Tallinn/Praha – Kdo se v Evropě bojí Ruska, nepřál si vítězství Donalda Trumpa. Rozhodně to platí o pobaltských republikách.
V Litvě, Lotyšsku a Estonsku posílil strach z agresivních choutek Ruska po anexi Krymu v roce 2014.
Zvolení Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta přidává další obavy. Tým nového prezidenta sice ujistil podle republikánského kongresmana Petera Kinga státy v Pobaltí o dodržování spojeneckých závazků. V předvolební kampani se ale Trump pochvalně vyjadřoval o Vladimiru Putinovi a naznačil, že je ochoten vyjít vstříc ruským zájmům ve střední a východní Evropě.
Podobně se vyjadřovali i jeho kolegové. Bývalý předseda Sněmovny reprezentantů a Trumpovi velmi blízký politik Newt Gingrich v létě v rozhovoru pro televizi Fox News mluvil o Estonsku jako o předměstí Petrohradu, kvůli kterému by neriskoval jadernou válku.
Gingrich přitom má šanci stát se ministrem zahraničí, každopádně bude mít na Trumpovu administrativu velký vliv.
Lotyšská europoslankyně Sandra Kalnieteová napsala na svůj facebookový účet o amerických volbách a Brexitu: "Zvolení Trumpa vede Spojené státy směrem k izolacionismu, budou se méně angažovat v NATO. Dva nejdůležitější pilíře lotyšské bezpečnosti – USA a Velká Británie – se letos zhroutily.“
Vilnius, Riga i Tallinn loni požádaly o vyslání pozemních jednotek NATO na své území, letouny Aliance stráží jejich vzdušný prostor.
S Trumpem jsou ale dřívější dohody a sliby nejisté.
"Co mě hlavně znepokojuje, je fakt, že Německo, Velká Británie a Francie nemají přímý kanál pro jednání s Trumpem. Naše strategické postavení se tak nevratně mění. V Estonsku se ozývají hlasy, že bychom měli lobbovat za naše přímé spojení s Trumpem spolu s Litvou, Lotyšskem a Polskem. Pobaltské republiky budou jako hraniční státy vystavené neustálému napětí, nejistotě a paranoie. Budou taky čím dál víc izolovanější od Německa a skandinávských zemí," řekl Aktuálně.cz Ahto Lobjakas, analytik Estonského institutu pro zahraniční politiku.
Silná ruská etnická menšina žije v Estonsku (24 procent populace) a Lotyšsku (27 procent). Podstatně méně etnických Rusů je v Litvě, tvoří tam zhruba šest procent obyvatelstva.
Podle prokremelského politologa Sergeje Markova by se Estonsko a Lotyšsko měly Ruska bát, protože utlačují ruské menšiny.
Velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges v létě přiznal, že Aliance by nebyla schopná v Pobaltí zasáhnout včas, kdyby se Rusko rozhodlo pro útok na tyto státy.
Před dvěma lety – už v době války na východní Ukrajiny – řekla reportérovi Aktuálně.cz v Tallinnu ředitelka tamního Muzea okupace Kadri Viresová, že je potřeba se připravovat i na scénáře, které vypadají velmi nepravděpodobně.
"Když místní Rusové tvrdí, že nepodpoří ruské expanzivní kroky vůči Estonsku, je třeba to brát obezřetně. Pokud nastane možnost, že by se mohli spojit s Ruskem nebo se stát součástí velkého Ruska, nevíme, co se stane. Nevíme, jak se mnozí zachovají, přestože se jim ekonomicky nevede v Estonsku špatně," uvedla Viresová.
Donald Trump ve své předvolební kampani varoval, že členské státy musí zvýšit výdaje na obranu nad dvě procenta HDP, pokud mají počítat s americkým spojenectvím. Estonsko je jednou z mála evropských zemí, která tuto podmínku splňuje.
Nejistota a strach z dalších kroků Trumpovy administrativy ale v Taliinu trvají dál. "Viděno z lepší stránky: pokud Putin nezaútočí na Pobaltí letos na jaře a nevyužije toho, že se ve Spojených státech mění vláda, měli bychom být v dohledné době v bezpečí,“ říká Ahto Lobjakas.
