny otevřeně mluvit o tom, co se jim stalo, neví o tom ani jejich nejbližší okolí.

Také proto jsou některé příběhy anonymní, redakce deníku jména obětí zná. Jsou mezi nimi učitelka, farářka, manažerka, kurýrka či poslankyně. Na znamení toho, že jsou výpovědi skutečné, každá z žen jako doplnění příběhu poskytla otisk své dlaně v oranžové barvě. Tato barva je symbolem boje proti násilí na ženách a dětech.

Ženy popisují, že jim poslanci přijetím pozměňovacího návrhu dali jasně najevo, že si za to mohou samy. Ptají se, zda snad chtějí pachatelům pomoci. "Řekla jsem si, že to mohu uzavřít alespoň takto, když už to za mě poslanci uzavřeli trestněprávně," napsala Michaela. Pokud poslanci novelu nezmění nebo nezasáhne ústavní soud, bude to, co se jí stalo, navždy promlčeno.

Celý text se všemi 19 příběhy si můžete přečíst na stránkách deníku SME.

Ingrid Kosová
Ingrid Kosová | Foto: SME/ Marko Erd

Ingrid Kosová, poslankyně

Bohužel mám několik zkušeností se sexuálním násilím, vypíchnu dvě.

Ta první se odehrála, když mi bylo pět let. Jako děti jsme si hrávali tak, že jsme přebíhali z jednoho vchodu do druhého, dole ve sklepě často pracoval starší muž. Několikrát nás honil, až mě jednou chytil. Zavlekl mě do sklepa, kde mě začal svlékat a líbat po celém těle, dokonce mi strčil jazyk do úst.

Nechápala jsem, co se mi vlastně stalo, jen mi to bylo velmi nepříjemné. Utíkala jsem domů za mámou a řekla jsem jí, že mě políbil. Matka odvětila, že se přece nic tak strašného nestalo.

Matka mi říkala, že když ti muž udělá něco nepříjemného, není to vlastně problém. I když to matce nevyčítám, bylo to to nejhorší poselství, které jsem si mohla do života odnést. Ve svém životě jsem poté zažila mnoho situací, kdy se ke mně muži chovali způsobem, který mi byl nepříjemný, ale přesto jsem je nechala.

Druhou zkušenost vypíchnu proto, že se to stalo v partnerském vztahu. Přestože jsem o milostný akt neměla zájem a prosila jsem ho, aby k němu nedošlo, fyzicky mě přemohl a znásilnil mě.

Netušila jsem, že může dojít ke znásilnění i v partnerském vztahu, nikdo mi doma ani ve škole nevysvětlil, že je nutný souhlas ženy. I proto si myslím, že je nesmírně důležitá sexuální výchova ve školách.

Mnohé dívky z vyloučených komunit nebo přehnaně náboženského prostředí jsou vychovávány v domnění, že je v pořádku, pokud jdou za své hranice, aby byly dobrými ženami.

 

Právě se děje

Další zprávy