Zatím pravděpodobné složení vypadá na 16 mužů a 11 žen včetně jí samotné. Zároveň má předsedkyně komise nyní více času na "doladění" rozdělení portfolií.
Některá jsou podle médií jasná, na jiná se ale rýsuje více kandidátů. Například v souvislosti s ministrem průmyslu a českým kandidátem do komise Jozefem Síkelou jsou podle informací zmiňovány stále dokonce tři možné oblasti - energetika, obchod, ale také vnitřní trh.
Ministr Síkela byl shodou okolností v úterý v Bruselu, kde měl naplánovánu řadu schůzek. Setkal se například se současnými eurokomisaři Thierrym Bretonem, který má na starosti vnitřní trh, a Valdisem Dombrovskisem, pod kterého spadá oblast obchodu. Breton i Dombrovskis jsou přitom eurokomisaři, kteří by v nové komisi měli zůstat i pro další funkční období, se Síkelou by tedy měli být do budoucna kolegy. Jejich země, Francie a Lotyšsko, je opět nominovaly, měli by nicméně získat na starosti jiná portfolia. Dombrovskis problematiku rozšíření Evropské unie a obnovu Ukrajiny a Breton oblast průmyslu.
O oblast související s rozšiřováním unie by však podle některých spekulací mohlo mít zájem Slovinsko. Ještě minulý týden, kdy byl kandidátem Slovinska na eurokomisaře Tomaž Vesel, který devět let vedl slovinský Účetní dvůr, média psala, že by mohl získat post komisaře pro zdraví. Následně ale Vesel kandidaturu stáhl. Podle serveru Politico kvůli tomu, že se von der Leyenová snaží prosadit, aby v nové unijní exekutivě zasedlo více žen, a byla oznámena nominace bývalé slovinské velvyslankyně v Německu Marty Kosové. S kandidátkou-ženou pak podle všeho Lublaň doufá, že by mohla získat "prestižnější" portfolio a projevila zájem právě o rozšířování sedmadvacítky.
Kromě Slovinska změnilo v posledních dnech svou nominaci i Rumunsko a místo dříve oznámeného Victora Negrescua nakonec do unijní exekutivy vyslalo europoslankyni Roxanu Mînzatuovou. Ta by se mohla stát komisařkou pro pracovní místa, sociální práva a bydlení.
V médiích se objevily zprávy, že von der Leyenová tlačila i na některé další země, aby své kandidáty na budoucí eurokomisaře ještě pozměnily. Kromě Slovinska se to mělo týkat například ještě Malty či Kypru. Na Česko nikdo nenaléhal. Von der Leyenová se s kandidátem na českého komisaře Síkelou setkala již na konci srpna, žádné podrobnosti z jejich jednání nebyly zveřejněny.
Jak nedávno informoval maltský list Times of Malta, Ursula von der Leyenová měla tamní vládě navrhnout, aby nominovala dosavadní eurokomisařku Helenu Dalliovou, což ale kabinet nechce. Nominovaným je Glenn Micallef, bývalý vedoucí kanceláře maltského premiéra. I když se šéfka Evrospké komise snaží, aby měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví, pravdou je, že nemůže nominovaného odmítnout jen na základě toho, že není ženou. Co ale může a von der Leyenová to nedávno zmínila, je vyžadovat ty nejvyšší kompetence, což znamená i "zkušenosti z vysoké politiky na úrovni bývalých premiérů, ministrů či jejich náměstků nebo z vysokých pozic v unijních institucích". To Micallef nemá, nicméně Valetta zatím názor nezměnila.
Jestliže se nestane nic nečekaného, tedy žádná země nepřijde s novým kandidátem, či se z nějakého důvodu nezadrhne proces ve slovinském parlamentu, zúčastní se šéfka Evropsko komise příští týden v úterý ve Štrasburku jednání Konference předsedů Evropského parlamentu, kde představí navrhované složení nové Evropské komise. Konference předsedů se skládá z šéfky Evropského parlamentu a šéfů jednotlivých parlamentních frakcí. Poté se očekává, že by mohlo být složení komise oznámeno i veřejně.
Následně začne série několikahodinových slyšení jednotlivých kandidátů v jejich portfoliím odpovídajících výborech Evropského parlamentu, takzvaná grilování. Slyšení by měla začít buď v týdnu od 30. září, nebo až od 14. října. Celkem jich bude 26.
V případě, že europoslanci nikoho neodmítnou, mohla by nová Evropská komise začít pracovat už od 1. listopadu. Spíše se ale čeká, že některý z návrhů neprojde. Spekuluje se například o kandidátovi Maďarska, současném eurokomisaři Olivéru Várhelyim, jehož výkon ve funkci byl některými kritizován. Várhelyi navíc loni europoslance veřejně nazval "idioty", za což se sice následně omluvil, nicméně mnoho z členů EP na to nezapomnělo.
Může se tak stát, že se celý proces ještě prodlouží a komise by mohla být funkční patrně až od 1. prosince letošního roku. O schválení či neschválení celé komise rozhodují europoslanci většinou odevzdaných hlasů.
