Varšava - V pozici osamoceného nebo téměř osamoceného kverulanta, který zablokuje rozhodnutí drtivé většiny členů Evropské unie, se tentokrát ocitlo v Bruselu Polsko.
Na pátečním summitu ministrů životního prostředí zablokovalo návrh na postupné snižování emisí oxidu uhličitého do roku 2050 o 80 procent ve srovnání s rokem 1990.
Česká republika podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy Varšavu v některých bodech podporovalo, ale bylo ochotné k navrženému kompromisu. Ten spočíval v tom, že návrh omezen zatím není závazný.
Poláci ale ani na to nepřistoupili. Deník Gazeta Wyborcza napsal, že plán je pro Polsko hospodářsky neudržitelný. Více než devadesát procent výroby elektřiny v Polsku zajišťuje uhlí a uhelné elektrárny.
Polské doly zaměstnávají přímo i nepřímo skoro 200 tisíc lidí.
I kdyby Polsko učinilo velký pokrok ve využívání atomové energie a obnovitelných zdrojů, nemůže reálně limitům navrhovaným Bruselem vyhovět.
V roce 2030 bude stále zhruba polovina polské elektřiny pocházet z uhlí.
Polský ministr životního prostředí Marcin Korolec kritizuje EU za to, že si stanovuje závazné cíle, aniž by bylo jasné, že se k nim připojí i jiné části světa, a budou tak mít smysl.
"Řekli jsme už dříve jasně, že jsme proti tomu, aby si Evropská unie dávala cíle v omezení emisí oxidu uhličitého za rok 2020 (do tohoto data mají země EU snížit emise o dvacet procent ve srovnání s rokem 1990 - pozn. red.). Je předčasné dávat si cíle do vzdálené budoucnosti, když nevíme, v jakém stavu bude vyjednávání na globální úrovni," řekl ministr agentuře PAP.
"Na Evropskou unii připadá jen sedm procent celosvětově vypouštěného oxidu uhličitého," píše k tomu Gazeta Wyborcza.
Polsko zatím příliš často plány a návrhy EU neblokovalo. Naposledy v roce 2006 vetovalo dohodu mezi Unií s Ruskem.
Gazeta Wyborcza napsala, že polský postoj podporují Česká republika, Rumunsko a jedna z pobaltských zemí. Mluvčí českého ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková to však na dotaz Aktuálně.cz ještě před začátkem summitu nepotvrdila.
"V části argumentace se s polskou stranou shodujeme. Například nechceme žádné další redukční cíle a domníváme se, že je potřeba vypracovat dopadové analýzy. V části však máme jiný názor než Polsko. Česká republika například podporuje převod jednotek AAU tak, jak ho předkládá Evropská komise a dánské předsednictví Evropské unie," sdělila mluvčí.
Množství jednotek AAU (Assigned Amount Unit) odpovídá u každé země maximálnímu množství vypuštěných skleníkových plynů při splnění závazků na snížení emisí vyplývajících z Kjótského protokolu. Pokud má země v produkci emisí rezervu, může tyto uspořené jednotky prodat, ale výnosy musejí prodejci využít pouze pro projekty zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů.
Stanovit další omezení ve vypouštění skleníkových plynů patří mezi priority současného dánského předsednictví EU. Za plánem, který se Polákům tolik nelíbí, stojí i eurokomisařka pro klimatické změny Connie Hedegaardová, shodou okolností Dánka.
Polští ekologičtí aktivisté přemlouvají premiéra Donalda Tuska, aby si veto ještě rozmyslel. Nevládní organizace Polská koalice pro klima tvrdí, že podle průzkumu si devadesát procent Poláků myslí, že člověk má vliv na klimatické změny.
"Veto bude velkou politickou chybou," napsala koalice Tuskovi v otevřeném dopise.
