Managua – Starý a podle zpráv zřejmě i nemocný muž. Bývalý revolucionář, přítel a spojenec Fidela Castra či již zesnulého prezidenta Venezuely Huga Cháveze je i tak na vrcholu.
Nikaragujský prezident Daniel Ortega je jedním z posledních matadorů latinskoamerického socialismu, který úspěšně upevňuje svoji moc.
Nedělní parlamentní a prezidentské volby v této malé a zároveň jedné z nejchudších zemí kontinentu nabízejí zajímavé svědectví.
Stoupá tu hvězda někdejšího gerilového vůdce. V době, kdy se takřka Latinská Amerika odklání od levicových vlád a socialistický režim ve Venezuele se potýká s masovými protesty.
Vlastní diktatura
Daniel Ortega bojoval koncem 70. let za svržení diktatury jedné z posledních vládnoucích dynastií v Latinské Americe. Nyní si podle kritiků buduje svou vlastní diktaturu.
Proč? Mimo jiné proto, že o post viceprezidentky se uchází manželka Rosario Murillová, s níž 71letý muž vychoval sedm dětí. A v případě jeho smrti by otěže vlády zůstaly v rodině.
Jak píše agentura Reuters, jde překvapivě těžko poznat, že v zemi vrcholí volební kampaň. Hlavní město Manauga je sice plné růžových billboardů s podobiznou prezidenta či jeho ženy, ale na tom není nic výjimečného. Reklama na Ortegu a jeho Sandinovskou frontu národního osvobození (FSLN), která v zemi vládne, je všudypřítomná permanentně.
Vše pro vítězství
Cesta na vrchol politické moci ale nebyla pro Ortegu nic jednoduchého. Všechny demokratické volby, které se v zemi konaly od roku 1990, prohrál. Teprve v roce 2006 byl poprvé zvolen a od té doby nenechává nic náhodě. Změnou volebního systému a později i ústavního zákona si zajistil jak vítězství, tak možnost neomezeného znovuzvolení.
V podobném duchu pokračuje i nyní. V létě nechal z pozice předsedy opoziční liberální strany sesadit svého hlavního soka. Soudy i volební komise jsou v rukou sandinovců a opozice má svázané ruce. Zahraničním pozorovatelům byl dohled nad volbami zakázán.
Poslední průzkumy přitom ukazují, že Ortega je v zemi tak oblíbený, že by se k podobným krokům nemusel uchylovat. Jeho šance na výhru nejsou prakticky nikým ohroženy.
Pro pravicového protikandidáta Maximina Rodrigueze bude hlasovat jen 8,1 procenta voličů. Ortega si za dobu své bezmála desetileté vlády získal velkou podporu obyvatelstva. Jeho vláda je podporovaná Venezuelou skrze levnou ropu, a tak si může dovolit financovat sociální programy.
Přesto ale pro jistotu moc upevňuje všemi možnými prostředky. Zvýšil například pravomoci armádě a jejím členům zajistil místa ve vládě. Už dva roky sám vede místní policii, a zodpovídají se mu dokonce i komunální samosprávy.
Kandidatura jeho ženy na post viceprezidentky proto vyvolává obavy jeho kritiků. Na rozdíl od spojenců si Daniel Ortega buduje ideální podmínky pro to, aby ho jeho režim přežil. Režim, jenž se podobá diktatuře dynastie Somozů, vládnoucí zemi v letech 1936 až 1979.
"Somozův nejlepší student je Ortega," cituje Reuters Ortegova bývalého poradce Oscara Reneho Vargase. "Ortega je chytrý člověk, dá parlamentní křesla různým stranám, takže to nebude vypadat jako diktatura – stejně jako to udělal Somoza."
