Pomalý, ale neúprosný proces. Tání ledovců v Antarktidě ohrozí světová velkoměsta

ČTK ČTK
25. 10. 2020 15:22
Tání ledovců v Antarktidě může ohrozit města, jako jsou New York, Tokio či Londýn. Simulace vědců z německé Postupimi potvrzují, že pokračuje velmi pomalý, ale neúprosný proces: v případě růstu teplot o čtyři stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou se úroveň moře zvedne o šest a půl metru, píše italský deník La Repubblica.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Představte si New York, Tokio, Londýn a Hamburg zaplavené mořem do výšky šesti metrů. Podle simulací, které realizovaly postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Columbijská univerzita, budou tato města a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

"To, co dnes ztrácíme v Antarktidě, je ztraceno navždy," uvádějí vědci z postupimského institutu. Jejich studie ukazuje účinky růstu teplot na ledovce v Antarktidě. "Antarktida obsahuje více než polovinu sladké vody na světě, která je zmrazená ve velké ledové čepici silné až pět kilometrů," říká hlavní autorka studie Ricarda Winkelmannová z Postupimské univerzity. A protože se voda v oceánu a vzduch nad ním oteplují kvůli emisím skleníkových plynů, ztrácí bílá pokrývka jižního pólu na objemu a stává se nestabilní.

Z důvodu rozlehlosti Antarktidy je její potenciál vyvolat zvýšení hladiny moří obrovský: již při oteplení o dva stupně způsobí tání ledovců a odtok vody do oceánu zvýšení hladiny o 2,5 metru. Oteplení o čtyři stupně vyvolá zvýšení hladiny o šest a půl metru a oteplením o šest stupňů se hladina zvedne o téměř 12 metrů.

Změny jsou nezvratné

"Naše simulace ukazují, že jakmile se ledy rozpustí, už se nikdy nevrátí do původního stavu, i kdyby teploty znovu poklesly," zdůrazňuje Winkelmannová. Jinak by tomu mohlo být jen v tom případě, kdyby se teploty vrátily ke své předindustriální úrovni. Tento scénář je však podle vědkyně vysoce nepravděpodobný. Naopak podle pravděpodobnějšího scénáře by byla ohrožena mnohá města, jako jsou Londýn, Bombaj, New York či Šanghaj.

Dlouhodobé změny nejsou rychlé, ale jsou nezvratné, upozorňují vědci. Stav, z něhož není návratu, je podle modelu zvýšení teploty o deset stupňů. To je kritický práh, který by odpovídal vymizení ledu v Antarktidě. Následný vzestup úrovně moří by měl katastrofální dopady na města situovaná blíže pobřeží.

"Antarktická polární čepice je v zásadě naším posledním dědictvím z předchozího období historie Země. Existuje asi 24 milionů let. Naše simulace ukazují, že jakmile se rozpustí, nikdy se nevrátí do původního stavu, i kdyby teploty znovu poklesly. Teploty by se totiž musely vrátit k předindustriální úrovni, aby se znovu plně obnovila. Tento scénář je vysoce nepravděpodobný. Jinak řečeno, to, co dnes ztrácíme v Antarktidě, je ztraceno navždy," uvádí další z autorů studie Anders Levermann.

Důvodem, proč je tato tendence nezvratná, jsou mechanismy projevující se v chování ledových příkrovů v podmínkách oteplování. "V západní Antarktidě je například hlavním faktorem ztráty ledu teplá voda oceánu, která způsobuje větší tání pod ledovými platformami v moři, což zase může destabilizovat příkrov ledu na zemi. To vyvolává sklouzávání ledovců o rozměrech Floridy do moře. Jakmile teploty překročí práh šesti stupňů Celsia nad předindustriální úrovní, obrovské hory ledu se v oceánu, kde je voda teplejší, pomalu zmenší, až se nakonec rozpustí, jak to můžeme pozorovat v Grónsku," uvádí spoluautor studie Torsten Albrecht.

Video: Islanďané se loučili s ledovcem, který zanikl kvůli klimatu.

Islanďané se loučili s ledovcem, který zanikl kvůli klimatu | Video: Associated Press
 

Právě se děje

před 14 minutami

Prezident Zeman se příští týden setká s polským protějškem Dudou

Prezident Miloš Zeman se příští týden na Pražském hradě setká s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Budou jednat o tématech Evropské unie či o visegrádské spolupráci. Na webu Pražského hradu to dnes uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák řekl, že se setkání uskuteční na žádost Polska. "Polská strana chce konzultovat aktuální věci kolem Evropské unie a polského předsednictví Visegrádu," uvedl. Konkrétní témata se podle něj teprve dojednávají, předpokládá ale projednávání právě evropské a visegrádské agendy, mohla by být i příležitost probrat bilaterální témata.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Za zbití a upálení bezdomovce uložil soud útočníkovi 13 let vězení

Za zbití a následné upálení bezdomovce v pražském Trojmezí potrestal soud Jiřího Málka 13 lety vězení. Uznal ho vinným z vraždy, z pokusu o těžké ublížení na zdraví a také z výtržnictví. Vyšetřovatelé činu uváděli, že muž vraždil, protože nesnáší sociálně vyloučené skupiny lidí. To se však nepodařilo prokázat a Málek to výslovně popřel. Uvedl také, že na útok si nepamatuje. Verdikt není pravomocný.

Třiapadesátiletý bezdomovec uhořel loni 6. července v přístřešku, který stál v lesnatém porostu mezi ulicemi Sady zahradnické mládeže a Doupovská. Příčinou úmrtí byla podle pitvy kombinace otravy oxidem uhelnatým a otravy alkoholem.

Málek připustil, že na místě činu byl, protože přišel na Trojmezí popíjet se svým známým z ubytovny. Podle rozsudku pak v opilosti napadl tamního bezdomovce, kterého předtím neznal, a to po sporu o víno. Zaútočil na něj údery pěstí do obličeje a kopy. Ležícímu, silně opilému muži také údajně skočil snožmo na hlavu. Poté odešel, za několik desítek minut se ale vrátil a zapalovačem na místě založil požár, který se rychle rozšířil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy