Prasečí chřipka jde ve stopách starších virů-zabijáků

Martin Novák Martin Novák
27. 4. 2009 14:11
Panika provázející šíření epidemie po celém světě se znovu vrací
Malajsijská zdravotnice čeká na letišti v Kuala Lumpuru na přílet letadla z Los Angeles. Pasažéři musejí projít kontrolou, zda nejsou nakaženi prasečí chřipkou.
Malajsijská zdravotnice čeká na letišti v Kuala Lumpuru na přílet letadla z Los Angeles. Pasažéři musejí projít kontrolou, zda nejsou nakaženi prasečí chřipkou. | Foto: Reuters

* Španělská chřipka zabila na sklonku první světové války desítky milionů lidí * "Prokletým" místem epidemií je Hongkong * První případ ptačí chřipky nebyl objeven v Asii, ale ve Skotsku

Praha - Slovo pandemie nahání jedněm hrůzu, jiní nad ním kroutí hlavou s poznámkami o přehnaném panikaření.

Poté, co světem oběhla vlna obav z ptačí chřipky, přihlásila se o slovo její prasečí kolegyně. Původně nenápadné zprávy o hospitalizaci několika stovek Mexičanů se záhadnou nákazou přerostly během posledních tří dnů v celosvětovou pohotovost.

Není to poprvé, co na varování slyší lidé ve všech koutech světa. Za posledních sto let se podobné rozsáhlé nákazy, schopné rozšířit se téměř kdekoliv na planetě, odehrály minimálně pětkrát.

Pandemie španělské chřipky poslala do hrobu v letech 1918 až 1920 přibližně 40 milionů lidí (podle některých zdrojů ale i dvakrát tolik).

Místa, kde se shromažďuje velký počet lidí, jsou pochopitelně riziková. Kostely nevyjímaje.
Místa, kde se shromažďuje velký počet lidí, jsou pochopitelně riziková. Kostely nevyjímaje. | Foto: Reuters

Její propuknutí se časově překrývalo se závěrem první světové války a i když ji válečný konflikt nejspíš přímo nevyvolal, její prudké rozšíření podle odborníků úzce souviselo s pohybem jednotek.

Vznikla smísením evropských a amerických kmenů chřipky. Rozšířila se z Francie a pak naplno propukla ve Španělsku. Odtud její název.

Není navíc vyloučeno, že jí k životu „pomohlo" používání chemických zbraní na bojištích první světové války. Tehdejší úroveň zdravotnické péče a výzkumu neumožnila pandemii včas zastavit.

Ptačí chřipka typu H5N1 byla poprvé zaznamenána ve Skotsku v roce 1951.

Člověku nebezpečný se ukázal virus H5N1 při lokální epidemii v Hongkongu v roce 1997, kdy zasáhl osmnáct lidí. Šest z nich zemřelo. Od 15. prosince 2003, kdy se virus objevil v Jižní Korei, má na svědomí smrt dalších desítek lidí.

Vědci se domnívají, že španělská chřipka a ptačí chřipka mají mnoho společného. Viry obou nemocí mohou výrazně destabilizovat imunitní systém. Právě náhlá a prudká reakce systému vede v některých případech ke smrti člověka.

Takto to vypadalo v Hongkongu v době invaze nemoci SARS:
Takto to vypadalo v Hongkongu v době invaze nemoci SARS: | Foto: Reuters

I španělská a prasečí chřipka k sobě mají blízko. "H1N1 trvale cirkuluje u prasat v USA. Je to v zásadě ten samý kmen jako při pandemii španělské chřipky, ale odlišný typ," říká Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku

V Asii propukly v padesátých a šedesátých let dvě chřipkové vlny, které dohromady zabily přes tři miliony lidí.

Takzvaná asijská chřipka se rozšířila z Číny přes Hongkong a dál do světa v roce 1957. O jedenáct let později propukla tzv. hongkongská chřipka přímo v britské kolonii a znovu se rozšířila, protože Hongkong je velkou leteckou dopravní křižovatkou.

A do třetice Hongkong. V roce 2002 tam propukla epidemie viru, způsobujícího plicní onemocnění SARS (syndrom akutního respiračního selhání). Virus se rozšířil z jihovýchodní Číny přes Hongkong celkem do sedmatřiceti států a zabil přes sedm stovek lidí.

 

Právě se děje

Další zprávy