Strana Právo a spravedlnost, která v Polsku vládne v posledních osmi letech, získala 35,38 procenta hlasů, Občanská koalice 30,7 procenta. Na 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,61 procenta hlasů. Do parlamentu se dostala ještě ultrapravicová Konfederace s 7,16 procenta hlasů.
Hlasovat přišlo přes 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu v roce 1989.
PiS sice získala nejvíce poslaneckých křesel, na sestavení vlády to však stačit nebude ani s případnou podporou Konfederace. Vládnoucí koalice potřebuje ve 460 členném Sejmu obsadit alespoň 231 křesel.
Server Onet.pl po zveřejnění kompletních výsledků uvedl, že PiS dosáhl na 194 poslanců. Občanská koalice pak bude mít 157 poslanců, Třetí cesta 65 a Nová levice 26. Tyto tři opoziční strany, které vyjadřují vůli vytvořit novou vládní koalici, tak dohromady získaly 248 mandátů. Konfederaci, o níž se spekulovalo jako o možném povolebním spojenci PiS, bude v dolní komoře zastupovat 18 poslanců.
#Wybory2023 Znamy ostateczny podział mandatów w Sejmie >> https://t.co/YSH8Ep1hrw #wyboryonet2023 pic.twitter.com/gTUxHpIiM5
— Onet (@onetpl) October 17, 2023
Nedělní volby někteří analytici označovali za nejdůležitější od roku 1989, rozhodovaly podle nich o dalším osudu demokracie v Polsku nebo o vztahu země s Evropskou unií. PiS za osm let u moci ovládla státní firmy a klíčové instituce v zemi, včetně veřejnoprávních médií.
Podle některých mezinárodních organizací vláda této strany porušuje principy právního státu nebo práva LGBTQ+ lidí. Strany proevropské opozice slibují, že v případě nástupu k moci sporná opatření z posledních let zruší. Jde především o reformy justice, které soudnictví přivedly pod kontrolu politiků a kvůli kterým Evropská komise Polsku zmrazila výplatu peněz na jeho plán obnovy.
Výsledky voleb jsou podle komentátorů velkým vítězstvím šéfa Občanské koalice Donalda Tuska, kterého se PiS pod vedením svého lídra Jaroslawa Kaczynského pokoušela vykreslovat jako loutku v rukou Ruska a Německa. Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že se vrátí do premiérské funkce, kterou již zastával v letech 2007 až 2014. V letech 2014 až 2019 pak působil jako předseda Evropské rady.
V cestě plánům Občanské koalice a jejích partnerů ale může stát prezident Andrzej Duda, blízký spojenec PiS. Ve svém dosud jediném povolebním vyjádření v pondělí neuvedl, jak bude postupovat. Před volbami dal ale najevo, že podle ústavních zvyklostí sestavením vlády pověří zástupce nejsilnější strany. Zřejmě půjde o současného premiéra Mateusze Morawieckého. To by mohlo proces sestavování vlády o několik týdnů pozdržet.
Strany současné opozice výrazně posílily také v Senátu, kam se volí podle většinového systému. Ve 100členné komoře nyní mají 51 křesel, po nedělních volbách získaly podle deníku Gazeta Wyborcza 65 mandátů. Opozice ve volbách do Senátu spojila síly a v každém volebním obvodu postavila jen jednoho kandidáta. Vládnoucí PiS bude mít v horní komoře parlamentu 34 křesel, jedno místo získal bezpartijní kandidát.
Naopak méně než polovina oprávněných voličů (necelých 41 procent) se zúčastnila referenda, jehož konání prosadila vláda PiS. Jeho výsledky tedy nebudou závazné. Lidé odpovídali na otázky týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů. Politologové vládu kritizovali za to, že referendum zneužila k mobilizaci voličů, kteří by jí mohli dát hlas.
