Napoleon Bonaparte a Emmanuel Macron. | Foto: Reuters

Emmanuel Macron (44 let, Republika v pohybu)

Emmanuel Macron je prezidentem od roku 2017, současnou kandidaturu oficiálně potvrdil až 3. března. V poslední době vyvíjí značné diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem hovořil několikrát jako lídr Evropy, setkal se s ním i osobně v Moskvě na začátku února. I po začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února s Putinem dále jedná ve snaze zabránit další eskalaci konfliktu.

Navrhuje zvýšení hranice odchodu do penze z 62 na 65 let. Dále chce snížit daně o 15 miliard eur, více uvolnit pracovní trh. Usilovat o soběstačnější EU, reformovat NATO, posílit národní armády. Rovněž reformovat evropský trh s energiemi. V oblasti energetiky chce stavět nové jaderné reaktory, zvýšit kapacity zdrojů solární energie, stavět větrné elektrárny u moře.

Během prvních dvou let ve funkci Macron inicioval několik klíčových reforem, například změny trhu práce nebo daní. Vedlo to k sociálním protestům. Hnutí žlutých vest, které vypuklo v roce 2018, zastavilo například zvýšení daně z nafty a obecně zelenou reformu, podařilo se ho utlumit až v době začínající pandemie covidu-19. Ta byla největší výzvou posledních dvou let. Francie ale zažívá silný hospodářský růst a pokles nezaměstnanosti.

Někdejší ministr hospodářství, narozený 21. prosince 1977 v Amiens, vstoupil poprvé do prezidentského klání v srpnu 2016 se svou nově založenou stranou Vpřed! (En Marche!), nacházející se ve středu politické šachovnice. Strana se před parlamentními volbami v roce 2017 přejmenovala na Republiku v pohybu (La République en marche, LREM). Bývalý investiční bankéř byl veřejnosti prakticky neznámý do svého příchodu do vlády v roce 2014.