Rouen - Francouzská krajní levice objevila novou mediální hvězdu. Do boje o prezidentský post se zapojil Olivier Besancenot.
Muž, kterému se přezdívá Rudý pošťák, protože skutečně pracoval jako poštovní doručovatel.
Teprve dvaatřicetiletý trockista a kandidát Komunistické revoluční ligy by měl sjednotit příznivce extrémní levici a antiglobalisty v zápase proti hlavním kandidátům nadcházejících prezidentských voleb.
Roylovou nepodpoříme, hlásí krajní levice
Šance na úspěch má přesto nulové. V posledních průzkumech veřejného mínění se na jeho stranu postavily pouze čtyři procenta voličů.
Profily prezidetských kandidátů - NAJDETE ZDE
Podle posledního průzkumu nadále pak vede bývalý ministr vnitra a kandidát pravice Nicolas Sarkozy s 29 procenty hlasů, následovaný socialistkou Segoléne Royalovou s 25 procenty.
Za nimi následují centrista Francois Bayrou (15 procent) a krajně pravicový Jean-Marie Le Pen (13 procent).
Olivier Besancenot s tváří studenta, nikoliv prezidenta, má o svých soupeřích jasno. Ne říká Sarkozymu i Le Penovi, podporu Royalové však vyjádří jen těžko.
Obavy z opakování neúspěchu francouzské levice z roku 2002 tu přesto přetrvávají.
Když v minulých prezidentských volbách dávali příznivci krajní levice hlasy hned několika levicovým kandidátům, netušili, že tím paradoxně podpoří pravici.
Socialistický kandidát Lionel Jospin se do druhého kola voleb nedostal a úspěch slavil krajní pravičák Jean-Marie Le Pen, který se střetl v boji o prezidentské křeslo s Jacquesem Chiracem.
Myšlenky socialistů nesdílíme
Francouzská levice neschopná sjednocení tak přispěla k vítězství neoblíbeného pravicového politika v prezidentských volbách. A rozpory zde panují o tentokrát.
"Vše co můžeme říct je, že s myšlenkami této levice (socialistů) nesouhlasíme," vyjádřila se na adresu Royalové jedna z Besancenotových příznivkyň Fatima Mekkiová.
"Kapitalismus není to, co hledáme," dodává Besancenot na svých předvolebních mítincích. Není možné, aby někteří vydělávali miliony a jiní živořili na hranici chudoby.
Svým příznivcům slibuje zvýšení minimální mzdy o padesát procent - na 1500 euro měsíčně, veřejnou dopravu zdarma a 32hodinový pracovní týden. Otázkami financování se však příliš nezabývá.
"Bohatství této země je soustředěno ve špatných rukou," konstatuje s vědomím, že případné zvolení je pouhou utopií.
Vliv větší než šance na úspěch
Přestože šance celé řady francouzských prezidentských kandidátů jsou minimální a o post prezidenta se pere pouze čtveřice z nich, jejích rozdílné názory a možnost jejich prezentování ve volebních kampaních, silně ovlivňuje mínění francozské veřejnosti.
Vysoká nezaměstnanost, nízké mzdy, množství ilegálních přistěhovalců zasahuje většinu Francouzů.
Není proto divu, že svoji nespokojenost s politikou vlády dávají najevo mnoha způsoby. Ať už se jedná o četné protesty a demonstrace, nebo jasné NE v referendu o evropské ústavě.
