Atény - Řecká poslankyně a exministryně zahraničí Dora Bakoyannisová nevěřila svým uším.
Z tajemného "poslance", jenž poslední týdny údajným převodem milionu eur do Švýcarska (a to na vrcholku finanční krize) zaměstnával řecká média, se vyklubal její manžel - rejdařský magnát Isodoros Kouvelos.
"Je přeci etické, aby řecké loďařství dál fungovalo. Je také etické, abych byla vdaná za řeckého byznysmana. Nemá to nic společného s politikou," bránila ho Bakoyannisová v parlamentu s tím, že peníze použil na financování nákupu nové lodě.
Druhým dechem se opřela do vyšetřovatele Nejvyššího soudu Ioannise Tentese, jenž informaci o "tajemném poslanci, využívajícím informací z vládních jednání pro vlastní prospěch" vypustil do světa.
Miliardy pod polštářem
Hádky řeckých politiků a hledání ukázkového příkladu politického pokrytectví jen podtrhují náladu, která v zemi v současnosti panuje.
Ať už v něm ale mají politici prsty, nebo ne, stal se z vyvádění peněz za hranice sílící trend, jenž je společný celé jižní Evropě.
"Jen v Řecku od roku 2009 ´zmizelo´ z účtů místních bank 65 miliard eur," oznámil tamní ministr financí Evangelos Venizelos.
Většinu si Řekové nechávají doma "pod polštářem", ovšem 16 miliard skončilo za hranicemi. Peníze putují vždy stejným směrem - z jihu na sever.
Nejen Řecko
Jak napsal list Wall Street Journal, zájem o přesun peněz severním směrem hlásí i Itálie. Nejčastější cílovou destinací jsou banky v Londýně a Švýcarsku.
Zájem o koupi švýcarského franku nebo zlata je obrovský. Tamní bankéři údajně hlásí, že bezpečnostní schránky jdou na dračku.
Stejně se chovají i bohatí Španělé a Portugalci, ale v Řecku je situace zdaleka nejhorší.
Ministr financí Venizelos dokonce vyzval občany, aby své finance napumpovali zpět do řecké ekonomiky. "Jinak růst nezačne," postěžoval si ve vysílání televize Antenna TV.
Za krizi podle něj mohou politické strany. Vyzval rovněž obyvatele, aby pomohli s vybíráním daní. Stát totiž není schopen zajistit jejich efektivní výběr. "Jsme společností mnoha výjimek. Potřebujeme pořádek," míní šéf prázdné státní kasy.
Unikání kapitálu navíc komplikuje práci řeckým finančním domům. Podle Evropské centrální banky (ECB) zaznamenaly 17procentní pokles vkladů, což je nejvíce z celé eurozóny.
Řečtí bankéři se tak ocitají v nezáviděníhodné situaci. Nemají peníze na půjčování a zároveň si kvůli stavu státní ekonomiky nemohou půjčit od ostatních evropských bank.
Záchranné balíčky nepomáhají
Začátky obřích přesunů financí z jihu Evropy na sever zaznamenaly trhy poprvé před dvěma lety, tedy v době, kdy Evropa připravovala první injekci řecké ekonomice.
Sto deset miliard eur, určených na záchranu zadlužené země před bankrotem, ale nestačilo. Věřitelé se proto dohodli na úvěrovém programu. Řecku odpustili dluhy soukromí investoři.
Teď ministři financí eurozóny kývli na druhou takovou pomoc: celkem 130 miliard eur.
Ekonomové jsou ale skeptičtí. Mají pak záchranné balíčky vůbec smysl?
Chování investorů to zatím nedokazuje. "Přesuny peněz neustále sílí," citoval týdeník Spiegel analytika Lutze Karpowitze z Commerzbank.
Kdo za to může
Řecká vláda se mezitím snaží uklidnit vztek veřejnosti na volené zástupce. Skandál s manželem nejvýše postavené ženy v řeckých dějinách - Dory Bakoyannisové z Demokratické aliance - se ukázal být mediální bublinou, která ale týden vděčně plnila titulní stránky novin.
Hledání viníků finanční krize tak pokračuje. Řečtí politici se předhánějí v ujišťování, že kdo zklamal, měl by skončit.
Vláda dokonce poslala do parlamentu seznam 40 poslanců a jejich rodinných příslušníků. Všichni uvedení měli v minulém roce převést do zahraničí sumu vyšší než 100 tisíc eur.
Funkce se zatím nevzdal nikdo.
