Policie propustila brazilského exprezidenta Lulu. Vyslýchala ho kvůli miliardové korupční aféře

Michal Žák Simone Radačičová ČTK Michal Žák, Simone Radačičová, ČTK
Aktualizováno 4. 3. 2016 21:00
Brazilská policie v pátek na několik hodin zadržela exprezidenta země, aby ho vyslechla v souvislosti s korupčním skandálem kolem státní ropné společnosti Petrobras. Stalo se tak poté, co prohledala jeho dům a odvezla ho k výslechu. Pozornosti vyšetřovatelů neunikly ani domy jednoho z jeho synů. Vyšetřování aféry kolem ropné společnosti Petrobras tak dopadlo na zatím nejvýše postaveného politika. Podle vyšetřovatelů se ve společnosti na úplatcích protočily až dvě miliardy dolarů. Ke korupci přitom mělo docházet hned na několika různých frontách. Manažeři například záměrně předražovali zakázky a část z peněz pak končila na účtech předních politiků, a to také z vládní Strany práce.
Bývalý brazilský prezident Luis Inácio Lula da Silva.
Bývalý brazilský prezident Luis Inácio Lula da Silva. | Foto: Reuters

Brasília - Skandál kolem brazilské ropné společnosti Petrobras nabírá obřích rozměrů. Jeho zatím poslední obětí se stal kdysi populární prezident Luis Inácio Lula da Silva.

Brazilská policie v pátek na několik hodin zadržela exprezidenta země, aby ho vyslechla v souvislosti s korupčním skandálem kolem státní ropné společnosti Petrobras. Policisté též provedli razii v jeho domě. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Lula, který odešel z úřadu v roce 2011, obvinění z korupce odmítá. Páteční zatčení označil za "divadlo pro média".

"Pokud mě chtěli vyslechnout, tak stačilo poslat mi předvolání a já bych se dostavil. Jelikož se spravedlnosti nebojím," prohlásil exprezident Lula po propuštění na půdě nevládní organizaci Institut Lula v Sao Paulu. Dodal, že dnes je nebezpečné být jeho přítelem. "Je nutné kriminalizovat Stranu pracujících," řekl Lula a vyzval své příznivce, aby zvedli hlavu a nebáli se.

"Laskavosti" pro prezidenta

Protikorupční policie nejprve prohledala jeho dům i sídlo jeho nadace ve městě Sao Bernardo do Campo, posléze politika zadržela. Tvrdí, že má důkazy, že těžil z úplatků, které z Petrobrasu proudily i k čelným brazilským politikům.

"Existují důkazy, že se díky zločinům obohatil a byly z nich financovány volební kampaně a dotována pokladna jeho politické strany," stojí v prohlášení.

Během páteční operace policie podnikla 33 razií a vydala 11 příkazů k zadržení. Zapojeno do ní bylo na 200 policistů a tři desítky kontrolorů z federálního finančního úřadu.

Vyšetřování se má podle serveru BBC News zaměřit mimo jiné na podezření, že jisté stavební firmy mohly financovat rozšiřování exprezidentova ranče.

Prokurátor Carlos Fernando dos Santos Lima podle agentury AFP prohlásil, že "laskavostí" velkých stavebních firem, zapojených do podvodů v Petrobrasu, vůči Lulovi bylo mnoho a je těžké je spočítat.

Korupční chobotnice

Lulova nadace v prohlášení uvedla, že bývalý prezident "nikdy nespáchal jakýkolyv nelegální čin". Jeho zadržení označila za "agresi proti právnímu státu a brazilské společnosti".

Tak či onak je Lula pro vyšetřovatele zatím největším "úlovkem", byť není jediným z brazilských prominentů. Vězení hrozí mimo jiné bankéři a miliardáři Andrému Estevesovi.

Ještě větší pozdvižení vyvolala loni v listopadu skutečnost, že s Estevesem byl zadržen také předák senátorů vládní Strany pracujících Delcídio do Amaral. Právě on hraje ve vládní Straně práce klíčovou roli - sedí v čele senátního hospodářského výboru. Prezidentce Dilmě Rousseffové měl pomoci prosadit úsporný balíček, který by měl srazit rostoucí rozpočtový schodek.

Agentura Reuters napsala, že nové důkazy proti Lulovi přibližují policejní vyšetřování právě k jeho chráněnkyni a současné prezidentce. Rousseffová totiž v době, kdy ke korupci docházelo, seděla ve správní radě Petrobrasu. Podle dosavadních zjištění policie o ní ale nevěděla.

Byť se Rouseffová na zločinech podle vyšetřovatelů nepodílela, aféra rozhodně nepřispěla ke zmírnění její už tak nízké popularity a uklidnění stále hlasitějšího tábora Brazilců, kteří volají po jejím odvolání z funkce.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy