Poučení z krize. Němci chtějí spoutat hedgeové fondy

Radim Klekner Radim Klekner
7. 3. 2012 15:00
Ministr hospodářství Rösler prosazuje více transparentnosti na trzích cenných papírů
Spolková vláda chce omezit moc hedgeových fondů.
Spolková vláda chce omezit moc hedgeových fondů. | Foto: Reuters

Berlín - Hedgeové fondy jsou představitelům Evropské unie již delší čas trnem v oku.

Klade se jim za vinu přinejmenším část odpovědnosti za astronomické zadlužení Řecka a dalších zemí. Spekulativními nákupy dluhopisů přispěly k neúměrnému nárůstu úroků, které z nich jednotlivé vlády platí.

Ty se v případě řeckých obligací s dvouletou splatností vyšplhaly z přibližně dvou a půl procenta v roce 2008 na zářijových závratných 26 procent. Atény si tak v uplynulých dvou letech musely půjčovat čím dál dráž a bez finanční pomoci z Evropské unie by vůbec nebyly schopny splácet své dluhy.

Na hedgeové fondy a investiční banky, ale také na ratingové agentury, které jim často jdou na ruku, se proto nyní chce zaměřit německý ministr hospodářství Philipp Rösler. Liberál ze Svobodné demokratické strany (FDP) má v úmyslu předložit zákony, na jejichž základě by bylo možné přísněji kontrolovat tzv. stínové bankovnictví.

Rösler hodlá pomocí regulačních opatření utlumit obrovský objem obchodů, které investiční fondy uskutečňují a které nelze pro závratnou rychlost, s níž jsou prováděny, kontrolovat.

"Stínové bankovnictví je schopno ohrozit finanční systém stejně dobře jako běžné banky," cituje ministra hospodářství deník Süddeutsche Zeitung.

"Podobně jako bankovní sektor by proto měly investiční fondy splňovat přísné nároky na přiměřenost vlastního kapitálu a omezit své zadlužení," zdůrazňuje Rösler

Požaduje rovněž, aby byly přísně kontrolovány vazby mezi velkými soukromými investory z USA a bankami.

Konec anonymity

Bojovat proti ničím neomezené moci investičních fondů se již loni na své schůzce rozhodla skupina G20 sdružující průmyslově nejrozvinutější země a některé prudce se rozvíjející státy tzv. třetího světa. Nové předpisy připravuje i Evropská unie a americký regulátor burz SEC.

Investiční fondy vydělávají miliardy.
Investiční fondy vydělávají miliardy. | Foto: Aktuálně.cz

Jedním z opatření navrhovaných Röslerem je automatické přerušení obchodování na evropských burzách cenných papírů v případě prudké změny kurzu eura a dalších významných měn, jak je tomu již dnes zvykem v Německu. Obchodníci s obligacemi a akciemi by navíc měli povinnost odhalit svou identitu a nevystupovat anonymně.

Mnohem intenzivněji než doposud by podle Röslera měly být kontrolovány obchody na kapitálových trzích řízené počítači.

Šéf resortu hospodářství si chce posvítit také na ratingové agentury, jejichž moc nasměrovat nejvíce zadlužené země k řízenému bankrotu je podle jeho názoru příliš velká. Externí rating cenných papírů, který si emitoři obligací objednávají, by proto měl být povinný pouze ve výjimečných případech. Financovat by jej napříště měli sami investoři a ne ti, kdo cenné papíry prodávají.

Rösler se vyslovil i pro to, aby vlastní hodnocení bonity nebylo v budoucnosti necháváno pouze na ratingových agenturách, nýbrž by se na něm měly ve zvýšené míře podílet banky a to na základě metod, které již dnes používá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Hedgeové fondy zažily sice loni podle časopisu Forbes vůbec nejslabší rok v historii, ale i tak si čtyři desítky těch nejúspěšnějších přišly na 13,2 miliardy dolarů.

Nejúspěšnější z šéfů těchto fondů, Raymond Dalio z Bridgewater Associates, vydělal loni 2,8 miliardy dolarů, James Simons z Renaissance Technologies 2,1 miliardy USD.

Naopak John Paulson ze společnosti Paulson and Co., který pohádkově zbohatl na finanční krizi z roku 2008, se loni mezi čtyřicítku nejúspěšnějších investorů vůbec nevešel. Jeho fondy naopak zaznamenaly ztrátu ve výši deseti miliard dolarů.

Z Evropanů byl v loňském roce nejúspěšnější Brit Alan Howard z Brevan Howard Asset Managements, který se 400 miliony dolarů umístil na žebříčku Forbesu na osmém místě.

 

Právě se děje

Další zprávy