Politolog z Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici tak nesouhlasí s předpovědí části slovenských liberálů a opozice, že v případě Pellegriniho výhry bude mít Slovensko za prezidenta Ficova spojence. Míní, že pokud se Pellegrini choval poměrně autonomně ve funkci premiéra po politické krizi v roce 2018, jako hlava státu může být ještě samostatnější.
Pellegrini coby prezident podle Kováčika může naopak přispět k uklidnění politické situace na Slovensku. Ukázal to prý už v minulosti, když se v napjaté atmosféře ujal vysokých politických funkcí.
"Byl to Pellegrini, který uměl přinést jiný typ politické kultury i stabilitu. Ať už v roce 2014, když se stal šéfem parlamentu, nebo jako premiér po roce 2018, kdy dokonce dokázal spolupracovat s prezidentem Andrejem Kiskou a dohodnout se s ním na nominantech na ministry," popisuje. Voliči mu tak podle odborníka věří, že na politickou scénu vnese klid.
Pellegrini se ujal premiérského křesla před šesti lety poté, co odstoupil šéf Směru Fico, který čelil sílícímu tlaku po vraždě novináře Jána Kuciaka. Pellegrini ve Ficově straně de facto politicky vyrostl, působil v ní dvacet let. V roce 2020 se s ní ale po porážce ve volbách rozkmotřil, spolu s několika kolegy ji opustil a založil stranu Hlas. Po předčasných volbách loni na podzim vládne Směr v koalici s Hlasem a Slovenskou národní stranou, kabinet čelí kritice opozice i odborníků za zásahy do justice či fungování veřejnoprávních médií.
Pellegrini v prvním kole prezidentské volby získal 37 procent, vyhrál exministr zahraničí Ivan Korčok s 42,5 procenta. Korčok je občanským kandidátem, otevřeně ho ale podporují opoziční strany, podle kterých by vytvořil protiváhu vlády. Jeho protikandidát má naopak od kritiků nálepku jejího "přisluhovače".
"Oba budou dobrými kandidáty, tolik bych se o Slovensko nebál," komentuje to Kováčik.
Prozápadní politik
Vládní kritici se také obávají, zda by se Slovensko pod Pellegrinim neotočilo víc k Rusku. Nynější Ficova vláda po svém nástupu loni v říjnu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob a premiér opakovaně tvrdil, že strategie západních zemí vůči Kyjevu selhala. Pellegrini na začátku války před více než dvěma lety podporoval dodávky zbraní napadené zemi, nyní před prvním kolem prezidentských voleb ale tvrdil, že se postupem času ukázalo, že to k ničemu nevede a nastupuje snaha o mír.
Slovenský politolog ale označuje Pellegriniho za jasně hodnotově prozápadního politika. "Byť chápu, že když sedí v koalici s Ficem, který na toto téma opakovaně pronesl problematické výroky, některé země to znepokojuje. Politici ale před volbami lahodí své cílové skupině voličů a na Slovensku si holt tato skupina drží proruský sentiment," míní.
Podle něj jsou důležitější konkrétní kroky v praxi a Slovensko v tomto ohledu neudělalo nic, co by zpochybnilo důvěru spojenců. "Bez NATO nemáme šanci, co se týče bezpečnosti, to si uvědomuje i Fico. Vidíme to na hlasováních. Když se například vyjednávala deklarace o finanční pomoci Ukrajině, Slovensko souhlasilo," poznamenává.
Pellegrini je podle průzkumů vedle dosluhující prezidentky Zuzany Čaputové dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi. Jeho jednotící povahu podle odborníka dokládá i to, že mu po loňských volbách byla současná opozice ochotna nabídnout křeslo premiéra, pokud by Hlas šel s hnutím Progresivní Slovensko do vlády.
"Chápu, že se do nynější kampaně promítají vášně. Když mu ale současná opozice byla ochotna předat veškerou rozhodovací moc ve státě, proč by neměl být přijatelný jako prezident, který má úplně jiné postavení?" uzavírá politolog.
