Byl únor 1962 a Labe v Hamburku se vylilo z břehů. Obyvatele města překvapilo protržení několika hrází, když zrovna spali. Nepřežilo 315 lidí. Záchranné akce tehdy koordinoval sociálnědemokratický městský radní a zároveň poslanec německého parlamentu Helmut Schmidt. Tváří v tvář obrovským škodám a hrozbě nárůstu počtu obětí zareagoval bez váhání: výrazně překročil své pravomoci a povolal na pomoc německou armádu. Pouhých 17 let po konci druhé světové války to byl velmi odvážný krok, kterým navíc porušil spolkovou ústavu. Ta nasazení vojáků na domácí půdě i v podobných případech zakazovala.
Schmidt se tím proslavil po celé zemi. O několik let později se na základě této zkušenosti změnila ústava a on sám se stal ministrem obrany. A v roce 1974 také kancléřem Západního Německa.
Letos na podzim v kancléřském křesle po dlouhých šestnácti letech skončí Angela Merkelová z CDU. O tom, kdo ji nahradí, budou voliči rozhodovat na konci září. Největší podporu mají podle průzkumů z poslední doby právě kancléřčini konzervativci - a s ní i jejich volební lídr, premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet.
I on musí dva měsíce před volbami řešit přírodní katastrofu s tragickými důsledky. Zareagovat na záplavy jako skutečný lídr, který by se měl stát nástupcem oblíbené Merkelové, se ale Laschetovi zatím příliš nedaří, hodnotí německá média. "V roce 2002 pomohly záběry v gumových holínkách při záplavách na Labi Gerhardu Schröderovi vyhrát volby. I Armin Laschet měl holínky, v paměti lidí ale zůstane jiný obrázek: Laschet, který se při projevu spolkového prezidenta chechtá v pozadí," srovnává týdeník Spiegel vystupování současného kandidáta s někdejším sociálnědemokratickým lídrem Německa.
Laschetův přešlap novináři dávají do kontrastu i s vystupováním samotné Merkelové. Ta se objevila na snímcích ze zasažených oblastí, kde drží za ruku zdrcenou premiérku nejponičenější spolkové země Porýní-Falc. Ta je přitom členkou konkurenční sociální demokracie. Komentátor konzervativního serveru Focus označil veřejné vystupování potenciálního nového kancléře za "odporné". Záběry vyvolaly obrovskou nevoli i proto, že Laschet byl v minulosti svými kolegy a podporovateli prezentován jako lidský, upřímný a empatický politik.
Nepovedený výstup se projevil už i ve volebních průzkumech. V týdnu po záplavách Laschetova strana přišla o dva procentní body i přesto, že politik postiženým regionům slíbil stovky milionů eur okamžité pomoci. Stalo se tak poté, co CDU několik týdnů naopak posilovala, v průzkumu agentury Forsa dokonce poprvé od března přesáhla 30procentní hranici.
Největší tragédie podobného druhu v zemi za několik desetiletí také ještě zdůraznila jedno z hlavních témat předvolební kampaně - klimatickou krizi. Právě ta podle vědců extrémní deště a jejich důsledky, včetně masivních sesuvů půdy, zapříčinila.
A v těchto otázkách voliči podle průzkumů více důvěřují Laschetově soupeřce, šéfce německých Zelených Annaleně Baerbockové. V přímém souboji lídrů, který v podobě průzkumu zorganizovala agentura Civey pro týdeník Spiegel, by nyní Baerbockovou i Lacheta volilo stejně lidí, konkrétně 21 procent. Ještě před povodněmi přitom měl konzervativní zemský premiér pětiprocentní náskok.
Kandidátka Zelených se velkých mediálních vystoupení v souvislosti se záplavami zdržela, ačkoliv do postižených oblastí jela podobně jako řada dalších vrcholných politiků, včetně třetího kandidáta na kancléřský post, sociálnědemokratického lídra a spolkového ministra financí Olafa Scholze. Podle některých komentátorů je to proto, že se její tým stále nevypořádal s obviněními z plagiátorství, které dominovaly předvolebnímu zpravodajství v týdnech před potopou a jež tehdy pomohly Laschetově CDU zpět do vedení.
Konzervativní politik se jako premiér druhé nejhůře postižené oblasti pozornosti médií nevyhne. Nyní Laschet čelí mimo jiné otázkám, jak je možné, že se dopady řádění vodního živlu nepodařilo alespoň zmírnit, například včasnou evakuací obyvatel dotčených obcí.
