Požádalo Česko o společnou akci vůči Rusku? EU dostala na výběr, nebylo dost času

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
20. 4. 2021 14:44
Český ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) je terčem kritiky za to, že na pondělní schůzce šéfů diplomacií nepožádal Evropskou unii o masivní koordinované vyhoštění ruských představitelů z členských zemí. Hamáček to ale odmítá s tím, že o solidaritu požádal. Dal ale evropským zemím na výběr.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

Brusel (od naší zpravodajky) - Konkrétní formulaci žádosti měli podle Hamáčka připravit čeští diplomaté. Ti upozorňují na dvě věci: pro robustnější akci ze strany Evropské unie nebylo dost času a ze strany české vlády ani nezazněla taková poptávka.

Hamáček dal při své žádosti o solidaritu ostatním ministrům zahraničí vybrat. Konkrétně řekl: "Dovolte mi využít této příležitosti a požádat vás o solidaritu, ať už formou prohlášení EU či národních prohlášení, nebo formou možného vyhoštění ruských zpravodajců z evropské půdy."

Nepožádal o koordinované vyhoštění ruských zástupců z EU, jako to formulovala například britská premiérka Theresa Mayová v roce 2018 po útoku na dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala. Tehdy evropské země vyhostily celkem okolo 120 ruských diplomatů a zaměstnanců ruských ambasád, což byl dosud rekordní počet při podobné akci. Tři Rusy solidárně vykázalo také Česko.

V pondělí ale v Bruselu převládalo přesvědčení, že Češi nyní nežádají o nic srovnatelného jako Britové po událostech v anglickém Salisbury. "Nic takového nepadlo," řekl serveru Aktuálně.cz nejmenovaný poradce jednoho z přítomných ministrů EU na schůzce. I šéf unijní diplomacie Josep Borrell to takto shrnul na tiskové konferenci. "Nezazněla žádost o plošné vyhošťování diplomatů (ruských, pozn. red.) ze všech členských států," sdělil Borrell.

Jan Hamáček se na Twitteru poté bránil, že o dostatečnou solidaritu požádal. Na základě četných dotazů na sociální síti, proč se země nevydala britskou cestou, šéf ČSSD uvedl, že konkrétní formulaci žádosti mu do podkladů napsal náměstek pro bezpečnostní otázky na ministerstvu zahraničních věcí, bývalý velvyslanec v Bruselu Martin Povejšil. Ten to pro Aktuálně.cz potvrdil, více ale odmítl veřejně komentovat.

Nebylo dost času

Podle informací redakce vedení ministerstva ještě během víkendu rozeslalo instrukci českým velvyslancům v zemích EU a NATO, aby sondovali možnosti solidarity s výhledem na vyhošťování ruských diplomatů. "Nemůžeme ale chtít po ostatních, aby nám v řádu hodin veřejně slíbili vykazování Rusů z jejich území. V případě států o velikosti Kypru to znamená, že by musely recipročně počítat se zavřeních svých ambasád v Moskvě kvůli nám," sdělil nejmenovaný diplomatický zdroj.

"Je to proces, který si musíme teprve odpracovat. Jsme na jeho začátku," dodává další diplomat s tím, že "i Británie, velmoc a člen Rady bezpečnosti OSN, nejprve bilaterálně vyjednávala vyhoštění ruských zástupců a teprve po dvou týdnech, když si byla jista úspěchem, požádala EU o kolektivní akci". K útoku na Skripala došlo 4. března 2018. Summit EU, kde se členské státy za Británii jednotně postavily a poté vyhostily desítky Rusů, proběhl 22. března.

Možnost, že by Česko rovnou požádalo EU o nějakou formu razantnější, kolektivní akce, byla podle informací redakce také na stole. Musel by ji ale zaštítit premiér Andrej Babiš (ANO), který by žádost formálně dojednal na evropském summitu s ostatními lídry EU. S tím se ale nedalo počítat.

Předseda vlády nepožádal o mimořádný summit EU kvůli Vrběticím, na rozdíl od Britů před třemi lety. Následně na poslední chvíli zrušil schůzku s Hamáčkem, která se měla odehrát v pondělí ráno těsně před debatou ministrů zahraničí EU. Tam měli oba politici zkoordinovat českou pozici a definitivně si říct, co budou chtít. Také proto měl Hamáček nechat žádost o solidaritu unijních zemí otevřenější.

V pondělí večer pak předseda vlády výbuch vojenského skladu ve Vrběticích okomentoval tak, že nešlo o čin státního terorismu proti Česku, ale o ruský útok na bulharské zboží.

Zaznamenala to i evropská média. Například v Bruselu hojně čtený server EUobserver přinesl v úterý ráno text s titulkem, že český premiér zlehčil ruský bombový útok.

Proruské, nebo protiruské Česko?

Podle znalců unijního prostředí je nesrozumitelnost toho, co vlastně Česko chce, jedním z problémů ve vztahu k EU. "Mnozí kolegové se mě ptají, jestli je Česko proruské, protiruské, nebo jaké vlastně. Já jim vždycky říkám, že jednoduše nevím," říká analytik, bývalý dlouholetý zpravodaj v Bruselu zaměřující se na zahraniční politiku EU a nyní šéf evropské sekce Rádia Svobodná Evropa Rikard Jozwiak. "Každý ví o vašem prezidentovi a o nejednoznačné povaze Babišovy vlády (ve vztahu k EU, pozn. red.)," dodává.

Podle nejmenovaného zástupce jedné velké země vyjádřil dobře naladění v Bruselu vůči Česku německý ministr zahraničí Heiko Maas. Řekl, že Německo stojí jasně za českým spojencem. "Naše forma solidarity bude ale záležet také na tom, jak bude celý případ v ČR dále zpracován," dodal Maas.

Video: Ruská propaganda přitvrzuje, říká Pazderka

Propaganda dostává lidi do módu, že je pro ně pochopitelná obrana vlastní země. Nostalgie po sovětském impériu je silná i u mladé generace, míní. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy