Bratislava - Přistavením vojenského tanku k vile někdejšího vysokého komunistického funkcionáře Vasilaka Biľaka v Bratislavě slovenský poslanec Alojz Hlina protestoval proti jeho podílu na událostech kolem okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Pětadevadesátiletý Biľak je jediným žijícím signatářem takzvaného zvacího dopisu, který se stal formálním zdůvodněním vojenské invaze do Československa.
Svéráznou formou protestu chtěl Hlina upozornit na to, že za okupaci nebyl nikdo potrestán.
Tank dovezený na přívěsu nákladního vozu mířil hlavní na Biľakovu vilu v lukrativní čtvrti nedaleko pomníku Slavín, kde Biľak podle dostupných informací žije s dcerou a svým zetěm Jozefem Ševcem, jedním z polistopadových šéfů nyní neparlamentní Komunistické strany Slovenska.
"Je to připomínka toho, co se (v srpnu 1968) stalo. Ať soudruh Biľak ví, jaké to je otevřít okno a dívat se do hlavně tanku," prohlásil Hlina.
Biľak byl za podpis zvacího dopisu trestně stíhán od roku 1991.
Podle pozdějšího rozhodnutí soudu bylo ale zapotřebí prozkoumat originál dokumentu, aby se potvrdila pravost Biľakova podpisu. Předchozí slovenská vláda usilovala o jeho získání z Ruska, žádost ale vyzněla do ztracena.
Kromě Biľaka zvací dopis podepsali další čtyři členové konzervativního křídla komunistické strany. Kopii dopisu předal v roce 1992 bývalý ruský prezident Boris Jelcin prezidentovi Václavu Havlovi.
Navzdory vysokému věku se Biľak údajně těší dobrému zdraví, ale s médii nekomunikuje.
Hlina využil vojenskou techniku při protestu už v roce 2010, kdy jako podnikatel a občanský aktivista nechal dotáhnout obrněný transportér před sídlo nacionalistické Slovenské národní strany (SNS).
Akcí upozornil na kontroverzní výroky šéfa SNS Jána Sloty o údajné mobilizaci maďarské armády, která měla být hrozbou pro Slovensko. Slota je známý svými protimaďarskými výpady, jeho strana po letošních volbách vypadla z parlamentu. Nezískala totiž potřebných alespoň pět procent hlasů.
Další podobnou akci chystá Hlina na výročí sametové revoluce 17. listopadu. Uskutečnit se má na ulici, kde bydlí poslední šéf komunistické Státní bezpečnosti Alojz Lorenc.
