Priština/Praha - "Chleba stojí dvakrát tolik co před pár měsíci," říká Albánec Vesel Cerani z Kosovské Mitrovice.
Slova, která obyvatele Kosova začínají zajímat více než to, které státy už nezávislost země uznaly a které ne. Po balkánském mejdanu přichází kosovská kocovina.
Stejně jako skoro polovina všech obyvatel Kosova nemá třiadvacetiletý Vesel Cerani stálou práci. A to i přesto, že má solidní vzdělání a hovoří plynně anglicky. "Občas zajdu na ryby, to je tak všechno. Kousek po kousku se tu všechno zdražuje a životní úroveň pomalu klesá," tvrdí.
Život za sto eur na měsíc
Na první pohled to vypadá, že kosovská ekonomika rychle roste. V polích lidé stavějí obří cihlové budovy ozdobené andělíčky, zábradlíčky a lucerničkami. Vjezdy k domům střeží zlatí orli s metrovým rozpětím křídel a rudým zobákem, na zahradě se pase sádrové stádo oveček.
Jenže růst nových sídel je dán rychlým růstem populace Kosova a ne růstem ekonomickým. Většina obyvatel je tu mladších 25 let. Tisíce mladých neseženou práci a živí se různorodou šmelinou. Nebo odejdou na Západ. Řada kosovských rodin vyžije jen díky penězům od příbuzných v Německu či Kanadě.
Ne že by bylo Kosovo rozvojovou zemí, ale z českého pohledu je většina obyvatel Kosova chudých. Měsíční plat se pohybuje v rozmezí 100 až 200 eur. Každý osmý obyvatel žije v extrémní chudobě - musí vyžít i s méně než jedním dolarem na den, přičemž ceny jsou v Kosovu jen o špetku nižší než v Česku.
Řada lidí se dobře uživí jen díky vojákům a úředníkům mezinárodních institucí.
Kosovo je také výrazně chudší než sousední Srbsko. Avšak v samotném Kosovu se žije lépe Albáncům než Srbům.
"Na albánské straně města jsem byl naposledy před mnoha lety. Pamatuju si, jak bylo všechno čisté a opravené. I zdálky jde vidět, že albánské domy mají barevnější střechy než ty naše," říká Georgij Simič žijící na srbské straně rozděleného města Kosovská Mitrovica.
Srbové v odříznutých kosovských enklávách živoří, i když dostávají příspěvky z Bělehradu.
Stabilita jsou peníze, peníze jsou stabilita
Kosovskou ekonomiku potápí obří zahraniční dluh, dědictví války i částečná závislost na Srbsku.
Většina obyvatel Kosova - Albánců - věří, že právě nezávislost přiláká do země zahraniční investory. Podnikat v Kosovu chtějí i české firmy, například ČEZ.
Do Kosova pumpují peníze mezinárodní organizace, chystá se výstavba dálnice k albánským hranicím i nové elektrárny. Ty dosavadní zahalují velkou část Kosova do bílorůžového dýmu. Koryta potoků přikrývají odpadky. Velkým problémem Kosova je a bude ekologie.
Alespoň některé předpoklady pro rozvoj kosovská ekonomika má: v Kosovu jsou velká naleziště rud a hnědého uhlí. K přilákání zahraničních investorů je však nutný aspekt, který dosud Kosovu chyběl: stabilita.
