Bonn - Předání dohledu nad bezpečností v Afghánistánu tamní vládě a jejím ozbrojeným silám, pokračování finanční pomoci Kábulu a otázka usmíření s Tálibánem, to jsou hlavní témata, o nichž se jedná v německém Bonnu.
Na konferenci, přezdívané Bonn II, se má během pondělka rozhodnout, jak bude vypadat Afghánistán po roce 2014. Přijel na ni afghánský prezident Hamíd Karzáí a vysocí představitelé z dalších 90 zemí.
Mluvit se bude hlavně o tom, co se stane, až zemi opustí mezinárodní jednotky.
K už tak nelehké agendě navíc přibyl ještě jeden bod: neúčast Pákistánu. Klíčový hráč v regionu, který je pro mírové urovnání v Afghánistánu stěžejní, se rozhodl bojkotovat bonnskou konferenci kvůli smrti svých 24 vojáků, které zabily minulou sobotu jednotky NATO, protože se mylně domnívaly, že se jedná o povstalce.
Konference teprve začíná, přesto ji už teď mnozí kritizují jako zcela zbytečnou.
Kritika vlastně trvá už deset let. Tehdy, krátce po pádu Tálibánu v důsledku Američany vedené invaze do Afghánistánu, se taktéž v Bonnu sešla skupina významných afghánských politiků a vytvořila přechodnou vládu.
Členové islamistické tálibánské vlády však nebyli k těmto jednáním přizváni, což podle mnohých analytiků vedlo k novému a stále trvajícímu povstání Tálibánu.
Mračna nad Bonnem II
Experti ostře kritizují rozhodnutí pořádat v Bonnu další velkou konferenci o Afghánistánu s odůvodněním, že na mezinárodním fóru se jedná o této zemi téměř každý rok, aniž by se politici dokázali dohodnout na něčem podstatném.
Ani současná jednání podle nich nedospějí k žádným důležitým závěrům. Skutečnost, že se ji Islámábád rozhodl - navzdory snaze Washingtonu a Kábulu přesvědčit ho, aby změnil názor - bojkotovat, tuto pravděpodobnost ještě zvýšila.
Existuje navíc podezření, že Pákistán pouze využil sobotního leteckého útoku NATO na své vojenské stanoviště jako záminky, aby se vyhnul téměř jistému nebezpečí, že bude v Bonnu ostře kritizován za svou obojakou politiku k Afghánistánu a Tálibánu.
Na pákistánském území každopádně našlo útočiště mnoho afghánských povstalců a neúčast Pákistánu v Bonnu zásadně ztíží možnost jednat s Tálibánem o mírovém urovnání.
Prezident Karzáí opakovaně upozorňuje Spojené státy, že pokud míní svůj boj s terorismem vážně, musejí se zaměřit na Pákistán.
Právě to ale vedlo k výraznému zhoršení vztahů mezi Kábulem a Islámábádem a je zjevně dalším důvodem, proč pákistánská vláda odmítla poslat do Bonnu své zástupce.
Západ přitom doufal, že Pákistán by mohl přivést Tálibán, který má zřejmě své tajné ústředí právě v této zemi, k jednacímu stolu, což by výrazně zvýšilo naději na vyřešení konfliktu v Afghánistánu po roce 2014.
Kde vzít peníze?
Podle zprávy OSN došlo v prvních osmi měsících letošního roku v Afghánistánu průměrně k 2108 ozbrojeným incidentům měsíčně, což znamená - ve srovnání se stejným obdobím loňského roku - nárůst o 39 procent.
Počet zraněných nebo padlých vojáků mezinárodních sil je letos naopak nižší. To však souvisí s tím, že povstalci se při svých útocích zaměřují nejen na vojáky NATO, ale stále více na afghánské představitele a civilisty, kteří ohrožují jejich politické zájmy.
V Bonnu se ale budou řešit i peníze.
Kábul bude po roce 2014 potřebovat nadále finanční podporu ve výši 10 miliard dolarů ročně, a to nejméně do roku 2024, jak řekl prezident Karzáí vpředvečer konference v Německu.
Šedesát procent z této částky by mělo přitom padnout na potřeby afghánské policie a armády, která převezme dohled nad bezpečnostní situací v zemi.
Spojené státy už ale daly jasně najevo, že nehodlají poskytovat každoročně zmíněných deset miliard samy.
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle každopádně v pondělí ujišťoval, že Západ Afghánistán určitě neopustí. "Nesmíme opakovat historické chyby," řekl Westerwelle delegátům. "Nezapomeneme po roce 2014 na Afghánistán. Budeme se dál angažovat."
