Požádalo Česko o společnou akci vůči Rusku? EU dostala na výběr, nebylo dost času

Český ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) je terčem kritiky za to, že na pondělní schůzce šéfů diplomacií nepožádal Evropskou unii o masivní koordinované vyhoštění ruských představitelů z členských zemí. Hamáček to ale odmítá s tím, že o solidaritu požádal. Dal ale evropským zemím na výběr.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

Brusel (od naší zpravodajky) - Konkrétní formulaci žádosti měli podle Hamáčka připravit čeští diplomaté. Ti upozorňují na dvě věci: pro robustnější akci ze strany Evropské unie nebylo dost času a ze strany české vlády ani nezazněla taková poptávka.

Hamáček dal při své žádosti o solidaritu ostatním ministrům zahraničí vybrat. Konkrétně řekl: "Dovolte mi využít této příležitosti a požádat vás o solidaritu, ať už formou prohlášení EU či národních prohlášení, nebo formou možného vyhoštění ruských zpravodajců z evropské půdy."

Nepožádal o koordinované vyhoštění ruských zástupců z EU, jako to formulovala například britská premiérka Theresa Mayová v roce 2018 po útoku na dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala. Tehdy evropské země vyhostily celkem okolo 120 ruských diplomatů a zaměstnanců ruských ambasád, což byl dosud rekordní počet při podobné akci. Tři Rusy solidárně vykázalo také Česko.

V pondělí ale v Bruselu převládalo přesvědčení, že Češi nyní nežádají o nic srovnatelného jako Britové po událostech v anglickém Salisbury. "Nic takového nepadlo," řekl serveru Aktuálně.cz nejmenovaný poradce jednoho z přítomných ministrů EU na schůzce. I šéf unijní diplomacie Josep Borrell to takto shrnul na tiskové konferenci. "Nezazněla žádost o plošné vyhošťování diplomatů (ruských, pozn. red.) ze všech členských států," sdělil Borrell.

Jan Hamáček se na Twitteru poté bránil, že o dostatečnou solidaritu požádal. Na základě četných dotazů na sociální síti, proč se země nevydala britskou cestou, šéf ČSSD uvedl, že konkrétní formulaci žádosti mu do podkladů napsal náměstek pro bezpečnostní otázky na ministerstvu zahraničních věcí, bývalý velvyslanec v Bruselu Martin Povejšil. Ten to pro Aktuálně.cz potvrdil, více ale odmítl veřejně komentovat.

Nebylo dost času

Podle informací redakce vedení ministerstva ještě během víkendu rozeslalo instrukci českým velvyslancům v zemích EU a NATO, aby sondovali možnosti solidarity s výhledem na vyhošťování ruských diplomatů. "Nemůžeme ale chtít po ostatních, aby nám v řádu hodin veřejně slíbili vykazování Rusů z jejich území. V případě států o velikosti Kypru to znamená, že by musely recipročně počítat se zavřeních svých ambasád v Moskvě kvůli nám," sdělil nejmenovaný diplomatický zdroj.

"Je to proces, který si musíme teprve odpracovat. Jsme na jeho začátku," dodává další diplomat s tím, že "i Británie, velmoc a člen Rady bezpečnosti OSN, nejprve bilaterálně vyjednávala vyhoštění ruských zástupců a teprve po dvou týdnech, když si byla jista úspěchem, požádala EU o kolektivní akci". K útoku na Skripala došlo 4. března 2018. Summit EU, kde se členské státy za Británii jednotně postavily a poté vyhostily desítky Rusů, proběhl 22. března.

Možnost, že by Česko rovnou požádalo EU o nějakou formu razantnější, kolektivní akce, byla podle informací redakce také na stole. Musel by ji ale zaštítit premiér Andrej Babiš (ANO), který by žádost formálně dojednal na evropském summitu s ostatními lídry EU. S tím se ale nedalo počítat.

Předseda vlády nepožádal o mimořádný summit EU kvůli Vrběticím, na rozdíl od Britů před třemi lety. Následně na poslední chvíli zrušil schůzku s Hamáčkem, která se měla odehrát v pondělí ráno těsně před debatou ministrů zahraničí EU. Tam měli oba politici zkoordinovat českou pozici a definitivně si říct, co budou chtít. Také proto měl Hamáček nechat žádost o solidaritu unijních zemí otevřenější.

V pondělí večer pak předseda vlády výbuch vojenského skladu ve Vrběticích okomentoval tak, že nešlo o čin státního terorismu proti Česku, ale o ruský útok na bulharské zboží.

Zaznamenala to i evropská média. Například v Bruselu hojně čtený server EUobserver přinesl v úterý ráno text s titulkem, že český premiér zlehčil ruský bombový útok.

Proruské, nebo protiruské Česko?

Podle znalců unijního prostředí je nesrozumitelnost toho, co vlastně Česko chce, jedním z problémů ve vztahu k EU. "Mnozí kolegové se mě ptají, jestli je Česko proruské, protiruské, nebo jaké vlastně. Já jim vždycky říkám, že jednoduše nevím," říká analytik, bývalý dlouholetý zpravodaj v Bruselu zaměřující se na zahraniční politiku EU a nyní šéf evropské sekce Rádia Svobodná Evropa Rikard Jozwiak. "Každý ví o vašem prezidentovi a o nejednoznačné povaze Babišovy vlády (ve vztahu k EU, pozn. red.)," dodává.

Podle nejmenovaného zástupce jedné velké země vyjádřil dobře naladění v Bruselu vůči Česku německý ministr zahraničí Heiko Maas. Řekl, že Německo stojí jasně za českým spojencem. "Naše forma solidarity bude ale záležet také na tom, jak bude celý případ v ČR dále zpracován," dodal Maas.

Video: Ruská propaganda přitvrzuje, říká Pazderka

Propaganda dostává lidi do módu, že je pro ně pochopitelná obrana vlastní země. Nostalgie po sovětském impériu je silná i u mladé generace, míní. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy