Atény - Téměř 300 tisíc hektarů půdy a čtyřiašedesát lidských životů mají v Řecku na svědomí katastrofální srpnové požáry.
Hněv mnoha lidí se obrací na politické strany. Za to, že nedokázaly přijmout preventivní opatření na ochranu před požáry. A hlavně na vládu za to, že nedokázala včas zasáhnout a oheň uhasit.
Shodou okolností čekají Řecko už 16. září - tedy ob týden - volby.
Není vůbec jasné, zda vládnoucí pravicová Nová demokracie znovu zvítězí nad opozičním levicovým Panhelénským socialistickým hnutím (PASOK), tak jako při posledních volbách v roce 2003.
Pětina nerozhodnutých
Podle posledních průzkumů ještě zhruba dvacet procent voličů není rozhodnuto, komu dá hlas. Mnozí v atmosféře frustrace a vzteku, která po požárech zavládla, zřejmě volit vůbec nepůjdou.
Z toho všeho těží krajní populistická pravice. Strana s názvem Lidové pravoslavné shromáždění ( Laikos Orthodoxos Synagermos - LAOS) zřejmě poprvé překoná tříprocentní hranici pro vstup do parlamentu a její zástupci zasednou v poslaneckých lavicích.
Získává hlasy těch, kteří po požárech odmítají volit zavedené a velké strany.
"Požáry zvýšily popularitu malých stran. Odráží se v tom neschopnost státu zabránit živelným pohromám, účinně jim čelit a pak se vyrovnat s následky," tvrdí aténský politolog Dimitris Sotiropulos.
Obránci pravoslaví
V Řecku byla krajní pravice dlouho na okraji zájmu hlavně kvůli tomu, že v letech 1967 až 1973 zemi ovládala vojenská diktatura. Teď se situace změní.
Lidové pravoslavné shromáždění založil v roce 2000 bývalý člen Nové demokracie Georgis Karatzaferis.
Strana se prezentuje ekonomickým populismem, odporem ke globalizaci či římskokatolické církvi, rasismem, antisemitismem. V programu má obranu pravoslavného křesťanství v Řecku.
V roce 2004 získala jedno křeslo ve volbách do Evropského parlamentu.
