Varšava (od naší spolupracovnice) - Polským potravinám se navzdory nedávné aféře s posypovou solí v Česku nebývale daří. Český trh však dobývá nejen jídlo, ale i další zboží z Polska.
Česko zažívá doslova expanzi polských obchodů a dovoz neustále roste. Podle polských médií Poláci nepotřebují specializované obchody s tradičními specialitami na způsob ruských, japonských, gruzínských nebo arabských, které jsou populární na českém trhu.
V každém místním obchodě totiž najdou něco polského.
Expanzi polských výrobců a poskytovatelů služeb na českém trhu označují polská média za "ohromující". Přestože čeští spotřebitelé tvrdí, že se snaží po jarním potravinovém skandálu polskému zboží vyhnout, mnohdy ani netuší, jak moc jsou v zajetí polských produktů.
"Vždy se v obchodě snažím ujistit, že zboží nepochází z Polska," cituje internetový deník Wirtualna Polska jednu z obyvatelek Prahy. V kavárně prý přitom ukusuje z chlebíčku s polskou uzeninou, zapíjí ho čajem ochuceným polským cukrem a na stole má ubrousky od polského dodavatele.
Aby toho nebylo málo, i oblečení si kupuje v řetězci, který se "tváří jako západní", ale pochází z Polska, uvedl.
Chybí jen kisiel
V reportáži z Prahy portál wp.pl uvedl, že v Česku nejsou obchody či restaurace, které by polským rodákům servírovaly výhradně polskou stravu. "Proč také? Krajané pobývající v Česku nemusí jezdit do vlasti, ani žádat příbuzné o zasílání balíčků, aby si dopřáli nejen potraviny, ale i jiné zboží polského původu," vysvětluje.
Upozornil, že polské produkty tvoří přes 16 procent potravinového trhu v Česku. Chybí snad jen pověstný kisiel (ovocný rosol), galaretki (ochucená želatina) nebo čokoládová dražé, napsal.
Podle polských médií má odpor vůči polské expanzi spíš mentální než pragmatické pozadí. Přestože část českých spotřebitelů zdánlivě pohrdá "nechutnými, nezdravými a nekvalitními" produkty z Polska, poptávka po nich je čím dál větší.
Podle údajů Českého statistického úřadu dovoz polských potravin do Česka v posledních letech rychle roste a jeho hodnota se loni ve srovnání s rokem 2000 zvýšila více než čtyřnásobně, na rekordních bezmála 20 miliard korun.
Podíl Polska na celkovém dovozu do ČR se v této kategorii zboží zvýšil z necelých deseti procent v roce 2000 na loňských 16 procent. Polsko je po Německu druhým největším exportérem potravin do České republiky.
Překvapení Poláci
Sami Poláci se prý mnohdy diví, jak úspěšné jsou jejich obchody v Česku. Pevné postavení na českém trhu mají desítky polských firem, mezi nimiž jsou i velké obchodní řetězce.
Obchody s oblečením či obuví jako Reserved, Cropp, Home&You, House, Atlantic, CCC nebo Coccodrillo či síť podejen nábytkářských firem se nachází v lukrativních obchodních centrech, mimo jiné v samém středu Prahy.
Některé, jako je značka Reporter či firma Redan, která nabízela spodní prádlo Top Secret, odešly. Módní zboží ovšem nabízejí další firmy, jako je společnost LPP, která přišla se sítí prodejen bytových doplňků Home&You, jakousi alternativou podstatně dražší španělské značky Zara Home.
Jenom začátek
Podle polských expertů to je však "teprve začátek". V Polsku je prý spousta dalších firem, které si brousí zuby na jižní sousedy. Týká se to mimo jiné sféry služeb, jako jsou kavárny, či v Česku oblíbených pizzerií.
"Válka", kterou po solné aféře polským potravinám vyhlásila česká vláda i výrobci, se na vzájemném obchodu nepodepsala. Na česko-polském hospodářském fóru, které se konalo letos v říjnu ve Varšavě, obě strany konstatovaly, že vzájemné obchodní kontakty se letos zvyšují na krizi neobvykle rychlým tempem.
Podle expertů je to šance a výzva pro budoucnost. "Obchodní výměna vzkvétá. Jen v uplynulém roce se zvýšila o 16 procent. To je měřítko společného úspěchu," řekl polský prezident Bronislaw Komorowski. Upozornil, že jen za první půlrok letošního roku je úroveň obchodu větší než za celý předkrizový rok 2006.
V reakci na solnou aféru, kdy několik firem prodávalo výrobcům potravin technickou sůl označenou za jedlou, přitom Státní zemědělská a potravinářská inspekce na jaře zakázala prodej polských kvašených okurek a kysaného zelí, v nichž se vyskytla kyselina mravenčí.
Státní veterinární správa zase nepustila na český trh kuřecí maso z Polska a problémy byly i s nekvalitním kakaem.
