Deloitte po tlaku vědců stahuje studii, která zlehčovala dopady oteplování na Česko

Jan Nevyhoštěný Helena Truchlá Jan Nevyhoštěný, Helena Truchlá
1. 10. 2020 12:21
Česká pobočka mezinárodní poradenské společnosti Deloitte musela po dvou týdnech od zveřejnění stáhnout svou studii o dopadech klimatických změn na českou ekonomiku. Analytický tým v ní vypočítal, že změny budou pro Česko pozitivní. Dle zjištění Aktuálně.cz však zpráva vyvolala velké pohoršení nejen mezi ekology, ale i ve vedení centrály nadnárodní společnosti. Nyní ji tak firma s omluvou stahuje.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

"Změna klimatu má dalekosáhlé nepříznivé dopady na přírodní systémy i lidskou společnost. V ekonomické rovině se změna klimatu týká primárně zemědělské produkce. Nicméně vliv je a bude patrný v celé řadě dalších odvětví, například v dopravě, energetice, turistickém ruchu nebo stavebnictví," uvedl v den publikace hlavní spoluautor studie a ekonom Deloitte David Marek.

Podle zprávy nazvané "Ekonomie změny klimatu" v nejmírnějším scénáři vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře bude HDP na osobu v Česku na konci 21. století o 0,3 procenta vyšší než při dnešních klimatických podmínkách.

V případě "nejteplejšího" scénáře by HDP v ČR na osobu v roce 2096 byl proti současným podmínkám vyšší o 1,1 procenta. Na první pohled se to může zdát málo, kumulovaný dopad od roku 2020 do konce století by ovšem činil 8,6 procenta v nejmírnějším scénáři a až 25 procent ve scénáři nejrychlejšího oteplování, uvádí studie, podle které  by pouze zemědělství v "nejteplejším" scénáři v Česku muselo čelit negativním dopadům.

O zprávě informovala v polovině září agentura ČTK a posléze ji převzala další média včetně Aktuálně.cz a také britská centrála Deloitte.

Zpráva však okamžitě po vydání vyvolala velké znepokojení mezi tuzemskými ekology a experty na klimatickou změnu. Mimo jiné se proti ní ohradili i vědci z Univerzity Karlovy. "Prezentované závěry nejsou adekvátně podložené, trpí omezeními použitého přístupu a neměly by být používány k zobecnění, o které se studie pokouší," uvedli vědci v rozsáhlém vyjádření

Podle informací Aktuálně.cz ohlasy začali ihned řešit i v centrále společnosti Deloitte. Firma si totiž velmi zakládá na své společenské odpovědnosti a jakékoliv spojování se zlehčováním, či dokonce popíráním negativních vlivů klimatické změny by mohlo být pro její klienty velmi nepříjemné.

Centrála Deloitte v polovině září na dotazy Aktuálně.cz nereagovala, nyní však komunikaci převzala česká pobočka. "Nešťastně pojaté znění textu nereprezentuje globální postoj společnosti Deloitte na dopady změny klimatu, a proto byla zpráva stažena a již není veřejně dostupná," potvrdil Aktuálně.cz ředitel komunikace Deloitte CZ Michal Malysa.

"Deloitte věří, že je nezbytné, aby všichni - od vlád přes podniky až po nevládní organizace a jednotlivce - chránili naši planetu. Věříme, že k dosažení cílů Pařížské dohody je zapotřebí neodkladně a okamžitě jednat. Věříme, že firmy, včetně Deloitte, mohou a musí hrát klíčovou roli tak, že se zaměří na vlastní procesy, inovují nová řešení starých způsobů podnikání a přesvědčí a pomohou ostatním, aby jednali," uvádí dále firma ve svém vyjádření ke stažení kontroverzní studie.

Zpráva o klimatické změně vycházela z metodiky Mezinárodního měnového fondu. Sice neobsahovala faktické chyby, metodologie MMF ovšem podle kritiků není natolik komplexní, aby zachytila řady dalších vlivů souvisejících se změnami klimatu.

"Vidět takto povrchní odhady z pera Deloitte je skutečně zarážející, protože Deloitte je běžně považován za lídra v oblasti poradenských služeb. Na první pohled je z ní patrný nedostatek analytického procesu postrádající jakékoliv podložení důkazy. Představuje tak zásadní ohrožení reputace Deloitte International," komentoval studii profesor Gail Whiteman z University of Exeter Business School a zakladatel ekologické organizace Arctic Basecamp.

Závěry zpochybnil i vedoucí klimatického týmu výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Tomáš Jungwirth. "Ekonomické modely počítající jakousi ideální teplotu pro produktivitu toho kterého státu jsou tváří v tvář klimatické krizi jako prognóza budoucnosti nepoužitelné. Představa, že svět, v němž je nedostatek pitné vody, chybí základní potraviny, sužuje jej extrémní počasí, kolabují celé státy a stamiliony lidí přišly o domovy, je světem, v němž se Česko stane ostrovem věčně příznivého podnebí, společenské stability a nerušené prosperity, je jednoduše absurdní," uvedl Jungwirth. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy