Rusko je podle studie navzdory ztrátám ve válce proti Ukrajině, kterou zahájilo invazí v únoru 2022, schopné rozšiřovat své vojenské kapacity. Veškeré zásoby zbraní, které má nyní k dispozici Německo, by Rusko bylo schopno vyrobit za půl roku, dodává zpráva.
"Rusko se stává stále větší bezpečnostní hrozbou pro NATO. Zároveň postupujeme při obstarávání výzbroje nutné k odstrašení jen velmi pomalu," uvedl Guntram Wolff, hlavní autor studie s názvem Připraveni na válku za desítky let. Evropa podle něj nyní potřebuje "trvalé, výrazné a okamžité navýšení řádných německých výdajů na obranu na přinejmenším dvě procenta HDP". Představitelé zemí NATO se už v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že budou své vojenské rozpočty postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP. Německo tohoto cíle dosáhlo letos poprvé.
Kancléř Olaf Scholz na začátku července slíbil, že Německo bude dlouhodobě investovat do armády dvě procenta HDP ročně. Řekl také, že po roce 2028 bude armáda dostávat ročně 80 miliard eur (dva biliony korun), což je o 28 miliard eur více než má v rozpočtu na letošní rok. Dvouprocentní závazek Německo letos dodrží díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Tento fond, který stojí mimo státní rozpočet, Německo zřídilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Podle Scholze bude fond do roku 2027 vyčerpán, spolková republika ale posílí zbrojní investice v běžném každoročním rozpočtu.
Česko má od letoška v zákoně stanovenou povinnost dávat aspoň dvě procenta svého HDP na obranu. Ministerstvo obrany by mělo příští rok hospodařit se 154,4 miliardy korun, což je zhruba o 3,24 miliardy více proti letošnímu schválenému rozpočtu.
Podle studie kielského institutu ale Scholzova vláda reagovala na novou bezpečnostní situaci příliš pomalu a navzdory proklamacím rychlost nákupů pro armádu výrazně zvýšila až na konci loňského roku. Při současném tempu by se armáda, která se v letech před rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu potýkala s rozpočtovými škrty, dostala na stav z roku 2004 v případě bojových letounů za 15 let, v případě tanků za 40 let a v případě houfnic až za téměř 100 let. "Rozdíl mezi vojenskými schopnostmi Německa a Ruska se dále zvyšuje," konstatuje studie.
"Mír nastane, až režim v Moskvě pochopí, že útočnou válku v Evropě nemůže vojensky vyhrát. Z toho důvodu potřebují Německo a Evropa věrohodné vojenské schopnosti," uvedl ve shrnutí zprávy šéf institutu Moritz Schularick. Evropa podle něj potřebuje tváří v tvář ruské agresivní politice dlouhodobou zbrojní strategii, musí se soustředit na rychlost obstarávání výzbroje a výstroje, efektivní nákupy na integrovaném evropském trhu, inovace a technologickou převahu. Jen tak je podle Schularicka možné odvrátit pravděpodobnost nákladné války.
